Sexy učitel

opilci

"Co ty tady...?" zeptala jsem se, když doznívaly tóny ploužáku č.1, který se plynule proměnil v ploužák č.2. Ron mě držel v náručí jemně a něžně, ne jako Mark, který mě div neuškrtil.

"Hledal jsem tě a chtěl jsem se ti omluvit, vím, že je to všechno pro tebe dost narychlo. Chtěl jsem se zeptat jestli... nechceš zpomalit, nebo...." Jemňounce mě pohladil pravačkou uprostřed zad, jako kdybych se snad měla ve vteřině rozplynout. Malinko jsem ho palcem pohladila po klíční kosti a začala jsem mu žmoulat triko a trochu nervózné se rozhlížet, jestli nás náhodou nevidí někdo známý. Díkybohu nikdo - a i kdyby ano, tak můžeme třeba 'nacvičovat na maturák'. Hahahaha.

"Jo. Všechno je dost narychlo. A ani nevím jestli si tě zasloužím. Sakra, kterej (malinko hovorové češtiny pro zpestření, berte to prosím tak, nechci, aby moje postavy působily naškrobeně mrk, mrk pozn.aut.) kluk jde po minihádce hledat holku po městě? Domnívám se, že jsem ti neřekla, že sem jdu, zlato." Poslední slovo jsem mu téměř šeptla do ucha.
"Obešel jsem 20 barů a hospod. Tipnul jsem si, že v pátek večer nebudeš chctít dřepět na intru a...."
"Scherbatski! Co jsi to udělal?! To nemyslíš vážně! Nemohl jsi mi napsat, nebo tak něco. Ty jeden sherlocku, jak jsi mě vystopoval......" Začal se mojí naivitě smát.
"No dobře, Cakeová, neobešel jsem 20 hospod nooo. Ale je to romantičtější ne? Nezapomeň, že jsi na Instagram dala svojí fotku čertíka, zlato. A jediná hospoda, kde je dneska maškarák je tahle, huh?" Na chvilku se odmlčel a usmál se a dodal ironicky:
"Prej #toparty #devil #me #like."
"Ronoslave (ano, Ronoslav. Taky by mohla říct Ronomil nebo Ronegard....pozn.aut.)! Necituj moje instagramový popisky. Zní to hrozně. Co je na Instagramu má zůstat na Instagramu."
"Dobře. Tak tedy říkám: #devil goes to @Bar.A.Diskoteky.Hell - v místě Hell - cítí se natěšeně."

"Scherbatski! Tos teda přehnal. Přestaň mě stalkovat na sociálních sítích." Usmál se na mé od ucha k uchu a myslím, že mě chtěl políbit, ale já jsem nedůvěřivě uhnula. Co kdyby nás někdo viděl?

"No jo..... Nechceš ke mě?" On pil!
"Scherbatski! Cos pil!"
"Koktejl opuštěného mládence!"
Ale neee. Bylo to pivo. Jak je možné, že jsem to poznala až teď?
"To není sranda. Jdeme k tobě, doufám, že jsi neřídil. V tomhle stavu."
"Ne-heheheh."
"Měla jsem v plánu se tu ožrat, ale tys mě předběhl."
"Hahahah. Zvu tě." Trochu pomateně mě odvedl na bar a objednal mi vodku. Jako Mark. Když mi ji číšník přinesl usmála jsem se na něj, kopla ji do sebe a poprosila o další:
"Kurva to je silný, chci další." Mysl se mi nezamlžila, jenom moje tělo reagovalo trochu nestandardně. Když předemě číšník postavil tu mrňavounkou skleničku, upřeně jsem se na ni zadívala a ztratila pojem o čase. Rozhodla jsem se ji do sebe kopnout. Dobře. Je vě mě. Docela síla. Ron na mě zíral a škytnul.
"Dost dobrý." Začali jsme se tlemit, jako kdybychom hulili marihuanu.

"Jdem!" Ron reagoval taktéž nestadardně a impulzivně. Hodil peníze na bar a odkráčel se mnou v patách směr výnchod. Sakra ty nohy mám nějak vysoké - uvědomila jsem si, když jsem se postavila. Roztáhla jsem ruce jako letadlo a snažila se balancovat. Vzdala jsem 1.pokus a posadila se na barovou židličku. Ron hnal rychle. Bezmyšlenkovitě jsem se hnala za ním. Hlavou napřed, v mírném přikrčení. Ještěže jsem ho doběhla v ten okamžik, jinak bych ležela na zemi. Ron nebyl o moc stabilnější než já a tak po mém "náletu" zavrávoral. Ha - já jsem měla pořád rozpažené ruce.

---
(opilecká cesta domů k Ronovi pozn.aut.)
---

"Musím ti něco říci (škyt) Cakeová." Seděli jsme na posteli a pili pivo. Mohlo být něco okolo druhé ranní a mě dávalo problém se na cokoli soustředit. Víčka jsem měla ztěžklá a myšlení zatemněné.
"Že mě, čumáčku, hrozně láskuješ. Ty vím."
"Jsi blbá. Tohle je váž-(škyt)-ná věc. V sedě se zapotácel a zapřel se dlaní.
"Ha. Já tobě na oplátku taky. Ha."
"Nésmějséjó? Jsem kurva skoro sirotek. Rodiče mě odkopli ve třech letech a vychovával mě děda." Napil se.
"Cože?!" Rozuměla jsem mu sice dobře jenom jsem tomu nemohla věřit.
"Kuurva. Děda - nemám rodiče."
Nemotorně jsem ho obejmula.
"To je mi líto, zlatko."
"To je v poho. Teď ty kurva..." Říhnul si.
"Připravil jsi mě o panenství. Scherbatski." Moment! To jsem mu říct nechtěla. Já jsem mu nic říct nechtěla. Sakra. Teď to budu muset vysvětlovat.
...
Nemusela. Ron se pozvracel (teda spíš pořádně poblel, bylo to všude pozn.aut.). Nevím jestli to byla reakce na moje svěření nebo na alkohol, každopádně jsme měli co uklízet. Šíleně to páchlo a já jsem myslela, že se pozvracím taky. Moje oblečení a Ronovo povlečnení putovalo okamžitě do pračky. Stála jsem na prhu dveří do Ronova pokoje jen v kalhotkách a podprsence a dívala se jak uklízí podlahu.
"Nějak si zestřízlivěl u toho uklízení." opřela jsem se o rám dveří.
"Jo, to teda jo." ještě v kleče se na mě přes rameno podíval, pak zpátky na podlahu a pak se ke mé s lišáckým pohledem rozběhnul, chytil za boky a..........