„Kolik tu je místností?!"

875 27 2
                                    

. „Kolik tu je místností?!“

Auto zastavilo a my se ocitli snad v nejbohatší čtvrti Atlanty všude bylo plno krásných obrovských vil a zahrad. Vystoupila jsem z auta a ještě jednou se všude rozhédla. Kenny nám vytáhl  kufry a  vydali jsme se snad k tomu největšímu a nejhezčímu domu v ulici. „Tak pojď“ ozval se Justin a vydala jsem se za ním. Odemkl a vešel dovnitř. „Vítej u mě doma“ usmál se a roztáhl ruce. „Wow, je to tu úžasné“ oplatila jsem mu úsměv a poděkovala Kennymu, že mi sem donesl kufr. „A to jsi ještě nic neviděla“ zasmál se. „Pojď, provedu tě“ a vydal se k první místnosti.

 Byla velká a vymalovaná na bílo. Uprostřed místnosti se nacházel gauč a na protější stěně obrovská  plazmová televize. Páni tenhle dům nemá konce. Museli jsme projít okolo 15 místností a pořád to asi nebylo dost. „Kolik tu je místností?!“ zasmála jsem se. „Už teď jsme prošly tak 15 pokojů“

„Neboj se“ věnoval mi usměv. „Už zbývá poslední  doufám že se ti bude líbit.“ Zastavil před dveřmi a usmál se na mě. „A tady budeš mít pokoj ty!“ otevřel dveře a vešel dovnitř. „Má vlastní koupelnu a balkón. Snad budeš spokojená.“

„Děláš si srandu? Ten pokoj je úžasný“ řekla jsem hned potom, co jsem si celý pokoj prohlédla. Uprostřed pokoje byla postel s nebesy a kolem ní pár úžasných bílých skříní a skříněk. Takový pokoj jsem si vždycky přála. „Děkuji“ objala jsem ho. „Za co děkuješ?“ zasmál se a obtočil své ruce okolo mého pasu. Usmála jsem se a podívala se do jeho nádherných očí. „Za všechno!“

„Tak si vybal, musím se ještě domluvit s Kennym na zítřek. Budu dole dobře?“ Přikývla jsem a začala se vybalovat. Justin odešel a já se rozběhla do koupelny. Musela jsem vypadat strašně po té dlouhé cestě. A taky že jo. Moje vlasy byly celé rozcuchané a po make upu už nebylo ani památky. Zašklebila jsem se nad svým vzhledem. Vzala svůj hřeben a kosmetickou taštičku a začal se upravovat. Když jsem byla hotova. Vybalila jsem si všechny své věci a začala hledat něco na sebe. Převlékla jsme se a vydala se dolů za Justinem.

„Hotovo?“ Usmál se na mě, když jsi mě všiml. Přikývla jsem. „Kde je Kenny?“                                           „Už odešel, mimochodem moc ti to sluší“ začala jsem cítit horko na svých tvářích. Musely být pořádně červené. Justin se zasmál a vzal mě do náručí a šel ven. „Co to děláš?!“ smála jsem se. „Hádej!“  Ne on semnou nejde k bazénu. To by neudělal. „Justiné“ smála jsem se a snažila se dostat z jeho náruče. „Tak snadné to mít nebudeš“ ďábelský se zazubil a skočil semnou do vody. „Aaaa“

Voda byla strašně studená. Jak jen mohl?! Teď abych se znovu převlíkla. Konečně jsem vykoukla z vody. „Justine“ rozběhla jsem se za ním. „Ne prosím“řekl jako malé miminko a dělal, že pláče, rozběhl se. Utíkala jsem za ním a snažila se ho chytit. Marně.

Když v tom se zastavil. A chytl mě do náruče. „Mám tě“ Zasmál se a nesl mě pryč z vody. Vylezl z vody a postavil mě na nohy. „Nemáš hlad? Už je pomalu čas na večeři.“

„Vlastně bych si už něco dala.“

„Dobře. Myslím, že tu ale nic není. Bude ti vyhovovat Pizza?“

„Pizza je super.“

„Dobře objednám jí. Jakou si dáš?“

„Nějakou mi vyber“ usmála jsem se. „Půjdu se umýt dobře?“

„Jasně, Já pak půjdu taky.“ Přikývla jsem a vydala se nahoru.

Dnes přicházím s trochu nudnějším dílem, přesto doufám že se vám část líbila. U minulé části jsem se zamilovala do vašich kometářů! Jste skvělý a nedokážu ani popsat jak si vás vážím! Jste moje zlatíčka! Pište dál tyhle skvělé komentaře a budu ráda i za každou kritiku. (:

Karin S.

Dream Come TrueKde žijí příběhy. Začni objevovat