Nejlepší přátelé

Bonus č.2

   Další a poslední bonusová část. Strašně moc moc děkuji za čtení. Jste super, kam jste to až dotáhli a snad vás to bude bavit i nadále :) U tohohle příběhu se uvidíme až 5. října. Tak zatím :) 

 Od té doby jsme začali chodit ven skoro každý den. Chodili jsme na hřiště nebo jsme se potloukali ulicemi a dělali, že jsme se ztratili. Někdy jsme šli k nám a hráli jsme na počítači a nebo koukali na Simpsonovi. Stala se z nás nerozlučná dvojka, ale závistivý spolužáci a ostatní ze školy se nám smáli. Utahovali si z nás, protože Terka byla starší a ona jen vždycky přišla ke mně, objala mě a řekla mi, ať nenatahuju, že jsem přece kluk a že vůbec nevadí, že jsem mladší, že jsme dobrá parta. Tak jsem se zase uklidnil a všechno pokračovalo jako obvykle. Později jsme u sebe přespávali, podnikali výlety s mojí mámou nebo její babičkou. Byli jsme prostě nejlepší kamarádi!

Za ta léta se toho u nás moc nezměnilo, jedině to, že Terka dospívala dřív a tak jsme se nevídali tak často, jelikož měla více učení, začala se zajímat o kluky, čemuž jsem dříve tolik nerozuměl a tak jsem ji ohledně tohohle byl k ničemu. Až postupem času se mi začala víc svěřovat ohledně vztahů, když už jsem o tom přeci jen něco věděl. Jinak jsme se pořád dokázali zabavit a měli spoustu společných zájmů. Hodně lidí se nám divilo, našemu přátelství, ale bylo tak silné, že jsme neřešili kolik nám je let. Byl jsem rád, i když jsem měl období, kdy jsem se bál, že už ji přestane bavit, kamarádit se s mladým klukem. Byl jsem náladový a nevěřil jsem, že by mohlo tohle přátelství fungovat, ale mýlil jsem se. Tak jsem byl moc rád, že mě dokázala vždycky přesvědčit, podpořit a zaujmout svými nápady. Takže z toho špatného období se to vrátilo zase do starých kolejí a my jsme si víc a víc rozuměli. Háčkem však bylo to, že postupem času, jak už jsem si začínal všímat holek, jsem si uvědomil, že mi není lhostejná ani v tomhle směru. Byla moc krásná, cítil jsem k ní něco, co k žádné jiné, uvědomoval jsem si však, že je to hloupost. Strašná hloupost, jelikož byla starší, dospělejší a zároveň jsme byli přece kamarádi, já jsem jí timhle způsobem nemohl zajímat. Na nějaký čas jsem se s tím smířil, bavili jsme se pořád skvěle. Nic nám v ničem nebránilo a pak se stalo něco, co jsem absolutně nepochopil.
Neměl jsem nikdy žádnou holku. Nechtěl jsem s nikým chodit, vystačil jsem si s našim přátelstvím, měli jsme strašně moc společných aktivit a mě zbýval čas jen na ni a na školu. Sem tam i na dělání blbostí a točení videí. To jsem vskutku miloval, ale o tom nějakou dobu nikdo nevěděl, dokud jsem tedy nezkusil poslat své video do světa. Ale o tom jsem nechtěl psát.
Vzhledem k tomu, že jsem neměl žádné zkušenosti s holkami jsem byl celkem zaskočen, když mě jednou Terka políbila. Jednou, dvakrát, pak jsme se dlouho a nepřetržitě líbali a jednou jsme se spolu vyspali. Zrovna se rozešla s přítelem a byla celá zničená. Snažil jsem se ji pochopit. Bylo mi patnáct, jí osmnáct. Od té doby jsme spolu nárazově spali úplně normálně. Když měla nějaký problém, vyspala se semnou. Věděl jsem, že je to jen kvůli tomu, že se něco stalo, že ji to pomohlo a nechápal jsem, proč ji to dovolím. Nebo spíš chápal, byl jsem rád. Byl jsem rád, že spolu tohle všechno děláme, byla to taková vzájemná výpomoc. Jen já jsem to bral trochu víc vážněji.
Teď je mi sedmnáct, Terce dvacet. Já jsem do ní zamilovaný, ona do mě ne. Ale i tak jsem rád, že jsme nejlepší přátelé. Jsme prostě nerozlučná dvojka na život a na smrt a to je strašně důležité. Naše příběhy jsou perfektní a já se toho všeho nehodlám nějak vzdávat.