31. prosinec

84 10 1
                                    

Tereza

Čeká mě oslava Silvestra bez Atiho i bez Martina. Nakonec jsem se prostě sprostě rozhodla, že přijmu pozvání od Bendera a oslavím Silvestr u něj s jeho partou kamarádů, jelikož jsme si dobře rozuměli. 

Ati i Martin to naštěstí pochopili, takže jsem teď spokojeně seděla ve vlaku do neznáma. Doufám, že tam na mě bude Bender čekat.

Martin

Silvestr. Konec něčeho a začátek dalšího. Celkem jsem to neprožíval, ale zároveň jsem se těšil na fajn večer s dobrými lidmi. Terka jela za Benderem, Vadimem a spol. a já měl oslavovat příchod nového roku u Nicol. Což bylo naprosto vyhovující. Ani mi nevadilo, že Terka bude někde jinde, stejně jsem předpokládal, že by měla být s Atim, ale nakonec se rozhodla takhle. Být Ati, tak se asi děsím, ale Ati nejsem. Během vánočních prázdnin jsem celkem dost přemýšlel a nad Terkou jsem začal tolik myslet. Víte, jak to myslím. Prostě jsem se začal smiřovat s tím, jak to je a těšil jsem se, že nový rok začnu s tím, že Terka je pro mě jen starší sestra. 

Tereza

Dojela jsem do místa, které jsem absolutně neznala a ani nevěděla, co od něj očekávat. Každopádně jsem hledala jedinou osobu. Bendera! Rozhlížela jsem se kolem nádraží a prostě ho nikde neviděla. To si snad dělá srandu! 
Najednou ke mně doběhl Patrik. Trochu jsem se uklidnila, že se tu konečně někdo objevil a jednoduše jsem mu uhned úlevou padla kolem krku.
,,Jéje, taky tě rád vidím," objal mě hned Patrik, když se z toho vzpamatoval.

,,Jsem se bála, že jste si ze mě udělali prdel," řekla jsem a pak se odtáhla.
,,Bender uklízí a nestíhá, protože prý přijede vzácná návštěva," díval se na mě významně, aby mi došlo, že tím Bender myslí mě. 

,,Zas si nemusel dělat takový starosti," ubezbečovala jsem Patrika, mezitím, co mi Patrik podal jednu cigaretu. Zapálili jsme si a vyrazili směr Benderův domov. Doufám! Třeba mě chce Patrik někde zabít. Nad touhle myšlenkou jsem se rozesmála. 

,,Čemu se směješ?" zeptal se zaraženě a zároveň vysmátě Patrik.

,,Uvažuju nad tím, že mě teď někam dovedeš a tam mě spolu s Benderem zabijete," vykládala jsem mu. 
,,Jasně, ale nejdřív tě oba omrdáme," řekl Patrik, potáhl si a pak se ke mně přiblížil a surově mě chytl. Nejdřív jsem se trochu lekla, ale pak jsem se na něj usmála, stejně jako on na mě. Trhl se mnou ke křoví.
,,Tak a jdeme na to pusinko," říkal vážně. 
,,Jen do toho, už mám začít křičet?" zeptala jsem se, chtěla jsem aby to znělo vážně, ale musela jsem se u toho prostě smát, jak to bylo komický. 

,,Jak je libo," odpověděl mi Patrik. Pak mě postavil zpátky na cestu a oba jsme se rozesmáli. 

,,Jen asi sekundu jsem se fakt bála," řekla jsem, jak jsem popadla dech ze smíchu. 
,,Jsem ti to viděl na očích, že se mě děsíš," řekl důrazně Patrik, ale stále bylo vidět, že se tím spíš bavíme navzájem. 
Konečně jsme dorazili před Benderův dům. Patrik zazvonil a já přešlapovala z nohy na nohu, nejen zimou, ale i nervozitou, jaký to dnes ještě bude.

Martin

Celý dopoledne jsem se naprosto neuvěřitelně flákal, jako ještě nikdy. Terka odjela, brácha s mámou jeli k babičce a já tak měl nějakej čas fakt jen pro sebe. Po poledni jsem se už vydal k Nicol s tím, že ji pomůžu s přípravami a tak nějak si ještě pokecáme, než se rozjede večírek. 

Naštěstí jsme ve velkým městě, takže jsme se pro jídlo a pití vydali a neměli problém s časem. 

Nabrali jsme spousty a spousty pití, tunu věcí na přípravu občerstvení a nějakým záhadným způsobem to narvali ke Kačí do auta, s tím, že jsme se tam dokonce i my poskládali. 

Nejlepší přáteléKde žijí příběhy. Začni objevovat