Magic Werewolf 2 ✔

5. Takže je to pravda!

Z pohledu Scotta

Tak kamaráde až přijde Kira tak jí jenom ukážeš svojí tvář, na kterou zareaguje asi jako každý, možná uteče možná tě udeří a nebo obojí.
To přežiješ...

Bože takhle jsem nebyl nervózní ani u Aliison když jsem jí všechno vysvětloval.
Čekám na Kiru před školou jak mi to nařídila Eli a při tom si poklepávám nohou, a není to z nervozity to určitě ne!
Jenom jsem trochu ve stresu a to není to samí! Kriste! Kdyby tady byla teď Eli tak vím úplně přesně co by řekla.

"Vzchop se! Nejsi přece holka! Jsi alfa! Pravá alfa." oddechl jsem si a v ten moment se mi snad zastavilo srdce.
Už je to tady....

"Ahoj Scotte, neviděl si Eli. Má tady na mě čekat, teda alespoň mi to říkala." řekla a koukla se na hodinky které byli na její malé ručce.

"No.. Ehmmm Eli nemůže protože... No prostě mě poslala mě místo ní." řekl jsem a usmál se. Ona jenom chápavě přikývla. Ty její oči jsou jako čokoláda!

McCalle! Jsi tady kvůli něčemu jinému! Né aby jsi jí okukoval! 
Okřiklo mě moje druhé já.

"Nechceš se jít projít?" řekl jsem a ukázal za sebe směr les.

"Jasně proč ne." řekla a pokrčila rameny.

Cestou bylo takový to skoro trapný ticho občas jsme mezi sebou něco málo prohodili ale já prostě nevěděl co říct.

"No dobře, to co ti chtěla vysvětlit Eli ti teď vysvětlím já." řekl jsem a připravoval se na dlouhej monolog který začíná teď.

"Nejsme tak úplně normální, jako jsme ale nejsme jako třeba Danny Greenberg. No jako gayové stopro nejsme. Ale já to myslím jinak.
Prostě asi by si tomu neuvěřila ale ty věci o vlkodlacích jsou pravda. Každý úplněk je ovládne jejich vlčí stránka no a prostě to by si nechtěla vidět.
No a to je případ mě, Eli, Isaaca, Malie, Ethana, Aidena a Liama." na chvíli jsem se koukl jak to zatím pobírá. Jenom před sebe koukala a zamyšleně koukala před sebe. Tak jsem pokračoval dál.

"No zkrátka jsme vlkodlaci.." řekl jsem a teď jsem se koukl znovu a zastavil se. Ona tím pádem taky a taky se na mě koukla a zdálo se mi jako kdyby na mě něco hledala.

"No moc jako vlkodlak nevypadáš.." řekla trochu tiššeji, a to mě asi pobízela abych se jí ukázal.

"Dobře tak prosím tě nekřič, neutíkej a nemlať mě." řekl jsem s důrazem a ona jenom nervózně přikývla. Divím se že se teď tady nesvíjí na zemi smíchy.
Sakra kdo by asi tak věřil na vlkodlaky?
Pomalu jsem se začal měnit ovšem jenom obličej! Pomalu jsem cítil jak mi rostou chlupy na tvářích a vyrůstají tesáky drápy se mi prosloužili. 
A nakonec jsem otevřel oči které zářili červeně, ale místo toho aby se lekla ona mě tak jsem se lekl já jí.
Kolem sebe měla jakoby ohnivou lišku, když to tak řeknu. Tohle bylo zvláštní. Ale svým způsobem i zajímavé ale na sobě jsem nic nedal znát.
Ona na mě koukala s úžasem měla zrychlený tep ale ne z toho že by se bála ale spíš z úžasu! Pomalu ke mě vztáhla ruku a ohmatala mi obličej, její dotek byl pro mě jako droga.
Když skončila tak jsem se usmál a přeměnil se zpátky.

"To je úžasné!" skoro vyjekla ale držela se.

"Chci vědět úplně vše! CO je Lydie taky vlkodlak a co Stiles? CO je on? To by mě docela zajímalo s tou jeho demencí." vychrlila na mě Kira tyhle a mnoho další otázky.

Usmál jsem se a začal jí vysvětlovat to že Lydie Banshee a co je Banshee. A že Stiles je prostě jenom Stiles.
A takhle jsme se procházeli asi hodinu a pořád jsme si měli o čem povídat ne jako když jsme sem šli....