Nejlepší přátelé

24. říjen

Tereza
Neměla jsem nějak moc čas napsat během týdne, jelikož jsem byla zaneprázdněná nejen školou, ale také Atim.
V pondělí jsme se viděli a musím říct, že to byl úžasný den, který naplnil všechna má očekávání. Bylo to mezi námi ještě nedořešené, ale všichni kolem mě a už ji, věděli, že spolu dřív nebo později budeme.
V pondělí jsme spolu zašli na kávu a pak se procházeli podzimní Prahou. Opět ruku v ruce, povídali jsme si, pořád se na sebe usmívali a bylo nám spolu dobře. Usuzuji tak i z Atiho chování a dělalo mi to nesmírnou radost. Bylo mi s ním prostě hezky.
K večeru, kdy mě doprovázel domů, jsme se konečně dostali k tématu My dva.
,,Terezko?" řekl a jemně si mě k sobě přitáhl. Uculovala jsem se.
,,Ano?" rozverně jsem se zeptala, tušíc, co přijde.
,,Víš, že tě mám rád?" zeptal se s jeho dokonalým úsměvem.
,,Však já tebe taky," odpověděla jsem mu na to a byla jsem najednou strašně nervozní, ale příjemně nervozni. Ještě víc mě k sobě přitisknul.
,,Myslíš na to, na co já?"
Jemně mě líbnul na tvář a já se začervenala. Určitě jsem se začervenala.
,,Nejspíš ano," dala jsem mu taky pusu, ale drze a na rty.
,,Budeme spolu?" zeptal se kouzelně a opět mi dal na rty pusu.
,,Jsme spolu," řekla jsem mu na to a on mě políbil. V těle jsem měla ten příjemný pocit a cítila se strašně spokojeně. Jen jsme tam tak stáli a líbali se několik dlouhých a krásných minut.

Když se ode mě odtáhl, stále se zářivě usmíval a mě se podlamovaly kolena z toho jeho neodolatelného pohledu.
,,Konečně," pošeptal mi do ucha a líbl mě na něj.
Snažili jsme se rozloučit a já domů vešla až podezřele nadšená.

Martin
Terka je od pondělí jako vyměněná. Je z ní sršet energie a nadšení a vůbec nic jí netrápí.
Jakmile v pondělí přišla domů ze schůzky s Atim, byla naprosto vysmátá a pořád se jen uculovala. Lehla si s oddechem na postel a všechno mi pověděla.
,,Strašně moc ti to přeju, zlato," řekl jsem s radostí v hlase, ale v sobě jsem cítil i něco jiného. Přál jsem ji to, ale...
Ale, to velké pitomé ale.
Lehl jsem si vedle ni, přisunul se k ní a objal ji na znamení toho, že jsem rád s ní.
Chtěl jsem nepřemýšlet nad tím ,,Ale", takže jsem jen vnímal její obětí a doufal jsem, že mě to brzy přejde.
Celý týden trávila čas ve škole nebo s Atim, ale neměl sem jí to za zlé. Byli nový pár, potřebovali co nejvíc času trávit spolu.
Dnes je konečně sobota a já jsem opět brzy vzhůru, za chvíli odjíždím za Stejkem. Těším se jak malej kluk, jelikož mě to odreaguje natolik, že mi bude všechno ostatní jedno.

Tereza
Vzbudila jsem se dnes do pozdní soboty, takže už tu Martin nebyl. Jel za Stejkem a dalším jeho kamarádem do Pardubic, takže jsem si nemusela dělat starosti, že ho budu zanedbávat. Dnes jsme měli s Atim už své plány. Nechtěla jsem Martina zanedbávat, ale nedokázala jsem si momentálně moc představit, že bych se s Atim neviděla a Ati mě chtěl mít jenom pro sebe. Sobec. Usmála jsem se nad touhle myšlenkou, ale bylo to vtipné. Vím, že to nemyslel až tak vážně, ale momentálně jsem byla ráda, že jsme jenom spolu, protože jsem věděla, že to tak nebude vždycky. Hlavně kvůli škole, protože se toho valilo na mě víc a víc a chtěla jsem si proto každou volnou chvíli užít s ním. Martina mám přeci jen doma pořád na očích, takže o jeho přítomnost nepřijdu, ale s Atim bych se rozhodně nenaučila vůbec nic.
Jakmile jsem se vytrhla ze všeho toho přemýšlení, vstala jsem z postele a zamířila do kuchyně, kde jsem si udělala kávu a přemýšlela, co si dám k snídani. Dlouho jsem však nemusela, jelikož jsem našla na stole jablečný závin, který nejspíš upekla Martinova máma. S radostí jsem si vzala z talíře dva kousky a užívala si jejich jablečnou chuť s nádechem skořice. Mé nejlepší sladké jídlo. Nakonec jsem snědla čtyři kousky a bylo mi zle. Není to moc, ale pořád jsem nebyla na tolik jídla naráz zvyklá, takže mi bylo opravdu těžko a děsila jsem se toho, co přijde.
Dopila jsem kafe a přemístila se do koupelny, kde jsem ze sebe chtěla udělat něco připomínající člověka a potkala jsem tam Martinova brášku.
,,Ahoj," pípnul rozespale.
,,Ahoj prcku, jak ses vyspal?" zeptala jsem se zvesela.
,,Dobrý, jdeš dneska pryč?" zeptal se s tím, že už počítal s mojí odpovědí.
,,Jdu, ale večer se vrátím a můžeme si hrát," řekla jsem, tak abych ho hned uklidnila, jelikož takhle zůstane celý den doma jen s mámou a bude se nudit.
,,Tak jo," řekl jen a odešel z koupelny.
Začala jsem si čistit zuby, upravovat si své vlasy a nakonec obličej.
Vrátila jsem se do pokoje a přemýšlela, co si obleču. Teplo už venku rozhodně nebylo, takže jsem musela vyštrachat ze skříně něco teplého.
Ještě pořád jsem v sobě cítila svačinu, která se nebezpečně drala na povrch. Už je to tady. S rukou před pusou jsem utíkala do koupelny a vyhodila svůj obsah žaludku. Ach jo, už zase.
Bohužel, Martinův bratr mě zaslechl a tak za mnou rychlostí přicupital a zděšeně se na mě koukal.
,,Proč to děláš?" zeptal se naštvaně.
,,Nemůžu za to, vážně," řekla jsem smutně a upravila si vlasy, abych se ještě jednou vyzvracela. Pak jsem se přesunula k umyvadlu a umývala si ruce a pusu. Mohla jsem si opět vyčistit zuby.

,,Mamíí,Terka zase zvrací," neřekl na moji odpověď nic, ale ihned se dožadoval máminy pozornosti. Ta ihned vyšla z ložnice a celá vyděšená mě pozorovala s neklidem v obličeji.
,,Nebylo to úmyslně," spustila jsem hned. Vážně se na mě podívala, jako bych ji lhala.
,,Teri, doufám, že nebylo" řekla přísně. Sklesle jsem koukala do země a chtěla,aby mi uvěřila.
,,Opravdu jsem se nechtěla vyzvracet, prostě to šlo ven," tiše jsem řekla azvedla zase hlavu, aby mi viděla do očí a pak jsem se pomale vydala do pokoje pro kabelku, abych mohla odejít.
Jakmile jsem se dostala ven z domu, hledala jsem v kabelce krabičku poslední záchrany. Byla tam. Nekouřila jsem celý měsíc, ale teď jsem musela. Už jsem doma nějakou tu dobu a pořád mi přijde, že se můj stav nijak zvlášť nelepší.
Zapálila jsem si a vydechla cigaretový kouř. Hned mi bylo lépe.
Po cestě k Atimu jsem se snažila, aby ze mě nebylo nic cítit, ale moc jsem nevěřila, že by to jakožto nekuřák nepoznal. Poznal to i Martin.
,,Ahoj krásko," pozdravil mě, když jsem už stála u něj před vchodem do bytu a ihned mě objal a dal mi pusu.
,,Kouřila si!" škaredě se na mě podíval.
,,Musela jsem," řekla jsem mu na svoji obranu.
,,Mi řekni, jaký důvod pro kouření jsi měla!" naštvaně pokračoval.
,,Zase jsem se vyzvracela," vysvětlila jsem.
Zhrzeně na mě kouknul.
,,I tak si myslím, že kouřením nic nevyřešíš," řekl už mírněji, ale přesto mu to kouření vadilo.
,,Omlouvám se," řekla jsem a silně ho objala.

Martin
,,Zajímalo by mě, proč mám jezdit já za tebou, když zítra stejně jedeme zpátky do Prahy natáčet," škodolibě jsem se ptal Stejka.
,,Jelikož pan Kovy s vámi nenatáčí v Praze a do Prahy by jen tak nepřijel," odpověděl za Stejka Kovy, o sobě ve třetí o sobě.
,,Hmm, ty seš ale kámoš," popíchl jsem ho.
,,Za všecky prachy," smál se Kovy.
Seděli jsme u Stejka na pohovce a připravovali se na točení videa.
Přemýšlel jsem, kdo z nás je větší magor. Vážně jsme se dobře sešli.
Natočili jsme spolu tři videa na všechny tři naše kanály a pak si udělali pořádnou chlapskou večeři. Bylo to skvělé. Úplně jsem vypnul a byl rád, že Stejk tu nemá tu svoji přítelkyni. Ne, že bych Marťu neměl rád, jen bych Stejkovi záviděl, že ji tu má a já tu nemám aspoň Terku. Doprdele, už bych seměl vzpamatovat.
,,Nad čím přemýšlíte, mladý muži?" vytrhl mě z přemýšlení Stejk a dloubnuldo mě loktem.
,,Ale nad ničím, nepůjdeme si něco zahrát?" řekl jsem nezaujatě.
,,Fajn, něco tam zapnu, vyber si," rozmáchnul rukama a ukázal na jeho sbírkuher.
Zase jsem se odpoutal od myšlenek a do noci jsme hráli se Stejkem, zatímco Kovyto vtipně komentoval a koukal půlku času do mobilu.
,,Mimochodem, zjistil sem, že bych mile rád jel zítra s vámi do Prahy,"řekl najednou Kovy a vzhlédl od mobilu.
,,Proč?" řekli jsme zároveň se Stejkem a posrali část hry, jelikož jsme na něj koukli zaraženě.
,,Protože chci vidět tohle!" ukázal nám svůj mobil, na kterém byla fotka Atiho s Terkou, jak si dávají pusu, Kovy vysmátý jak rajče.
,,Hej, oni už jsou spolu?" ptal se pobaveně Stejk.
,,Hmm, jo" řekl jsem jednoduše.
,,Tak to bychom s nimi mohli vyrazit na rande," uchechtnul se.
,,Že vás to pořád baví," řekl jsem na to a pořád jsem byl jaksi nepříjemný.
,,Seš jak přejetej traktorem," řekl Kovy, ale smál se.
,,Jsem unavenej," jen jsem na to odpověděl a popohnal Stejka, abychom zase hráli.
,,Hm, ale stejně s vámi asi pojedu na výlet," povídal ještě Kovy a po další hodině hraní jsme zapluli na místa ke spánku. Kovy zůstal u Stejka, aby prý ráno nemusel spěchat, až pojedeme.
Tohle byl nějakej blbej vtip?