Baby Doll (CZECH)

Part 13 - Shattered

Paní Briffen semnou nesnídala, což bylo divné. Vždy jsme jedli společně. Dokonce semnou nechtěla mluvit. Snažila jsem si vybavit věci, které jsem udělala, že by jí to dovedlo, jednat takovým způsobem. Ale na nic jsem nepřišla.

Prošla jsem do knihovny, zmírnit mou začínající nudu. Kdo mohl tušit, že žít v takovém domě, může být tak nudné?

Nečetla jsem už dlouho žádnou pořádnou knihu. Doma jsem většinou musela pomáhat mamce s prácemi a naše poličky byly pouze urovnané se starýma knihama, které jsem už několikrát četla, takže se pomaleji uchylovala k pletení.

To pomyšlení už samo o sobě křičelo nudou. Ale byla to pravda. Opravdu nebylo co jiného dělat, kromě toho.

"Už tak brzy vzhůru?" otočila jsem hlavu na stranu. Harry se zakousl do jablka, které držel, beroucí si obrovské sousto. Začal přecházet do chodby, pohupujíc se s na půl snězeným ovocem v ruce.

"Je dvanáct hodin odpoledne," odpovím mu suše.

"To je vždy brzo pro mě," reagoval s plnými ústy, v jeho chraplavým hlase jsou stále známky po probuzení. Zavrtěla jsem hlavou, jak se mi úsměv rozšířil. Když Harry došel k vstupním dveřím, sklonil se, aby si nazul tenisky. Potom jsem cítila jeho oči, dívajíc se na mě. 

Prakticky si mě prohlíželi od hlavy až k patě. Nechci znít domýšlivě v žádném případě, ale když jsem se podívala na toho muže předtím, vždycky jsem cítila pocit nejistoty pokaždé, když jsem to cítila. 

Takže tento výbuch vzrušení bylo něco, neznámého pro mě. Svým způsobem jsem se za to styděla, co jsem cítila, ačkoliv to bylo něco, nad čím jsem neměla kontrolu. Co by si o mě matka myslela, kdyby to věděla? 

"Přemýšlím o číně na věčeři," řekl.

"Ach, s tvými přáteli?" otočím se k němu. 

"Ne," přehodí si batoh přes rameno, když se postaví. Byl tak vysoký. "Doma. Myslím, že objednám čínu. Co myslíš?"

"Zní to jako dobrý nápad," odpověděla jsem.

"Máš... máš ráda čínské jídlo, že?"

"Jo," chtěl vědět můj názor? "Moje babíčka to často vařila," podařilo se mi usmát, "Máš na to někoho?"

Harry pohlédl dolů, tiše se zasmál, když si promnul krk. "Ne."

Prošvihla jsem něco? 

__________________

Jakmile jsem se dostala k páté kapitole The Time Keeper, oči se mi zavíraly. Nejspíš na mě měl vliv studený vzduch z venku. Během dne jsem nemohla spát, když bylo chladno. Dnešek byl určitě jeden z těch liných dnů. 

Cítila jsem, že padám do říše snů, ale bylo to obtížnější, neboť jsem se obávala o mou matku a bratra. Posledně, když jsem slyšela matku, nebyla ve velmi dobré stavu. 

Ale víčka se staly těžkýma během sekundy. Spánek byl mou poslední možností, od té doby co jsem přišla do sídla. Pomohlo mi to uniknout realitě a to bylo jediná věc, na co jsem se těšila. Ale v posledních několika dnech, jsem se těšila na něco jiného, než na spánek. 

Téměř každý den v týdnu, jsem vyčkávala, kdy odbije deset hodin. Nenáviděla jsem se za to, protože tehdy se obvykle Harry vracel domů, i když někdy znovu odcházel na další party s přáteli. Technicky vzato to byl můj únosce, ne? Proklínala jsem se, za takové myšlenky. Kdyby mě nepolíbil, nikdy bych je neměla.