Baby Doll (CZECH)

Part 12 - Angles watching

"Posaď se," naléhal Harry.

Nechtělo se mi sedět, neboť jsem se ještě stále necítila kolem něho stoprocentně pohodlně. Dokonce ani nevím, proč mě vzal s sebou. Strávením s ním několik minut v autě bylo dost nervy drásající. Ale nakonec  jsem se posadila. 

Harry položil menu na stůl, když se konečně rozhodl, který cake by chtěl. Bylo to vtipné, na první pohled by vás nikdy nenapadlo, že kluk jako on půjde do cukrárny jíst cakepops nebo muffiny, ale... on tu byl. Tak sebejistý, jako vždycky. Vezme si sladkost a uspokojí tak svou potřebu.

Mladý číšník k nám přijde, jakmile Harry zvedne ruku. "Dám si tyhle cake pops. Mentol a čokoládu."

"Skvělá volba," číšník se zářivě usměje, předtím něž si to zapíše do poznámek. "Něco k pití?"

"Dejte nám nějaké kořenové pivo," zřejmě chtěl nápoj, který se nejvíce podobal pivu.

"No, obávám se, že to nemáme. Jenom limonádu, ačkoliv 'olíbené u zákazníků'."

Harry našpulí rty, když znovu zvedne menu, procházejíc si nápoje, které nabízejí. 

Jeho obočí se nepatrně zúžilo, s malýma vráskama, když četl. Najednou jsem měla nutkání se smát, jak vážný byl. Všimla si, že jeho oči byly zelené. Málokdy jsem viděla na někom zelené oči. 

Oči mu vystřelí na mé a já rychle odvrátím pohled. Bylo mi trapně. Zírala jsem na něj celou dobu? Nechtěla jsem. Jenom se nebylo... na co jiného dívat. 

"Dám si dietní colu," řekl Harry číšníkovi a podíval se na mě. "Chceš to samé?"

Myslela jsem, že všechno rozhodne.

"Dám si jen vodu."

"Vodu? To je nuda."

"Nemám ráda dietní colu."

Harry se podíval na číšnika, který už byl kvůli nám mírně netrpělivý. "Slyšel jste jí."

Číšník se nenuceně usměje, než odkráčí pryč. Harry se opře o křeslo, uvolňujíc své tělo. Proplete si prsty dohromady, než si je položí na břicho. 

Cítila jsem jeho pohled a bylo to divné. "Uklidni se," řekl.

"Co," podívala se na něj.

"Jsi vždycky tak nervózní. Uvolni se," ramena se mu mírně nadzvednou.

"Taková já jsem."

"Pak by ses měla změnit. Kolik, že ti je?"

"Sedmnáct."

"Podívej," ukázal na mě prstem. "Zapomněl jsem. Pořád si myslím, že ti je čtyřicet," zasměje se vlastnímu vtipu. 

"To je k popukání," držím si vážnou tvář.

Jeho rty se usmějí a já si vzpomenu na dobu, kdy se dotkly mých. Zachvění projede skrz mě.

"To je poprvé co jsem na tobě viděl úsměv," řekl mi. "Měla by ses usmívat častějí." 

Úsměv se mi nedobrovolně rozšířil nad jeho poznámkou. Co jsem měla za problém? Pohlédla jsem dolů na malé obrázky na stole, odvést pozornost od jeho úsměvu.

"Proč si mě sem přivedl?" zeptala se ho.

Harry si vydechl úlevou. "Někdy je lepší být kolem lidí, kteří tě nemají rádi, než ti kteří předstírají, že tě mají rádi."

Přistihla jsem se, že přemýšlím nad tím, co řekl. Byly to různé myšlenky mého vmínámí o Harrym. Zápasila jsem s něma, ale žádná nikdy nezvítězila. Nebyla jsem si jistá, jak se kolem něho cítím, ale věděla jsem, že ho nenávidím. Ačkoliv rozumná část mého já, mi tuto myšlenku neustále vynucovala, ale nemohla jsem se vzdát.  

Zbytek noci jsem strávila pochutnáváním si cakepops a několik dalších pochoutek, které Harry objednal. Při druhém kolem mi dovolil objednat něco, co jsem měla ráda a myslel to vážně. Byl dnes večer jiný. Bylo to skoro, jako by to nebyl ten člověk, který si dělal srandu z mých dopisů a které roztrhal. Napětí mězi námi se uvolnilo, jak plynul čas.

____________________

"Měli jste hezký večer?" pozdravila nás paní Briffen, když jsme vstoupili do sídla.

"Bylo to fajn," Harry pokrčil rameny, předtím než odhodil klíče na stůl.

Bez dalšího slova zamířil po schodech nahoru. Bouchnutí dveří zaznělo chodbami, stejně tak jako, když odchází večer pryč. 

"Bylo to rande?" slyšela jsem se ptát paní Briffen.

Zacítila jsem jak mi oči vypadly z důlku, "rande? Co? Ne!" 

"Jenom se ptám," její úsměv se postupně vytrácel a v jejích očích bylo něco, co jsem nemohla rozpoznat.

Byla jsem připravená jít do postele. Potřebovala jsem to, jelikož jsem žila jen ze čtyř hodin spánku. Když jsem zatáhla za kliku mých dvěří, uslyšela jsem kroky v dálce. Zastavila se a otočila se, vidějíc Harryho. 

"Víš... ta píseň. Ehm..." začal.

"Píseň?"

"Tu kterou jsi zpívala..."

"Ach, ukolébavku," doufala jsem, že se zase nečervenám.

"Jo. Tuhle. Ehm..." promnul si šíji. "Jaké to byly slova?"

"Proč se ptáš?" zeptala se zmateně.

"Mamka mi jí zpívala, když jsem byl malý."

"Oh... to je, ehm... angels watching-"

"Zpívej to."

"Co? Já-"

"Prostě to zazpívej," jeho rysy byly ted mnohem tvrdší.

Ztěžka jsem polkla. "Angels watching, e'er around thee, all through the night," odmlčela jsem se nadechnutím. "Midnight slumber close surround thee, all through the night." vyslovovala jsem nezřetelně, můj hlas byl tichý, ale dost hlasitý, aby to Harry slyšel.

"Pokračuj. To není ono," požadoval, když jsem se zastavila.

Navlčila si suché rty. "Soft the drowsy hours are creeping."

“Hill and dale in slumber sleeping," skočil mi do řeči Harry, pokračujíc další verš. Žádna melodie nebyla v jeho hlasu. 

"All through the night."

Zelená barva v jeho očích byla narušena přetékajícíma slzama. Rychle si skryl tvář, utírajíc si obličej.

"Je to tak, jak to zpívala," zamumlal.

Upírali jsme na sebe zrak a zůstali takhle po nějakou dobu, předtím než mi poklepal pod bradou. "Dobrou noc," zašeptal, předtím než se otočil pryč. Cítila jsem uvnitř mě chvění a já se v duchu proklínala za takovou reakci.

pozn. Omlouvám se, že část nebyla dlouho. Tenhle víkend byl náročný, jelikož jsem měla tu možnost být hned dvakrát na koncertě 1D ♥ a ještě do teď se z toho vzpamatovávám. Upozorňuji, že tenhle díl není opravený, takže za jakékoliv bláboly se předem omlouvám. Tak komentujte ať můžu dát nový díl již brzy! :) 

P.S. překládám ještě jednu povídku na jedné stránce, tak bych byla ráda, kdyby jste si přečetli. :) http://famousfable.blog.cz/rubrika/poison