Nejlepší přátelé

17. prosince

Martin

Hahaha! Dnes je den D!
Jo jasně, vrátil jsem se před pár dny z Hong Kongu, plný zážitků, nejen ze všeho okolo, ze všech těch skvostných věcí, ale i z celkového volného času stráveného s kluky, které bychom zažili kdekoliv jinde. Jsme vážně magoři a stálo to za to. Nespočetně moc zážitků, které nemá cenu psát, jelikož jsou ukryté v mém srdci a na fotografiích. Ihned jsem je hodil vyvolat a hodím si do alba. No, tohle už jsem všechno probíral s Terkou. Kvůli mě se celý jeden den věnovala jenom mě a poslouchala všechno, co jsem měl na srdci, dokonce i všechny ty fotky si prohlídla, shlédla videa, která jsme zvládli všichni natočit a mezitím se mi snažila vylíčit, co potkalo ji. No, sakra hodně věcí jsme si museli říct oba dva.
Konečně jsem se trochu vzpamatoval, i když i tak mám pořád všechno v hlavě a ve škole jsem sotva schopnej něco dělat, ale dnes se přeci jen přesunu do jiné galaxie.
Jakožto naprosto největší fanoušci Star Wars, jdeme dnes s Terez do kina. Nešli jsme sice na půlnoční premiéru, protože jsem si byl vědom, že bych se ráno nehl a momentálně si nemůžu dovolit chybět, ale i přesto jsem se šíleně těšil, až ten novej díl Star Wars uvidím. Terez se snad těšila ještě víc, protože během našeho společného dne upekla muffiny, které ozdobila jako podoby Star Wars a koupila nám dokonce i papuče SW. Trička jsme vzali ze skříně. Měli jsme oba dva asi čtyři trička SW už několik let, jakožto opravdový fanatici.
Takže teď odpočítávám minuty do zvonění, abych mohl vypadnout ze školy a zamířit přímo ke kinu, kde už na mě Terka, společně s Adamem, budou čekat.

Přišel jsem první, takže tu na mě stejně ještě nikdo nečeká. Asi jsem se moc snažil přijít včas.

,,ÁÁ tamhle je," slyším Adama, když už s Terkou přicházejí. Oba vysmátí, natěšení, snad stejně jako já.
,,Ahoj, ahoj," vítal se se mnou Adam.
,,Ahoj vy dva," pozdravil jsem je.
,,Tak co, těšíš se?" zeptal se mě hned Adam.
,,Né asi," odpověděl jsem a pomale jsme přistupovali do kina.
,,Já po pravdě moc ne, četla jsem s Adamem nějaký recenze a mám z toho celkem strach," povídala Terka zklamaně.
,,Nesmíš dát na ostatní. Sama uznáš jestli to stojí za to nebo ne," uklidňoval jsem ji a Adam to vůbec neřešil.
,,Jako jestli mě to zklame, pořád si můžu pustit starý díly, který stejně nic nepřekoná," hlásal. To už jsme stáli u pultu a vyzvedávali si naše zamluvené lístky.
Došli jsme do sálu, našli naše místa, usadili se s Terkou uprostřed nás dvou kluků a čekali.

,,Jsem tak nažhavenej jako nikdy," řekl Adam a díval se na nás s jiskřičkami v očích. Zasmáli jsme se a pak už konečně začali alespoň reklamy. Šli jsme na anglickou verzi, ale jen ve 2D, jelikož Terka 3D nesnáší, takže jsme ji vyšli vstříc.

,,Pááni! To byla sračka," řekla Terka po několika minutách skončení filmu, kdy jen nečinně seděla a my už si s Adamem vyměňovali první dojmy.

,,Až tak silná slova?" zeptal jsem se a dloubnul do ní.
,,Jsem se rovnou mohla podívat na Star Wars čtyřku a nemusela jsem chodit do kina," řekla Terka znuděně, zvedla se a tak jsem se taky zvedl, jinak by neprošla. Vyšli jsme pomale z kina.
,,Zas tak příšerný to nebylo," říkal jsem já. Jako nebylo to něco, co by naprosto překvapilo, ale ani strašný to nebylo. Mě to náhodou docela bavilo.
,,Mě se to taky líbilo," taky bránil ten film Adam.
Terka na nás jen nevěřícně koukala.
,,Jo, bylo to dobrý. Pro ty, co nežijou Star Wars světem," řekla jako by nic a šla dál v cestě.
,,Tak to promiň no, ale mě to přišlo jako docela dobrej film a zas tak srovnávat to taky nemůžeš, když to dělal jinej režisér," pokračoval jsem v obraně.

,,Právě proto, to srovnávám, už to není jako dřív," dala si ruce do dlaní a předstírala, že brečí.
Pak se rozesmála.
,,Možná, že mi to nic nepřineslo, ale náladu si nezkazím, jdem si zahrát nějakou hru," řekla a pak nás oba táhla za ruce na dopravu.
Za chvíli jsme už dojeli k nám a Terka jako šílenec zapla počítač a přemýšlela, co bychom si mohli zahrát.
,,Ty přece hry nehraješ!" vykřikl jsem a ona se prvně zarazila, ale pak jen pokroutila hlavou.
,,Tak právě teď si něco zahrát chci!" řekla jen a pořád se probírala počítačem.
,,Zahrajeme si něco na playstationu, ty pako!" řekl jsem a počítač jsem vypnul. Adam pozoroval naši bláznivou scénu nechápavě a nakonec s námi zasedl před playstation a zahráli jsme si jednu hru za druhou.
,,Už je deset lidi, musím domů," zhrozil se Adam, když si konečně někdo z nás uvědomil, že je pozdě večer a že Adam se taky musí nějak dostat domů.
,,Tyvole, to už je tolik?" koukala vyděšeně Terka, pustila ovladač a šla do koupelny.
,,Čááu Adame," křičela přes dveře koupelny.
,,Se se mnou ani nerozloučí?" zhrzeně se ptal Adam.
,,Dneska už asi né, kámo, je dneska celá nějaká divná," řekl jsem mu na to. Plácli jsme si, rozloučili se a Adam odešel.
Já jsem mezitím uklidil a převlékl se do pyžama. Sprchu si hodím až ráno, nemám už chuť něco dělat.
Terka přišla během chvilky a taky padla naprosto vyčerpaná do postele.