Nejlepší přátelé

7. prosince

Oujééé, 50 část, malé výročí! Doufám, že se příběhu bude dál tak skvěle dařit. Děkuju Vám a musím vám říct, že jsem se včera viděla s Atim. A je ještě roztomilejší než jsem si myslela :3 A vzhůru na další část :)

Tereza
Dnes máme s Nicol nakupovací den, jelikož už je na čase se pomalu dívat po dárcích. Já je většinou tedy touhle dobou už mám, ale jak se teď musím pořád učit, nebyl tolik čas na to, se tím zabývat. Takže jsem si pro to vynahradila tenhle den a doufám, že už se mi podaří sehnat všechno. Potom už zase moc čas na lítání po obchodech nebude. 
Po rychlé snídani jsem se vydala za Nicol před nákupní centrum, jelikož jsem nestíhala. Chtěla jsem si opět přispat. Doběhla jsem na místo, vydýchávala se a hledala Nicol.

,,Jéje, tady jsi," přistoupila ke mně Nicol s elánem a koukala se na to, jak popadám dech. 
,,Uff, trochu jsem nestíhala," přiznala jsem se.

,,V pohodě, nemusela ses kvůli tomu tak hnát, pojď jdeme si pro kafe," popadla mě Nicol za rámě a vydaly jsme se ke stánku s kávou. Za chvíli už jsme obě drželi velké kelímky s kávou.

,,Mám pro tebe ještě jedno překvapení," povídala šibalsky Nicol.
,,Překvapení?" zeptala jsem se s podivem. Vůbec jsem netušila, co by si tak pro mě mohla připravit. Upila ze svého kelímku. 
,,Dobře, není to takové překvapení, jako spíš další nakupující," uchechtla se a vedla mě ještě na parkoviště patřící k nákupnímu centru.
,,A kdo s námi jde nakupovat?" zeptala jsem se, s tím, že jsem počítala, že to bude Kačí nebo nějaká další kamarádka Nicol.
,,Stejk," rozesmála se Nicol a já málem vyprskla kávu.
,,Stejk jde nakupovat s holkama? Jako vážně? Neví, do čeho jde," řekla jsem ji na to.
,,Jede se mnou něco natočit, tak se k nám chtěl přidat i v nakupování, když to zjistil," vysvětlovala.

,,Tak to neví, co ho čeká," dodala jsem s úsměvem a Nicol přitakala na souhlas.
Za chvíli k nám mířil vysoký, urostlý Stejk.
,,Ahoj děvčata," radostně nás objal se zářivým úsměvem. 
,,Ahoj Stejčíku," řekla jsem protáhle.
,,No no, nějaký problém Terezko?" zeptal se hned Stejk.
,,Myslím, že ty za chvíli budeš mít problém," řekla jsem pobaveně a Nicol souhlasila. 

,,Jako myslíš, že nevydržím nákupní horečku dvou holek?" dotčeně se zeptal a překřížil ruce na hrudi.
,,Pche, jsem uražen," ještě dodal a otočil hlavu na stranu. S Nicol jsme se na sebe usmáli a pak jsme ho každá z jedné strany chytli za ruce, které jsme chtěli dostat z překřížení. Chvíli se vzpíral a předstíral naštvaného, ale pak tedy ruce odpojil a my ho chytli za rámě a vedli směr obchody. Všichni tři s úsměvem.
,,Bude to sranda, děvčata," povídal Stejk a už nebyl naštvaný. 

Začali jsme chodit po obchodech. Vzali jsme to nejdřívě po drogeriích, abychom v tom měli nějaký systém. Vrhly jsme se s Nicol k stojanům s dekorativní kosmetikou a čekali na Stejka, až se k nám došourá. Pobaveně jsme mu zkoušeli na rukách odstíny rtěnek a on jen poslušně stál a hodnotil, co si o jednotlivých barvách myslí. Potom jsme strávili spoustu času u vůni, sprcháčů, deodorantů a šamponů, že hned  v prvním obchodě Stejk usoudil, že je převoněn, utekl od nás pro jedno silný kafe a my se prodíraly dalšími drogérkami. 

,,Paráda. Mám víc věcí pro sebe, než pro ostatní," rozčilovala jsem se, když jsme měly drogerie za sebou a sedli jsme si na chvilku k Stejkovi na pohovku. Ještě štěstí, že tu mají tak pohodlný pohovky místo laviček, hned si člověk líp odpočine. 
,,Jsme na tom stejně," souhlasila Nicol a vytahovaly jsme své úlovky, abychom je ukázali Stejkovi. 
,,Když já ani moc holčičích dárků nepotřebuju, mám víc problémů s klučičími dárky, vlastně," řekla jsem, jelikož jsem potřebovala dárky hlavně pro Atiho, Martina, Stejka, Adama, malého Martinova brášku a pak už jen pro Nicol, Lucku, Andrejku, babičku, tetu a Martinovu mámu. Dobře, víc je nakonec těch holčičích osob, ale stejně. Kluci mi budou dělat největší problém. 
,,Hele a není tenhle odstín rtěnky stejný jako tenhle?" porovnával Stejk dvě rtěnky, které držel v ruce a koukal vyjeveně, jak se od sebe moc neliší. 
,,Nenene, jakmile jsou na rtech, poznáš rozdíl," ohrazovala se Nicol, sebrala mu rtěnky z rukou a schovala si je bezpečně do tašky.
,,Které obchody nás čekají teď?" zeptal se tedy Stejk. 
,,Kam potřebuješ jít ty?" zeptala se s úsměvem Nicol. 

,,Já ani nevím, raději bych vás teď opustil, abych sehnal dárky pro vás a pak se připojím," chtěl se opět odpojit Stejk.
,,Dobře, tak to my asi půjdeme do hračkářství a do knihkupectví, že Terko?" povídala Nicol.
,,Nejspíš, tak se pak sejdeme třeba zase tady?" řekla jsem zase já a podívala se na Stejka.
,,Okey, tak hodně štěstí," souhlasil Stejk a zvedal se k odchodu. My jsme ještě chvíli rozebírali, co potřebujeme a pak jsme se vydali do hračkářství, vybrat něco pro Martinova brášku a Nicol brášku.
,,Když pro ty děti se stejně nakupuje nejlíp," povídala Nicol, když jsme stáli u regálu se stavebnicemi. 
,,Máš pravdu, těm vykouzlí radost kdejaká hračka," souhlasila jsem s ní a pozorovala různé typy všech těch stavebnic a skládaček a dalších blbůstek. 
Odcházely jsme každá s taškou, obě spokojené a zamířily jsme do knihkupectví. Potom jsme se opět sešli se Stejkem, který už měl v rukou konečně alespoň jednu tašku.
,,Tak jak to šlo?" ptaly jsme se s Nicol zvesela. 
,,No něco mám, ale je to jen taková maličkost," řekl smutně Stejk. 
,,Asi budu objednávat dárky s internetu. Nebo bych každýmu mohl dát svoje tričko," vykládal a pobaveně se na nás díval. 
,,Myslím, že by měl alespoň každý dobré pyžamo," řekla jsem a šťouchla ho do ramene, aby věděl, že je to vtip.
,,Hahaha," řekl dotčeně.
,,Nezajdeme teď na jídlo, než se pustíme do dalších obchodů," zamluvil to.
,,Šla bych, jsem úplně hladová," řekla Nicol a tím bylo odsouhlaseno. Zašli jsme do jednoho z bister v nákupním centru na pořádnou čínu, abychom se posilnili, vzali si další kafe do ruky a pomale se vydali do dalších obchodů. 
,,Máš sílu na obchody s oblečením?" ptala se poťouchle Stejka Nicol.
,,Myslím, že pár jich zvládnu, ale fakt jen pár," uchechtl se.

Začali jsme tedy procházet obchody s oblečením. Zkoumali jsme slevy, výprodeje i klasické kousky a probírali se i doplňky a botami. Nakonec jsme si nabraly s Nicol několik kousků, které jsme táhly do kabinky a dělali Stejkovi módní přehlídku. Donutily jsme ho, ať si taky něco nabere a vyzkouší a ze začátku naštěstí neprotestoval, takže jsme mu začaly i my vybírat bláznivé kousky, které jsme mu chtěly ze srandy doopravdy koupit. Nasmáli jsme se ještě hodně a nakonec si koupili něco málo na sebe všichni tři. A dárků jsme měli pomálu. 
,,Uuu, vážně mi toho ještě dost chybí," stěžovala jsem si, když jsme tašky nesli k Stejkovi do auta.
,,Ani mi to neříkej, až to doma proberu a uvědomím si, že vlastně nic nemám, budu si muset udělat ještě další nakupovací den," cítila se stejně jako já Nicol.
,,Holky, řekl bych, že jste na tom pořád líp než já," uklidňoval nás Stejk a ukázal na svoji jedinou tašku s dárkem a taškama s oblečením pro něj. Rozesmály jsme se s Nicol škodolibě. Stejk se zamračil a pak jsme všichni tři nasedli do auta a jeli k Nicol. 

,,Tak a teď to vidím na svařák a nějakou dobrůtku," říkala nám Nicol o svém plánu, když jsme už byli u ní doma. 
,,Ještě musíme natočit ty videa," protestoval Stejk.
,,Vezmem si ten svařák sebou do termosky a dobroty do rukou," vysvětlovala svůj plán Nicol a šla do kuchyně. Šla jsem za ní a pomohla jsem ji s přípravou tří obložených baget.
,,Ty jsi byla připravená předem, co?" ptala jsem se jí, když jsme ty bagety dávali do krabičky. 
,,Jasně, věděla jsem, že po těch nákupech budeme hladový a že se musíme ještě na to točení posilnit," radostně povídala Nicol. Vzala si do ruky láhev červeného vína a pustila se do přípravy svařáku. Já dala krabičku/nebo spíš takovou větší jídelní krabici s bagetami do tašky a čekala až to Nicol připraví. Mezitím přišel Stejk s kartony. S tunou kartonu. 
,,Na co to proboha je?" zeptala jsem se zděšeně.
,,Budeme z toho stavět lavičku," vysvětloval Stejk.
,,Ehm, cože?" vyjevevě jsem ho pozorovala a on plný energie, kterou nevím, kde vzal mi všechno vysvětlil. 
Za chvíli jsme už stáli venku v parku u těch kartonů, Stejk s Nicol si chystali kameru a věci kolem a já se jim alespoň trochu snažila pomoci. Natočili jsme dvě videa, ve kterých jsem se sice neobjevila, ale pomáhala jsem jim s věcmi a držela jsem kameru, když skládali tu lavičku. Byla to sranda, ještě když jsme se posilnili dobrým svařákem. Nakonec jsem zůstala společně se Stejkem u Nicol, protože se mi nechtělo samotné domů.