Asi po třech dnech už Willovi klesla horečka. Samozřejmě celou tu dobu zůstal u mě a já se o něj staral. Vůbec mi to nevadilo, byl jsem rád za jeho společnost.
Will se párkrát probudil, najedl nebo se došel umýt, ale pak se zase svalil do postele a odpočíval.
Byl jsem rád, že už mu není tak špatně.
Myslel jsem si, že už bude v pořádku a možno další den už bude zcela zdravý, ale to jsem se zmýlil.
Sice se mu teplota snížila, ale on sám začal znovu trochu míň vnímat. Pokaždé, když jsem na něj promluvil, otevřel oči a překvapeně zamrkal, jako by si stále nepamatoval, že je u mě.
Někdy kolem večera jsem mu šel znovu vyměnit mokrý hadřík na čelo a přinést sklenici vody.
Probudil jsem ho. Will pomalu otevřel oči a podíval se na mě. Usmál jsem se na něj a položil mu hadřík na hlavu.
"Spi dál, ať ti je líp," řekl jsem. Jenže reakce mě dost zaskočila. Vzal mě za ruku, se kterou jsem mu pokládal na hlavu obklad a shodil mě na sebe.
Překvapeně jsem zamrkal a vyjekl. "P-Počkej! Jsem těžký, udělá se ti ještě víc špatně!" Nevím, co to do něj vjelo...
Tváře se mi hned zbarvily, když mě objal kolem pasu a víc přitiskl na svou hruď.
Zvedl jsem hlavu a podíval se na něj. Ušklíbl se.
"Co to děláš?" Zeptal jsem se. Určitě byl zase mimo. Pitomá teplota, která se ještě pořádně neurovnala.
"Chci tě mít u sebe. Je mi pak líp," zvolal.
Semkl jsem rty. Přivádělo mě to do rozpaků stejně, jako když jsem u něj měl poprvé spát.
Tedy, neříkám, že jsem se necítil dobře, v jeho náruči, ale i tak... Byl mimo a já se o něj měl starat, ne na něm bezmocně ležet. Vyvlíkl jsem se mu a posadil se hned vedle.
"Odpočívej a nedělej blbosti," zamračil jsem se.
I on se posadil a podíval se mi do očí. "Nedělám blbosti. Dělám to, co chci dělat," pokrčil rameny a naklonil se ke mně.
Trochu jsem se od něj odklonil. "C-co děláš?" Zeptal jsem se znovu nervózně. Netušil jsem, co mám dělat, když je v takovém stavu.
Vzal mě za bradu a zdvihl jí. Tupě jsem zíral před sebe. Cítil jsem, že mi srdce asi vyskočí z hrudi.
"Chci tě políbit," vydechl. Sklonil se ještě níž a jemně se otřel o moje rty.
Myslel jsem, že se asi zblázním. Krev se mi hrnula do hlavy a začal jsem koktat. "P-p-počkej přeci! P-přestaň..." To přeci není pravda! Co ten hlupák zase vyvádí?! A proč já se nebráním?! Prolítlo mi hlavou.
Dlouze mě políbil a pak se odtáhl. Pousmál se na mě a olízl si rty. To mi tváře ještě víc zrudly. Zůstal jsem tam nehnutě sedět a díval se na něj, zatímco se svalil zpět na polštář a rázem usnul.
Sáhl jsem si na rty a polkl. To byla moje první pusa! Navíc s Willem!
A... Mně se líbila...Tak další pokračování ^^ Písnička výše patří mezi mé oblíbené a pomohla mi sepsat tenhle dílek :3 Snad se líbil :) Děkuji za všechny komentáře a hlasy ~Jsem za ně moc vděčná ^^
ČTEŠ
I was blind [Yaoi]
Любовные романыChristopher, sedmnáctiletý chlapec se zamiluje do svého nejlepšího přítele s kterým se zná už od dětství. Poté, co zjistí, že ho chce nějaká dívka pozvat na rande, ze žárlivosti mu vyzná svou lásku, ale jeho přítel to vezme jinak, než si on představ...