7. listopad

199 23 0
                                    

Vzhledem k tomu, že jsem se na vás pěkně vykašlala(omlouvám se, není vůbec čas, většinu času trávím mimo domov, bez možnosti psaní a přidávám jen rozepsané části, což NP není:/ ) přidávám jednu část dnes, další hned zítra a další hned ve středu. Měla bych se, co nejrychleji zase srovnat, takže to snad bude v pohodě :)

Tereza
Najednou jsem byla tolik zaneprázdněná, že jsem neměla čas psát. V pátek, 6. listopadu, jsem oslavila své dvacáté první narozeniny, takže jsem měla celkem nabytý víkend, jelikož jsem se dočkala velikého překvapení.
V pátek jsem strávila celý den s Atim. Vzal mě do zoo, kde jsme se poflakovakali celý den a pak jsme den zakončili v hospodě nad pár pivy a dobrým jídlem. Ideální narozeniny.
V sobotu ráno jsem se vzbudila, lehce mě bolela hlava, ale rozhodla jsem se, že upeču cupcakes, jelikož jsem dnes měla v plánu oslavit narozeniny s Martinem a rodinou. Navíc měl dorazit i Stejk s Adamem, tak abych je mohla pohostit.
Takže jsem se se vší silou pustila do toho a mezitím jsem ještě uvařila oběd.
Martin s dobrou náladou přišel do kuchyně a s chutí zasedl ke stolu, stejně jako jeho malý bráška a později i jejich máma.
,,Půjdeme k našim nebo mají dorazit oni k nám?" ptala jsem se Martina, když mi babi napsala, že už jsou po obědě a jak to nakonec uděláme.

,,Nejspíš půjdeme my k nim, co mami?" řekl Martin a otázku směřoval k mámě, která to měla odsouhlasit.

,,Asi vás tam pustím samotné, ať to s Terkou společně oslavíte, není mi dobře," odpověděla Martinova máma a já si povzdechla.
,,Ať se ti udělá brzy lépe, teto, jen si hezky odpočiň," řekla jsem s pochopením a začala sklízet ze stolu. Narvala jsem nádobí do myčky.
,,Dárek ti dá Martin za nás za všechny, neboj," dodala, zvedla se a odešla z kuchyně.
Martin mi pomohl uklidit kuchyň a potom jsme se šli nachystat k odchodu.
,,Kdy dorazí Stejk s Adamem?" ptala jsem se po cestě k našim Martina.
,,Přesně nevím, jelikož Stejk nepsal v kolik vyjede, ale nejspíš k večeru, abychom měli čas na vaše" řekl mi na to.
,,A kde je Ati?" ptal se mě zase Martin.
,,Psal, že se zdrží, ale že mi zavolá a co nejrychleji dojde," řekla jsem a úplně jsem přemýšlela nad tím, jak se to všechno komplikuje. Někdo nemůže, někdo nestíhá, někdo ani netuším, kdy přijde.
Dorazili jsme před můj bývalý domov. Zazvonila jsem a Anežka mi zvesela přišla otevřít.
,,Ahoj oslavenkyně," radostně řekla a pak na mě skočila a objala mě.
,,Pozor, pozor, zlámeš mi kosti," řekla jsem a lehce se ji snažila od sebe odtrhnout, jelikož mě bolelo celé tělo. Pořád se zubila a Martin na ní podezřele koukal. Koukala jsem z jednoho na druhého a přemýšlela, o čem asi uvažují oni.

,,Tak pojďme dovnitř. Babííí," křikla jsem do bytu. Někdo se z jedné místnosti zasmál. Znělo to jako Nicolin smích. Vrhla jsem se dopředu do místnosti a rychlostí blesku tam vešla.
,,Všechno nejlepší!!" zvolalo několik postav stojících v pokoji a já jen zaraženě koukala. Některé jsem ani neznala. Byl tu Adam, Stejk, Ati uprostřed, Nicol, sestřenka Zuzka, dva vysocí kluci, jedna holka, které mohlo být tak šestnáct, pak další kluk, který vypadal jako Kovy, podle popisu.

Všichni se na mě strašně usmívali, drželi v rukou balonky a já nemohla najít slova. Připadala jsem si jako v americkém seriálu nebo filmu, kde se takové věci dějí běžně, ale že by se stali v mém životě? Vždyť ani nemám tolik kamarádů, aby to mohli zorganizovat. Najednou jsem si připadala tak šťastná a stírala si z tváře slzy dojetí. Objala jsem Martina stojícího vedle mě.
,,Děkuju. Moc, moc vám všem děkuju," řekla jsem a podívala se s úsměvem a stále slzami v očích na ostatní, kteří se radovali z toho, že mi udělali opravdu radost.
,,Chtěl jsem aby tyhle narozeniny byly perfektní," odůvodnil Martin.
,,Vždyť je mi jenom dvacet jedna," pronesla jsem na to.
,,Ale to je magické číslo, jelikož si neslavila ani dvacet, ani osmnáct ani patnáct nějak speciálně. Maximálně tak se mnou," rozesmál se na celé kolo a já ho lehce praštila do ramene.
,,Jste vážně úžasní," ještě jsem dodala a objala se se všemi v pokoji, známými i neznámými.
,,Tohle je Exploited, Matúš a Kovy. A tohle Teri," představoval mi nové tváře Martin. Ati stál za mnou a už mě držel za boky, aby dal důrazně najevo, že jsem jeho. Nicol ke mně hned přiběhla se sklenkou vína, abychom si společně připili a párty se konečně pořádně rozjela.
Nejdřív jsme se posadili na zem do kruhu a povídali si. Vzhledem k tomu, že mě půlka z nich neznala.

,,Jooo, tak ty jsi ten idol dívčích srdcí?" zeptala jsem se Exploiteda a zubila se na něj, jelikož Anežka majetnicky seděla vedle něj a strašně si užívala, že je mezi všemi youtubery. Mrkla jsem na ni a Exploited se na ni hned taky koukl.
,,Už to tak buďe," uculil se a Anežka na mě vyplázla jazyk.
,,Idol som ja," vykřikl Matúš sedící vedle něj z druhé strany. Rozesmála jsem se společně s Nicol a Teri a začaly jsme předstírat, že porovnáváme, který z nich je hezčí.
,,Usoudili jsme, že idol všech dívek a žen je Stejk!" vykřikla jsem a pozvedla svoji skleničku.
,,Přesně tak, dámy. Na Stejka, idola všech dívek a žen a Adama," pozvedl též skleničku Adam a šel si se všemi přiťuknout.

Potom jsme se bavili dál, ujídali jsme jednohubky a cupcakeky, upíjeli víno, dávali si hádanky, zkoušeli různé triky a neskutečně se bavili. Sedla jsem si naprosto se všemi, takže jsem byla dvojnásobně nadšená.

Jakmile jsem se přede všemi začala prodírat narozeninovými dárky, všichni zpozorněli a v tichosti mě pozorovali. Až na Stejka.
,,Táák lidi, Terezka jde rozbalovat dárky a já vám to teď všechno natočím," mluvil do svého telefonu Stejk, který byl značně připitý.
,,Ticho!" sykl na něj Ati a pak se na sebe oba zamračila a já se konečně pustila do všech dárků.
,,Vážně jsem dostala knížku Já, Jůtuber?" zeptala jsem se s podivem, jelikož i když všichni byli youtubeři, jistě věděli, co si o tom myslím.
,,Musíš se něco naučit, aby tě to přimělo taky točit," rýpl si Martin.
,,Vtipné! Děkuji!" rozesmála jsem se a listovala stránkami. Byla pěkně udělaná, tak snad se bude i pěkně číst.
Všechny dárky byli perfektní. Bylo vidět, že mi chtěli udělat radost.
Po dostatečném prodiskutování všech dárků, jsme zapnuli hudbu a začali tancovat. Docela jsem se obávala o zdravý všech, jelikož začínali být značně připití, ostatně jako já.
Už jsem na sobě začala pociťovat účinky alkoholu, takže jsem si raději jen sedla a pozorovala ostatní, jak se baví. Vůbec jsem nechápala, že mají tolik energie.
,,Hola hej, dáš si se mnou panáka?" přiskákal ke mně Adam s flaškou něčeho v ruce, v tom šeru jsem nezaznamenala, co to je.
,,A tak, když musím," řekla jsem, jako by mi ho nutil.
Podal mi lahev do ruky a já si přihnula. Vodka, ble. Vrátila jsem mu ji a čekala, až se napije. Pozorovala jsem jeho škleb a začala jsem se strašně smát.

,,Na tebe!" řekl a ještě jednou se napil. Taky jsem se napila, ale už se mi zatočila dost hlava a tak jsem se beze slova zvedla a šla ke dveřím.
,,Kam jdeš?" běžel za mnou Ati, když mě zpozoroval, celý večer jsme se bavili se všemi, takže jsme spolu mluvili jen jednou za čas.
,,Jsem unavená," řekla jsem s uculením.
,,Chceš dovést domů?" zeptal se mě a pevně mě k sobě přitisknul. Objala jsem ho a cítila jsem lehkou úlevu, když jsem zavřela oči.
,,Ano, prosím," řekla jsem mu do zad. Dal mi pusu na čelo a potichu jsme se vytratili z místnosti a následně z bytu. Pomalu jsme kráčeli k Martinovi domů, aniž bychom se s kýmkoliv rozloučili.
,,Jsem opilá," žvanila jsem a snažila se držet s Atim krok.
,,Já taky, nebudu ti to vyčítat," rozesmál se Ati a lehce poposkočil, aby se vyhnul obrubníku. Ano, byl opilý.
U domu jsme se snažili najít správný klíč a pak jsme se konečně dostali dovnitř. Automaticky jsem Atiho vedla k nám do pokoje a prostě jsem ho jen povalila na postel a lehla si k němu. Během minuty jsme usnuli, řekla bych, že oba dva.



Nejlepší přáteléKde žijí příběhy. Začni objevovat