Magic Werewolf 2 ✔

21. Vzpomínka

Vsadím se že jsem vypadala jako ryba lapající po vzduchu protože jsem netušila co říct, nebo co si myslet v hlavě jsem měla zmatek jako nikdy..

"Já...já jsem nic... nic takového netušila." toto bylo jediné co jsem zvládla říct. Vždyť vypadal jako kdyby v ničem takovým nebyl zapletený a já blbka mu věřila! A to si moc často nestává, nikdy jsem žádnému člověku nevěřila takto rychle.. A jestli mám něco zjistit tak ho musím najít. I když netuším jak ale najdu ho!

"Já za chvíli se vrátím.." řekla jsem možná trochu i naštvaně ale byla jsem naštvaná na sebe. No dobře byla jsem naštvaná a to hodně..

"Malio, nikam.." bylo jediné co jsem slyšela než jsem za sebou zavřela staré vchodové dveře..

"Huso, huso, huso!" mrmlala jsem si pro sebe.. Co jsem si myslela? Že když sem do Beacon Hills přijede někdo nový tak že bude normální človíček který bude normálně chodit do školy a dělat normální věci?

Ne! Malio! Ne tohle se nikdy nestalo a ani nestane.. Kopla jsem do kamínku který byl v mé cestě. Ani nevím proč jsem do chudáka kopala.

Co jsem to vlastně chtěla? Jo chtěla jsem najít toho zrádce který se choval jako kamarád ale při tom byl jenom vážně dobrý herec..

Teď jsem nebyla ani tak naštvaná spíš smutná. Smutná že jsem si myslela že by to mohl být fajn kluk ale on není a asi nikdy nebude..

Zastavila jsem se a vážně jsem ho chtěla najít a při nejmenším ho pověsit na strom a nechala ho tam ale teď jsem na to neměla sílu a proto jsem se otočila na patě a šla pomalým krokem zpět k ostatním..

Z pohledu Eli

Seděla jsem v obýváku a čekala na Maliu která by se mohla už vrátit. Když odcházela tak vypadala naštvaně a možná i trochu ublíženě ale to se mi mohlo jenom zdát.

Ruce jsem měla opřená o kolena a koukala před sebe. Co vlastně Daniel chce, myslím že nás nechce jenom zabít něco ho štve. A myslím že to něco jsem já. Co když mě v ten večer v New Orleans pokousal se záměrem mě vzít do své 'armády'?

Ale to by přeci pak nezmizel a nebo... Vchodové dveře se zabouchli a já se koukla na Maliu která jenom s prázdným pohledem šla po schodech nahoru. Nechtěla jsem na ní volat jen přeci asi potřebuje nějakou tu chvíli.

Ale taky by mě zajímalo co mezi sebou mají.. Jako ona a ten Leo.

Po chvíli jsem slyšela tekoucí vodu nejspíš Mal. Napadlo mě udělat něco čím bych Malii zvedla náladu.
Třeba palačinky! Ano udělám palačinky.

Šla jsem do kuchyně a připravila nějaký ty věci na to dílo co jsem se chystala udělat..

**

Když jsem dodělala palačinky. Které se mi jen tak mimochodem povedli a to se jen tak nestává..

Vyndala jsem šlehačku a koukla na ní. Přimhouřila jsem oči, musím ozkoušet jestli není zkažená nebo tak.

Do pusy jsem si dala šlehačky kolik jsem zvládla, když jsem šlehačku zavřela a dala na pult, tak jsem zavírala ledničku a když se zavřeli dveře od ledničky tak jsem málem spolkla všechnu šlehačku co jsem v puse měla.

Přede mnou stál Liam kterému cukaly koutky a za ním Malia která ten smích ani nezadržovala.

Co nejrychleji jsem šlehačku spolkla a pak jsem neměla tušení co dělat tak jsem vzala palačinky a dala je před ty dva který mě nachytali v téhle situaci.