Tajemný vůz

1K 27 4
                                    

Tajemný vůz

Přiznávám, byla jsem vystrašená. Když před vámi zaparkuje tajemný vůz asi  zrovna nebudete skákat radostí! Pro jistotu jsem trošku zrychlila. Nehodlala jsem čekat, než z toho auta někdo vyskočí a popadneme, za to že jsem strašpytel se fakt nestydím!

Dveře se otevřely.  Srdce mi bilo jako o závod.“Carin?!“ ozvalo se z auta. Rychle jsem se otočila. Z okna na mě vykukovala postava s černou kapucí na hlavě. Zkoumavě jsem se na ni podívala. Byl to Justin. „Justine?“ koukla jsem na něj. Zasmál se a sundal si kapuci.“Nechceš svést“ pobaveně na mě koukl.  „Em, no…“. Jasně, je to Justin Bieber! Miluju ho, ale to hned neznamená, že k němu hned naskočím.  „Pokud ti nebude vadit, že ti zamočím auto“ zasmála jsem se a pokrčila rameny.  Zasmál se. „Nastup  si“ mrknul  na mě. A vydala jsem se ke dveřím. Když jsem si nastoupila, vrazil mi do nosu úžasný Justinův parfém. Bylo to tak omamné! Tak dokonalou vůni jsem snad ještě necítila. Jako by ta vůně byla stvořena jen pro něj. „Vnímáš mě?“ vyrušil mě z mého snění Justin. Zakroutila jsem hlavou. „Promiň, říkal jsi něco?“ usmála jsem na něj. Zasmál se. „Jestli spěcháš domů?! Mohly bychom se stavit na tu slíbenou zmrzku.“ „No já nevím, jestli zrovna déšť a zmrzlina se k sobě hodí, ale na horkou čokoládu klidně půjdu“ usmála jsem se. „To beru, a znám jednu super kavárnu, kde dělají tu nejlepší  čokoládu“.

Zbytek cesty jsme si povídali o naších životech, rodině, přátelích a Justin mi pověděl i pár historek, u kterých jsem nemohla zadržet smích! Justin je opravdu legrační. Když jsme přijeli, Justin mi jako pravý gentleman otevřel dveře od auta a bok po boku jsme vešli do kavárny. Krásnější kavárnu jsme snad nikdy neviděla. Byla to malá a velmi útulná místnůstka s plno obrazy a krásných jemných dekorací které z místnosti vyčarovali dokonalé místo pro chvilky s přáteli.

 Když jsme vešli přiběhl k nám číšník a doprovodil nás k našemu stolu. Rozdal lísky a odešel. „Takže jakou si dáš čokoládu?“ usmál se na mě Justin zpoza lístku. „Vidím to na bílou“ usmála jsem se. „Tu mám nejraději, a ty?“ Justin položil lístek a kouknul na mě svými nádhernými hnědými oči.  „Já si dám taky ale je to moje nejoblíbenější“ zasmál se. „To teda není, já jí měla první“ zasmála jsem se. „To nic nemění!“ Rozchechtal se a lehce do mě štouchl. Pak jsme se oba začali štouchat a smát. Bože! Věřte mi nic není  težšího než popsat tu dokonalost v jeho očích když se směje. Ty jiskřičky v jeho očích, které rozzáří celou místnost. A už zase se rozplývám! Okřikla jsem se.

„Máte vybráno?“ zeptal se číšník. „Ano, dáme si dvě bílé čokolády“ usmál se Justin a číšník jak na povel odešel. „Takže ty jsi  odtud?“                                                                                                          „Vlastně ne, přistěhovali jsme sem asi před 5 lety, moje babička se tu narodila, strašně se nám tu zalíbilo a než jsme se nadáli nastěhovali jsme se sem.“ Usmála jsme se. „Souhlasím je to úžasné místo na život, zažil jsem tu plno úžasných zážitků.  Vždycky to bude můj domov“ usmál se.  

Nakonec  jsme v kavárně zůstali asi tři hodiny. Celou dobu jsme si povídali,  smáli se a navzájem si ze sebe utahovali. Když byl čas jít, Justin se rozhodl, že mě za každou cenu musí ty dva bloky odvést domů.

„Já bych to opravdu zvládla dojít po svých.“ „To by jsi možná zvládla, ale já tě prostě chci zavést“ zazubil se na mě Justin. „Děkuji“ oplatila jsem mu úsměv a zapnula pásy. „Budeš mě muset navigovat“ „Rozkaz šéfe“ zasmála jsme se a ukazovala, kam má jet.

„Doufám, že se ještě někdy uvidíme Carin“ usmál se.                                                                                              „To já taky.“  „Možná bys mi mohla dát číslo a pak se někdy zase domluvíme.“ „ Jo jasně.“, přikývla jsem.  A na kousek papírku jsme napsala své telefonní číslo. „Prosím.“ Podala jsme mu lístek a šla směrem k svému domu. Naposledy jsem se otočila a zamávala. Odemkla dveře a vešla dovnitř.

 Konečně! Ani nevíte jak jsme ráda že už jsme se dosali k novým dílům! Jste zlatíčka(: Jinak budu moc ráda když zanecháte komentář i "lajk". Děkuji moc. S láskou Karin S.

Dream Come TrueKde žijí příběhy. Začni objevovat