I was blind [Yaoi]

kapitola 8

Když jsem se ráno probudil, chvíli mi trvalo, než mi došlo, kde jsem. Postel byla prázdná. Cítil jsem vůni palačinek a tak jsem vstal a namířil si to do kuchyně. Vešel jsem do místnosti a zahlédl Willa za plotnou.
"A-ahoj," vykoktal jsem.
"Ahoj," otočil se na mě. "Palačinku?" Ukázal na bílou placičku pomazanou marmeládou.
"Wow, ty umíš vařit?" Nevěřil jsem svým očím. Já se většinou stravuju jen čínskými polívkami nebo bagetami, protože bych kuchyň akorát podpálil.
Vzal jsem si jednu do ruky a kousek si ukousl. "Mm... úplně se to rozplývá na jazyku," olízl jsem se.
"Díky," usmál se Will, namazal poslední palačinku marmeládou, vypnul sporák a přisedl si ke mně.
"Jak ses vyspal? "
"Dobře." Spolkl jsem jedno sousto a pousmál se.
"To je fajn. Víš, žes mě objímal ze spaní?"
Málem jsem se udusil. "Co?"
"No fakt! Ráno jsem se probudil, tys byl ke mně otočený čelem a objímal mě kolem pasu. Když jsem se snažil vstát, ještě víc ses zapřel a volal jsi: 'Né teto, já nechci do školy, je tam moc dětí'," Will vybuchl smíchy a já se zase chtěl propadnout hanbou do země.
"Ale bylo to roztomilý," uculil se Will.
"Teď jsi mi připomněl, že jsi taky mluvil ze spaní." Snědl jsem palačinku a přidal si.
"Fakt? A co?"
"Něco v tom smyslu, že jsem roztomilej," uchechtl jsem se.
"Ale to nebylo ze spaní. Já vím o tom, že jsem to řekl. Přeci jen jsi roztomilej. Takovej prcek." Naznačil výškový rozdíl mezi mnou a ním. "Haha, já nemůžu za svou výšku. Kolik vlastně měříš?"
"Metr osmdesát tři. A ty?" Odpověděl s plnou pusou. Ani jsem nechtěl odpovídat. Docela se ke mě přezdívka 'prcek' fakt hodila, oproti Willovi.
"Metr šedesát pět," řekl jsem tiše.
"Kolik?" Will vyprskl smíchy.
"Metr šedesát pět," zopakoval jsem hlasitěji a ještě víc podrážděně. "Je to normální chlapecká výška, jen ty jsi obr," zabručel jsem.

Hned, jak jsem dojedl, jsem od Willa odešel. Nechtěl jsem ho tam obtěžovat.
Jakmile jsem vešel k sobě domů, pohled mi spadl na můj mobil. Mám se znovu pokusit zavolat Lucasovi nebo mu nechat čas, jak říkal Will? Povzdechl jsem si a kašlal na to. Šel jsem se převléknout a pustit si nějaký film. To bylo teď pro mě jediné odreagování a jediná zábava. Jen jsem raději už nevybíral horory.

V pondělí jsem zase šel do školy. Bohužel.
Vše probíhalo jako vždy. Nuda, nuda, svačina a zase nuda. Ale když to tak vezmeme, já se nudil každý den a nemuselo to být jen o školu. Jakmile zazvonilo na poslední hodinu, vyšel jsem ven a zastavil se v jedné kavárně. Napadlo mě, že když se pořád tak nudím, mohl bych si najít nějaké odreagování. Takže jsem se rozhodl, že se tam poptám na práci. Alespoň budu mít postaráno o zábavu a dostanu za to i peníze. Naštěstí měli volné místo, a já mohl nastoupit hned druhý den ráno.