Jak Lydie řekla tak i udělala, nehnula se ode mně ani na krok celý den. Byla jsem za to ráda protože pokaždé když jsem spatřila Lea a on mě tak chtěl za mnou jít ale já se vždy přísně na něj koukla a on pochopil a se staženým ocasem odešel...
"Měla by jsi mu říct proč se mu vyhýbáš." prohodila jen tak mimochodem Lydie. Já jen pokrčila rameny a dál kousala tužku ve snaze přijít na výsledek nějakého nesmyslného příkladu.
"Malio, já to myslím vážně." řekla už trochu ostřeji. Já jsem zvedla svůj pohled od příkladu na Lydii a pozvedla obočí. Koukali jsme si navzájem do očí a ani jedna nechtěla uhnout, po chvíli civění si do očí jsem si povzdychla a položila tužku na papír.
"Fajn." vydechla jsem a Lydie se vítězně usmála, jak to ta holka dělá že vždycky dostane to co chce? Zvedla jsem se od stolu a šla ke skříňkám. Podle všeho má Leo teď poslední hodinu. Takže na něj počkám.
Mezitím co jsem čekala tak jsem si přemítala v hlavě jak mu to říct. Ostře nebo mile nebo obojí? Nevím.
Zazvonilo a ze tříd se vyhrnula spousta lidí, stála jsem u skříněk nejblíž u východu ze školy. Když jsem ho viděla, kdo by ho neviděl když je o hlavu vyšší než ostatní?
Koukala jsem na něj a on jakoby to vycítil a podíval se mým směrem jakmile se naše pohledy střetly tak jsem kývla hlavou k východu a vyšla ven..Zastavila jsem se až u jednoho stromu kde jsem se otočila a v tu chvíli ke mě došel nebo spíš doběhl.
"Nebudeš mi skákat do řeči a jakmile to dopovím tak se otočím a odejdu. A ty za mnou nepůjdeš. Rozumíme si?'- nečekala jsem na jeho kývnutí a začala jsem-'zjistila jsem že máš bratra pěkného bastarda. A ty si se s ním spojil proti nám. Nic proti tomu nemám ale nevíš co všechno napáchal.
Eli zkazil normální život a pak na ní ještě dělal pokusy. Je to bastard!
Ale řeknu ti jedno Leo, my přijdeme a je nám jedno koho budeme muset zabít kvůli němu. Takže jak jsem řekla, máš vysvětlení a teď se otočím a odejdu..." celou dobu jsem byla zamračená ale pak jsem se zářivě usmála."Užívej života Leo.. Dokud můžeš" poslední dvě slova jsem zašeptala a pak se otočila na podpatku a odkráčela..
Po cestě domů jsem přemýšlela jestli jsem to nepřehnala. Protože to všechno jsem trochu vymyslela v afektu.Cesta mi zabrala celou hodinu. A to nebydlím dvakrát moc daleko.. Když jsem tam dorazila tak jsem vycítila něčí přítomnost.
Potichu jsem vešla a odložila tašku na zem s dveřmi jsem se ani neobtěžovala. Vzala jsem si deštník a přešla pomalu do obýváku.
Deštník jsem zlomila o koleno a vznikly mi z něho dva kusy jeden ostrý a ten jsem si vzala.
Viděla jsem toho chlapa byl ke mě otočený zády a prohlížel si mé a otcovi fotky.
On mě vidět nemohl a tak jsem se rozeběhla a podrazila mu nohy. Sedla jsem si na něj obkročmo a kus deštníku mu přiložila k srdci.Když jsem se pořádně koukla tak jsem zjistila že je to Leo.
"Ty jeden blbče! Já tě mohla zabít!" kus deštníku jsem odhodila a zvedla se z něj. On na mě pořád jenom vykuleně koukal.
"Tak teď... Vypadni z mého domu ksakru!" zařvala na něj a on na mě koukal ještě více vykuleně. Ale pak se zasmál.
"Myslím že ten dům není ale podle fotek bych řekl že je tvého otce." řekl a myslel si jak je bůh ví jak chytrý. Cítila jsem jak se moje oči změnily protože jsem byla naštvaná jako nikdy. Když to spatřil tak zvedl ruce jako že se vzdává.
"Přišel jsem ti to jen vysvětlit. Nic o tom že Dan něco udělal Elizabeth nevím. Vlastně když se zamyslím tak o něm nevím naprosto nic. Ale to je jedno. Zavolal mi jestli bych nepřijel na návštěvu.
Řekl jsem si proč ne alespoň uvidím bratra který zmizel hned po smrti rodičů a nechal mě samotného.
Když to říkám tak mi to připadá absurdní. A teď a tady ti slibuji že s ním nic nemám. Kdyby mi řekl že mu mám pomoct vás povraždit což mi vlastně řekl.. Ale to je jedno měl jsem v plánu ti to dneska říct jenže ty ses mi vyhýbala tak jsem to vzdal.Chci vám pomoct ho zastavit. Nikdy by mě nenapadlo že bych se přidal k němu. Věř mi prokrista Malio!" Neměla jsem slov, fakt jindy mám argumenty a tak ale teď jako kdybych oněměla..
"Musím si zavolat.." bylo jediný co jsem dokázala vyslovit, chvíli jsem tam ještě stála a koukala na něj. V očích měl jen a jen pravdu. Jakmile jsem si uvědomila že na něj zírám tak jsem se otočila a šla zavolat Scottovi.
Tohle by měl vědět.. Jakmile jsem to všechno Scottovi převyprávěla tak mi řekl ať spolu s Leem jdeme k němu. Že má taky novinu. A nezněl u toho moc nadšeně. Takže nebudu očekávat dobrou zprávu.
"Jdeme ke Scottovi." řekla jsem jakmile jsem přišla do obýváku, našla jsem ho zase u fotek. Přešla jsem k němu a dala mu ruku na rameno.
"Halo! Země volá Lea!" zakřičela jsem mu do ucha a on leknutím nadskočil. Zasmála jsem se a šla ke dveřím.
"Říkala jsem že jdeme ke Scottovi tak pohni." řekla jsem a vycházela ze dveří...
Omlouvám se že jsem dlouho nepřidávala ale znáte to škola.. :/
Tak tady máte další díl. Není nejdelší ale snad nevadí :)
Aj láf jů! :3 :*
*Eni*
ČTEŠ
Magic Werewolf 2 ✔
FanfictionPo roce strávený s mou smečkou je ten nejlepší rok v mém životě Ale něco, něco mi říká že všechno krásný jednou přejde. Něco přichází a to hodně rychle. Magic werewolf 2 Pokračování Magic werewolf. *Eni*