Dream Come True

"Ani pusu nedostanu?"

„Ani pusu nedostanu?“

Od toho dne jsme spolu byli každý den. A když jsme spolu zrovna nebyli tak jsme si psali a to absolutně o všem a pořád. Byl to nezapomenutelný týden plný legrace, přátelství a zážitků. Ale jednou ten den, kdy se rozloučíme a Justin odjede zpátky do U.S. , přijít musel…

Jeho ruce se obtočily kolem mého krku. Podíval se mi do očí a pošeptal mi do ucha „Jsi překrásná“ usmál se na mě. „Zvládneš to, ti lidi tam venku čekají jenom na tebe.“ Koukla jsem do jeho očí a přikývla. „Děkuji.“ „Za minutu začínáme“ ozvalo se odněkud z místnosti. Koukla jsem s radostí na Justina. A šla směrem k výtahu na podium. „Ani pusu nedostanu?“ Usmál se na mě Justin. „No tak dobře“ a rozběhla jsme se mu do náruče. V tom se jeho měkké rty přitiskly na mé. „Miluju tě“ pošeptal…

„Pipipip“ ospale jsem se přetočila na druhý bok a rukou třískla do budíku. Rozlepila své oči a podívala jsem se na hodiny. Bylo 08:00am. V normální den bych ještě určitě spala ale dneska ne. Justin dneska odjíždí a chci se s ním rozloučit.

Když se mé nohy dotkly studené podlahy lehce se otřásly nad tou nezvyklou zimou v pokoji. Vzala jsem oblečení a zamířila do koupelny. Oblékla jsme si svoje oblíbené rifle a lehkou košili bez rukávů. Pak jsem se trochu nalíčila a zamířila do pokoje. Všude bylo nepříjemně šero. Došla jsem k oknu a letmým pohybem jsem odhrnula závěsy. Obloha byla zamračená a z mraků padaly malé kapky deště. Pršelo.  Pomyslně jsem nad tímto počasím fňukla a sešla dolů do kuchyně, abych se najedla.

Po jídle a nachystání si své kabelky jsem byla konečně připravena jít. Z botníku jsem vzala mobil, roztáhla deštník a vyrazila. Všude bylo vlhko a plno kaluží měla jsem co dělat abych se svou šikovností do jedné z nich nevletěla. Šla jsem různými zkratkami, až jsem uviděla dům prarodičů Justina a před ním menší dodávku. Otevřely se dveře a z nich vyšel Justin, Kenny, Scooter a Justinovi prarodiče. „Dobrý den“ usmála jsme se a koukla po Justinovi. „Carin!“ Usměv se mu rozzářil na obličeji a obejmul mě. „Už jsem se bál, že budu muset odjet bez toho, abych se s tebou rozloučil.“ „Slíbila jsem ti to přece,“ zasmála jsem se.

„Kluci“, zasmál se Justin, když si všimnul, že už přišly i jeho kamarádi.  Vzdálil se ode mne, aby se mohl pozdravit s Ryanem, Chazem, Nolanem a dalšíma. S úsměvem jsem na ně koukala. „Justine, budeme muset jet“ ozval se Scooter. „Jo jasně, jen minutku“ dal si s klukama highfive a došel ke mně. „Takže každý den v 7 na skypu?“ usmál se na mě. „Jsme domluveni, a zase brzo přijeď.“ „Neboj se“ koukl na Scootera a obejmul mě. „Tak zase někdy“ a rozešel se rozloučit s prarodiči. Naposledy zamával, nastoupil do auta a odjel. Stejně tak jako prázdniny…Zítra začíná škola a s ní každodenní rutina, anebo, ne?!

Po cestě domů se z ničeho nic přede mnou objevil Derek. „Dereku“ vyletělo z mých úst. „Carin“ usmál se. „Myslím že by jsme si měli promluvit“. „Cože?“ Koukla jsme na něj tázavým pohledem. „Není o čem mluvit.“ „Tím bych si nebyl tak jistý“ odvětil mi a pevně mi stiskl zápěstí. „Co to děláš? Pust mě.“ S Derekem to ale vůbec nehnulo, začal mě tahat za sebou jak nějakého psa do jedné opuštěnější uličky. Přirazil mě ke stěně a naklonil se ke mně. „Co ten Bíbr? Vím, že jsi s ním byla celý týden.Miluješ ho? Co je na něm lepšího než na mě?“ „Vážně se potom všem na tohle ptáš?“Koukla jsem na něj. „Odpověz mi na otázku“ praštil do stěny vedle mě. „Co se to s tebou stalo?“ ukápla mi slza. „Byl jsi…“.  „Opustila jsi mě, to se stalo“. „Nechápu to.“ Zakroutila jsem hlavou a utřela si slzu. „Řeknu to jednoduše ještě jednou se s ním setkáš a on to nepřežije. Je ti to jasné?“ Neodpověděla jsem. Oči se mi zalily miliony kapiček slz. „Rozumělas?"

Děkuji vám moc k 304 přečtení! Jste skvělý! (: Pokud máte instagram můžete si mě přidat : www.instagram.com/carinpoubird

xxKarin S.