Zatímco mi Will pomáhal s krájením, já jen zadržoval dech. Bože... Byl tak blízko. Nádherně voněl a držel mě za ruce! Zajímalo by mě, kdy se stalo, že jsem se do něj zamiloval. Nikdy předtím jsem nijak nezaregistroval, že bych ho měl rád víc než jako kamaráda. U Lucase jsem to věděl hned nebo jsem si alespoň všiml, kdy se mi začal líbit víc, ale... U Willa vůbec netuším. Možná se mi líbil už ze začátku, když nám přinesl poštu?
"Děje se něco?" ozval se těsně u mého ucha. Myslel jsem, že asi vyletím z kůže. Nejen leknutím, ale i tím neodolatelným hlasem, nad kterým jsem předtím tolik nepeřmýšlel. Prudce jsem zakroutil hlavou.
"N-nic," zamumlal jsem. Co si teď počnu? Nechci mít znovu zlomený srdce!
Will pustil mé ruce a šel nakrájenou zeleninu dát do misky. Prohrábl jsem si vlasy. Sakra, chovám se jako blbec. Zase.
"Doděláš to prosím? Potřebuju si odskočit," řekl jsem a odkráčel ven z kuchyně. Zavřel jsem se v koupelně, která byla spojena se záchodem a přistoupil k zrcadlu. Opřel jsem se o umyvadlo a zapnul studený proud vody, abych si opláchl lehce načervenalý obličej. Nesnášel jsem se za to, že se tak lehce můžu zamilovat. A navíc do kamarádů!
Chvíli jsem jen tak hypnotizoval zrcadlo a pak si usušil obličej a vyrazil zpět. Jídlo bylo už na stole, tak jsem se jen posadil a pustil se do něj.
"Dobré, jako vždy," pousmál jsem se na Willa, sedícího naproti mně, který mě stále po očku sledoval. Trochu mě to znervózňovalo.
"Děje se něco? Chováš se divně," spustil.
Zvedl jsem k němu pohled a vcucl jednu špagetu. Zakroutil jsem hlavou. "V naprostém pořádku," pousmál jsem se.
"Nevěřím."
Zamračil jsem se. "Tak nevěř... Ale fakt jsem v pohodě," pokrčil jsem rameny.
Will mě ale stále pozoroval. "Víš, že mně to můžeš říct."
Ne, nemůžu. Tohle ne. Nemůžu mu říct, že jsem se do něj zamiloval. Já mu lásku nevyznám! Neudělám tu samou chybu.
Zakroutil jsem hlavou. "Jen jsem tak přemýšlel, kdy si asi tak najdu kluka, teda pokud vůbec. Přeci jen, kluků s tou samou orientací jakou mám já, je na světě málo," zamumlal jsem. Možná to nebyla dobrá výmluva. Ale možná mi uvěřil, protože vždycky, když nad tímhle přemýšlím, tak mám depresi a ne moc dobrou náladu.
Will se pousmál. "Neboj se, určitě někdy někoho najdeš, budu ti držet palce," řekl a vstal, aby odnesl prázdný talíř.
"Tobě se to lehce říká, ty si můžeš najít holku rychle, protože jsi pohledný, chytrý, umíš vařit... A holek, které by tě chtěly je na světě taky dost," zabručel jsem. "Co já bych dal za to, abych měl stejnou orientaci jako ty," dodal jsem.
Will se zakřenil a opřel se o linku. "Já jsem za svojí orientaci rád a jsem s ní spokojený," pokrčil rameny.
Zamračil jsem se. "Vždyť říkám, že se máš. Taky bych to bral."
Will přešel ke mně. "Ale kdo říkal, že nemáš stejnou orientaci jako já?" zašeptal.
Málem jsem se zadusil špagetou. "T-takové blbosti neříkej..."
Pak bych si určitě dával nějakou šanci. I když ta má naděje byla i teď nulová.
"Co když je to pravda?" přiblížil se ke mně a já stačil jen zrudnout. Uchopil mojí tvář a pohladil mě. Málo mi srdce vyskočilo z hrudi.
Odtáhl se ode mě. "Měl jsi tam omáčku," ušklíbl se.
Zrudl jsem ještě víc, tentokrát studem. Div jsem po něm něco nehodil. "Ty blbečku! P-přestaň si ze mě tak utahovat!" chtěl jsem ho lehce uhodit do hrudi, ale on mou ruku chytl a zvedl mě tím ze židle.
"Ne, ale teď fakt. Nikdy ses mě na orientaci neptal, pokud si pamatuju, tak podle čeho usuzuješ, že mám rád holky?" vydechl. Znovu se ke mně naklonil a já už to prostě nevydržel, stoupl si na špičky a sám se spojil s jeho rty.
Will jen překvapeně zamrkal. Ale to, co překvapilo mě bylo, že se do polibku sám zapojil.Tak další dílek ^^
Doufám, že jste si Vánoce užili :D My je neslavily, takže jsme měly jen večeři a pak šly zase dělat to, co jsme dělaly předtím :D (Ano, to tvrdé y není chyba, opravdu jsme slavily jen děvčata :D - já, máma a babička :D Prostě taková dámská jízda :D )
Tak, co jste dostali pod stromečkem? ^^
A líbil se vám tento díl? :) :DEdit: Yuno má novou povídku, Silvestrovský speciál! :D Pokud by jste si ho chtěli přečíst, klikněte na odkaz v komentářích ^^
ČTEŠ
I was blind [Yaoi]
RomanceChristopher, sedmnáctiletý chlapec se zamiluje do svého nejlepšího přítele s kterým se zná už od dětství. Poté, co zjistí, že ho chce nějaká dívka pozvat na rande, ze žárlivosti mu vyzná svou lásku, ale jeho přítel to vezme jinak, než si on představ...