Z pohledu Malii
Dneska jsem se absolutně nevyspala, pořád mě budilo to vytí které slýchám už nějakou tu dobu, je mi něčím povědomé. Ale já nemám ponětí čím.
Je asi 6 ráno a já jenom ležím v posteli a koukám na strop a přemýšlím jaké by to bylo kdyby nebylo žádné nadpřirozeno.
Eli by nikdy nebyla Splinger, nemusela by zabít tu čarodějku v New Orleans, nikdy by se nestalo to co se stát nemělo.
Allison nám to nevrátí protože to nebylo nadpřirozeno ale život.
Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.Takhle nějak bych popsala to co se stalo Allison. Ona je jedna z těch kteří by neměli zemřít, ne teď.
Z přemýšlení mě vytrhlo otravné pípání budíku, budík jsem vzala a hodila ho o zeď.
Takže nový budík. Tohle je asi 5 rozbitý budík za 2 týdny. Pořád jsem napružená. Ale nikdo nic zatím nepoznal, no alespoň to nemusím vysvětlovat. Počkat co bych vlastně měla vysvětlovat? Nic protože já sama nevím proč jsem tak napružená.Doufám že mě to hezky rychle zase přejde.
Vstanu a jdu do koupelny si udělat normální ranní hygienu jako každý ráno.
Když vyjdu z koupelny už nalíčená tak si vezmu můj oblíbený široký béžový svetr a k tomu obyčejné černé legíny.Jdu dolů do kuchyně nikdo tam není jako by měl. Vždycky jsem přespávala u Stilese ale od té doby co jsme se rozešli jsme prohodili maximálně dvě slova za den. A to byli jenom ahoj na začátku dne a ahoj na konci dne.
Připadá mi to dost komický. Ale asi nejsem jediná. Protože tohohle si všímá každý.No nic, vezmu si toast a namažu si ho nutelou, dneska mám prostě chuť na nutelu. A do školy si udělám další dva.
Že bych dneska měla vyžírací den? Pozastavím se nad dělání toastů do školy a přidělám si ještě jeden s extra porcí nutely.Nad svým dílem se pousměji a kouknu se na hodiny. Je čas jít do školy... Zase...
Když jdu po cestě do školy tak si pouštím písničky do sluchátek. To dělám každý den abych se odreagovala před školou.
Ale mám takový pocit jako kdyby mě někdo pozoroval ale ještě větší pocit jako kdyby za mnou někdo šel. Otočím se a tam jde nějaký chlap s kapucí na hlavě a se skloněnou hlavou jde rázným ale pomalým krokem za mnou. Je to jenom nějaký chlap Malio! Jenom chlap..
Uklidňuji se a jdu dál a písničky si dám víc nahlas abych na to nějak zapomněla. A přidám do kroku.Když dorazím před dveře školy tak se otočím a ten chlap tam stojí a kouká mým směrem. Moc mu nevidím do obličeje má přes hlavu tu zatracenou kapuci.
Modře mu zasvítili oči. Kdo to sakra je? Pak se zase vrátí do původní barvy a se skloněnou hlavou se vydá pryč.
Naštvaná sama na sebe že jsem za ním nešla se řítím chodbami školy. Narážím do lidí ale to mi je jaksi jedno.
"Malio! Malio!" pokřikuje na mě klučičí hlas podle všeho Scott. Skusím nasadit co nejnormálnější obličej a otočím se ke Scottovi.
"Nekřič! Prosím tě já bych tě slyšela a kdyby si to zašeptal." řekla jsem a uchechtla se trochu falešně ale tak co už.
"No jenom jsem to chtěl říct.... Ahoj!" na konci vykřikne a já s trhnutím uskočím. Jako vážně? Ahoj? Jenom pitomý ahoj?
Protočím očima a taky ho pozdravím a pak jdu rychle na hodinu dějepisu s Kirou, Lydii a Eli. A budeme mít toho nového učitele Kiřinýho tátu.
Nevěděla jsem že učitel smí mít na hodiny své dítě. Ale to sem hodila za hlavu, vždyť je to jedno."Ahoj Malio" pozdraví mě Eli a pak přiběhne Lydie celá zadýchaná a rtěnku trochu rozmazanou, no dobře tak hodně. Ale to jí říkat nechci, jenom spustím záchvat smíchu a Eli se ke mně přidá. Lydie protočí očima a sedne si vedle Eli.
Když se podívá do zrcátka tak vykulí oči a u mě to vyvolá novou várku smíchu. Lydie si otírá rtěnku až z krku."Takže ranní rozcvička?" zeptala jsem se se zadržovaným smíchem. Eli se začne hrozně smát a Kira která přišla a slyšela to tak se začala taky smát.
"Nechceš to tady zařvat?" sykne na mě Lydie a hodí po mě papírek.
"Mám?" zeptala jsem se skoro až vážně, ale každá pozná že jsem to hrála.
"Bože Malio to byla sranda!" okřikne mě Lydie a vyndá si učení. Já už nic nenamítám a taky si vyndavám učení z tašky.
Celou hodinu přemýšlím o tom chlápkovi.
Učitel nám zadal práci a já jsem jenom přemýšlela. Pak slyším kroky na chodbě a když se podívám směrem ke dveřím tak vydím jak tam prochází chlap se šedou kapucí na hlavě.
Narovnám se a přihlasím se jestli můžu na záchod učitel mi povolí a já utíkám, ale na opačnou stranu než jsou záchody, rovnou za tím chlapem.
Ale když zatočím za roh tak tam nikde nikdo není.Jo, jo určitě jsem paranoidní! Jsem blázen! Měli by mě zavřít do Eichen housu! Plácnu se přes čelo a vydám se do třídy. A cestou přemýšlím jestli bych tohle neměla někomu říct.
Ale kdo by mi věřil? Když nemám žádné důkazy. Nikdo..
Povzdychnu a jdu do třídy.
***
Po škole jdu s Eli, Kirou a Lydií domů. Po cestě si povídají holky ale já jsem zažraná do mýho přemýšlení.
Ale z toho mě rychle vyruší Kira která mě šťouchá do žeber."Hmmm?" řeknu jen a podívám se na ní.
"Dneska jsi nějak mimo..." řekne Lydie.
"Děje se něco?" zeptá se zvídavě. Já zapřemýšlím mám jim to říct nemám jim to říct.
"Nic vůbec nic jenom jsem teď přemýšlela." řeknu a velmi falešně ale přesvědčivě se usměji. Lydie jenom přikývne ale Eli se na mě přísně podívá ale nechá to plavat.
A cestou domů se už zapojuji do konverzace. Aby se teda neřeklo.***
Když jdu jenom já a Eli tak je ticho.. Ale to rychle přeruší Eliina věta.
"Tak to vyklop, co se děje?" řekne a podívá se na mě s milým úsměvem. Já jenom zavrtím hlavou jakože 'nic'.
"Malio!" okřikne mě lehce Eli, já si povzdychnu a pokusím se jí to nějak vysvětlit.
**
Na konci monologu vypustím všechen vzduch z plic a znovu se nadechnu čerstvého.
Eli na mě jenom kouká a kouše si spodní ret.
"Takže vytí říkáš?" zeptá se a já přikývnu. Jsem docela zvědavá co z ní ještě vypadne.
"A to vytí je každým dnem blíž a blíž. Říkáš?" zeptá se znovu a já jenom přikývnu a jsem vážně nedočkavá co z ní vypadne dál.
"No dobře tak já se poradím se Scottem a zkusíme to nějak vyřešit." řekne obejme mě a vzdálí se ke svému domu vlastně jejího a Liamova. Když se za ní zaklapnou dveře tak pořád koukám jejím směrem.
No myslela jsem si že na to řekne trochu víc.
Ahoj, ahoj, ahoj! :D
Nová část po dlouhé době, omlouvám se. :( :D
Doufám že se vám líbila a jestli ano tak dole je taková ta hvězdička a na ní prosím klikněte :D Jste zlatý! :D
Aj láf jů! :3 :*
*Eni*
ČTEŠ
Magic Werewolf 2 ✔
FanfictionPo roce strávený s mou smečkou je ten nejlepší rok v mém životě Ale něco, něco mi říká že všechno krásný jednou přejde. Něco přichází a to hodně rychle. Magic werewolf 2 Pokračování Magic werewolf. *Eni*