Dream Come True

Ovečko

                                                             Ovečko

Celou cestu jsme mlčeli. Srdce jsem měla snad až v krku. Když Derek zastavil před školou, vyšel z auta a otevřel mi dveře. Vystoupila jsem a Derek si mě k sobě přitáhl. V tu chvíli mi zamrazilo. „Polib mě“ šeptl mi do ucha a výhružně se na mě podíval. Nechtěla jsem mu odporovat, nevěděla jsem čeho je schopný, ale jen při jeho pohledu mě mrazilo. „Dělej“ šeptl ještě jednou a začal se ke mně naklánět. Pak se naše rty spojily. Na chvilku jsem v té dokonalé chuti jeho rtů ztratila. Připadala jsem si jako před čtvrt rokem, když jsme spolu chodily, ale přece jen to bylo úplně jiné. Jako bych líbala někoho naprosto jiného. A taky že jo. Derek, kterého jsem znala, byl už dávno pryč. „Uvidíme se později, puso“ mávl na mě a vydal se do třídy.

„Konečně je pryč“ oddychla jsem si a sedla si do své lavice. „Jak to že ses o tom že jsi zase s Derekem, dozvídám jako poslední?“ otočila se na mě Nina. „Promiň já...“ odmlčela jsem se. „Je to úplná novinka.“ Podařilo se mi usmát.                                             

Justin POV

„Takže začneme natáčet 28. Září?“

„Ano, přesně tak“ odpověděl mi Scooter. „Budu potřebovat abys napsal ještě aspoň dvě písničky.“

„Další dvě? Napsal jsem jich 21 a stále je to málo?!“

„Producenti chtějí mít zálohu a já taky“

„Fajn. Pokusím se napsat něco doma, chci jet na týden do Stratfordu“

„Dobře“

„Čau“ usmál jsem se a následoval Mosheho ven, kde už na mě čekala spousta fanoušku. Jak já je miluju. Tolik toho pro mě udělaly. Jsem jim opravdu moc vděčný za to, že jsem se dostal až jsem. Proto jim to hodlám pořádně oplatit. Když jsme vyšli ze dveří dav se rozeřval. Začal jsem rozdávat autogramy, fotky a hlavně radost. Radost mým miláčkům.

*V Kanadě*

„Kenny, vstávej!“ Snažil jsem se dostat Kennyho z postele. „Chci jít ven.“

„Umm“ ozvalo se z jeho úst.

„Víš, co se stane, když nevstaneš“ zasmál jsem se. Jen ať ochutná svoje vlastní triky.

„blé“

„Fajn. Vyhrál jsi“ rozeběhl jsem se pro kbelík s vodou. Když jsem ho naplnil, vydal jsem se zpět a celého Kennyho polil. V tom okamžiku Kenny vyskočil z postele a oči mu hořely nenávistí. Dokázal jsem se jen smát. Byl celý mokrý a vypadal jako mokrá ovce.

„Tak já už radši půjdu“ zasmál jsem se a letěl do bezpečí obýváku. Zapnul TV a koukal na nějakou kriminálku.

***

„Tak vstávej“ ozval se už suchý Kenny. „Můžeme jít“

„Jistě ovečko“ zasmál jsem se, vypnul TV.

„Ještě jednou mi tak řekneš“ podíval se výhružně.

„Ovečko“

Kenny se na mě vrhl. Začali jsme se mlátit, a protože jsem Ninja tak jsem ze začátku vyhrával. Bohužel v druhé polovině zvítězila výška soupeře, který mě nabral na své rameno a unášel ven. Já se jen smál. Před domem mě postavil a vydali jsme se do mé oblíbené kavárny.

Musím přiznat, že byla docela plná a zrovna radost jsem z toho neměl. Ale to všechno zmizelo, když jsem si na jedné ze židlí všimnul Carin. Byla naprosto krásná jako vždy, ale přeci jen se mi na ní něco nezdálo. Byla tam s Derekem?! Myslel jsem, že se rozešly. Možná proto ani jednou neodpověděla na mojí zprávu. „Sedneš si už?!“ zasmál se Kenny a já si sedl. A v tom mě zarazil polibek mezi Carin a Derekem jako by ho snad ani…

Zlatíčka! Máte tu další kapitolu! Doufám že se bude líbít. Jsem vděčná za každý váš komentář (: Děkuji moc 

Karin S.