BTS CAMP

Twenty-Five

- Sungie -

Nevím co JungKook chystá, a jelikož jsem byla dost zvědavá nemohla jsem vůbec spát. Ráno nevypadalo jinak. Kvůli tomu, že jsem se těšila jak kdyby jsem měla dostat štěně, vstala jsem brzy. A když Sungie říká brzy, tak myslí 6 ráno. Rozhodla jsem se že svou natěšenost, nervozitu a spousta dalších pocitů, vyběhám. Běh byl vlastně to jediné co mi na tohle pomáhalo a tak jsem si v klidu na ty dvě hodinky zaběhala v nedalekém parku.

Když jsem se vrátila zkontrolovala jsem čas. 8:21. Stálo na digitálních hodinách, které jsem si nedávno nově pořídila. Kookie mi s tím musel pomáhat, protože co si pamatuju, nikdy se mi nepovedlo trefit do dírky a zašroubovat hřebík. Na tyhle ruční práce jsem prostě antitalent.

Když mám ještě čas, rozhodla jsem se, že vytáhnu tu mihavou existenci co žije vedle na nákupy.
(Pozn. Autorky: Sungie má takové narážky jen proto, že je Kyu víc slavná než ona xD).
Nejdříve jsem si ale hodila sprchu a poupravila se. Až pak jsem vtrhla do baráku tý příšerky. Bylo mi jasné kde jí najdu a tak jsem zamířila do ložnice. Ona rozhodně nebyla ranní ptáče.

,,Kyu! Vstávej! Je tady Jae Bum!" Zařvala jsem. Vytřeštila oči a začala ječet co jí plíce stačili.

,,Kde? Kde!"

------

,,Nesnáším tě! Vzbudit mě takovým hnusným způsobem," naříkala už dobrou hodinu Kyu. Docela jsem jí i litovala. Zjistila, že žádný JB z GOT7 u ní nebyl, a navíc... musí nosit roušku a sluneční brýle, aby jí nepoznali fanoušci.

,,Už si prestaň ztěžovat a radši to vypij. Mě to nechutná!" Vypískla jsem a položila před ní můj koktejl. Nevěděla jsem že to bude chutnat až tak odporně. Příště si rozhodně namíchám jinou kombinaci. Ble ble.

,,Ne díky, víš že se musím hlídat," zavrtěla nesmlouvavě hlavou. Jen jsem protočila oči a koktejlu se opět zmocnili mé ruce. Nenapadlo mě nic jiného než to dát do kapuci dítěti co tu právě procházelo.

,,Jestli se to pití vylije, tak-"

,,Wáááh! Mamiiii! Co to jee?" Zakvičelo dítě. S Kyu jsme se na sebe podívali a začali se smát. Tak tohle se opravdu povedlo. Radši jsme rychle vypadli než nikdo zjistí že jsme to byli my. Na stole jsme nezapomněli nechat pár wonů. Přece jen... to hnusný pití nebylo zadarmo. Vyšli jsme z obchodu a zamířili rovnou domů, jelikož já se musela připravit na rande s Kookiem. A to jak fizicky tak psychicky.

----

,,Taak a ještě tohle, tohle a tamhle to a tady to," nervózně jsem si pro sebe mrmlala. Musela jsem si být prostě jistá, že vypadám dokonaleji než obvykle, pak jsem si ale uvědomila, že už jsem dokonalá a tak jsem se začala věnovat radši přípravě toho, co si vezmu na sebe a co si vezmu s sebou. U JungKooka nikdy nevíte co čekat.

Mezitím co já tu obracela celý barák naruby a běhala rychleji než Shlesh, mě Kyu s pobaveným úšklebkem sledovala.

,,Nechápu co se takhle šklebíš. Tebe, jak si hnusná, ještě ani ten pomerančovej ksicht nepozval na rande," nemohla jsem si odpustit jednu kousavou poznámku. Jelikož mě ale Kyu moc dobře zná, uvědomí si že jsem to myslela ze srandy.

,,My na to jdem jenom pomalu. Neskáčeme hned do postele jako vy s JungKookem," zaprotestovala mi. Pff... to neni pravda.. Počkat... vlastně je. No jo, na tý romantice budeme muset zapracovat. Dneska to určitě napravíme! I když to vlastně závisí na JungKook-Oppa jelikož on je ten, kdo vybírá místo.

,,Crrr! Crrr!" Ozval se ze zdola citoslovec pro zvonění (ne, já to prostě nemůžu napsat normálně xD). Hned jak zvonek dozněl, čapla jsem předem připravenou kabelku. Sice jsem v ní měla jen klíče, peněženku a mobil, ale to je vedlejší. Ne vlastně! Málem bych zapomněla na dárek pro Oppa! Kyu mi ho naštěstí podávala, jelikož určitě věděla že na to zapomenu. Awww! To je zlatíčko. (Taková změna chování xD).

,,Díky! No nic... už půjdu," nezapomněla jsem jí obejmout, pak jsem si ještě rychle obula kozačky, co jsem si dnes koupila a rychle seběhla do přízemí. Tam jsem se naposledy se slovy 'Kočka' pochválila s pohledem zabořeným do zrcadla, a hned na to jsem mu otevřela dveře, aby na mě nečekal tak dlouho. Stejně už tam čeká dobrých deset minut, ale to je vedlejší.

Spěšně jsem vzala za kliku a zatáhla směrem k sobě. Spadla mi čelist když jsem dveře otevřela. Byl nádherný. Vlastně jako vždycky. On je nádherný pořad. Každou sekundu, každou minutu, každou hodinu, každý den.

,,Noona!" Otevřel mi svou náruč. Neváhala jsem ani minutu. Okamžitě jsem vpadla do jeho vřelého obětí. Ahh... ten pocit bezpečí tolik miluju!

,,Chyběl si mi," zamumlala jsem. Jemně se zasmál.

,,Neviděli jsme se jen pár hodin, ale taky jsi mi chyběla. Jsem rád že jsme na tom byli stejně. Mimochodem, sluší ti to. Vypadáš nadherně!" Řekl, přičemž se odtáhnul a vzal můj obličej do rukou. Záhy se začal přibližovat a obdaroval mé čelo něžnou, milující pusou. Překvapeně jsem zamrkala a hned na to mé tváře nabrali karmínovou barvu. Zabodla jsem pohled do země, aby to aspoň nebylo vidět. I když o tom silně pochybuji. Sladce se zasmál. Bezva, přišel na to. Chytil mě za ruku a propletl si se mnou prsty.

,,Tak půjdeme, mám toho hodně naplánováno," zazubil se na mě a hned na to si nasadil bílou roušku, aby ho lidé nepoznali. Plně jsem ho chápala. Jen doufám že se vyhneme Sasaeng.

----

První co měl JungKook na programu, bylo společné nakupování. Musím říct, že to s JungKookem bylo lepší než z Kyu. Narozdíl od Kyu má totiž Kookie svůj osobitý styl, za to ta blbka nemá žádný. (Ach, Sungie xD).

Po nákupech jsme zamířili do parku, kde mě překvapil nádherně připraveným piknikem. Dokonce mi prozradil, že dokud jsme tu nebyli hlídal to tu Jin-Hyung, takže doufáme že nic nesnědl. V jeho případě si můžeme být jistí. On je normální, narozdíl od Taehyung, který by to sežral hned jak by to uviděl. Alien zůstane holt vždy Alienem.

Hned jak jsme se pohodlně uvelebili, Kookie sedící s nataženýma nohama a já ležící s hlavou opřenou o jeho nohy, oba jsme si nasadili sluneční brýle. Sice byl konec září, ale sluníčko stále silně svítilo. Podívala jsem se nahoru jeho směrem. Měla jsem úžasnou příležitost prohlédnout si detailně jeho nádherný obličej. Krásné, hnědé oči, ve kterých se každý utopí, roztomilý nosík, plné rty ukrívající bezchybné řady zubů, vykrojené lícní kosti, bezchybná pleť... prostě tvář, kterou ztvořil sám bůh. Děkuji JungKook's mather.

,,Noona, řekni 'Á'," zasmál se Kookie a strčil mi do pusy jahůdku.

------

Yo Sweeters! :3
SweetLevi se Vám opět hlásí s další kapitolkou! Doufám že se Vám líbila a budu ráda za jakékoliv hodnocení či Vote :). Mám na Vás také otázku! :3 Kdo je Váš Ultimate Bias? Za mě je to JB s GOT7 <33

A abych ještě chvilku napínala ty zvědavce, co čekají na překvapení. Rozhodla jsem se vymyslet pro Vás šifru, ve které najdete odpověď na to co na Vás chystám! Nebojte se, není to nic těžkého xD Odpovědi mi pak pište do Comments x3 Budu se těšit :D

Vyškrtej každé 1,2 a 4 písmeno či znak. Ze zbylých Ti pak vyjde věta.

1@UX ZRB4 YSTQ JPSL VHC7 UIAA JEMZP HADRN G4EIS QNVSY 79JDD B1OAU 5HJ€E ):Š=TĚ @7D+A RHL5 Z&ŠVÍ FKD#VA WHD/Í J4L1 B1Y4.

Vaše SweetLevi xP