Nejlepší přátelé

30. říjen

Martin
,,Dobrééé rááááno!" vletěl jsem do pokoje a snažil se vzbudit Terku. Od středy jsme se bavili zase naprosto normálně, jak u nás bylo zvykem a já byl neskutečně rád, jelikož jsem ji zrovna dnes chtěl vzít na jednu akci a doufal jsem, že bude souhlasit.
,,Au, to bolí," řekla mi místo pozdravu, jelikož jsem ji vzbudil vážně surově, jelikož byla ještě v hlubokém spánku.
,,Musím se tě na něco zeptat," začal jsem rovnou, jelikož to bylo pěkně na poslední chvíli.
,,Ano?" ptala se a soukala se do svých papuček, zvedla se z postele, popadla do ruky hrnek s vodou a napila se.
,,Dnes odpoledne se koná jedna akce...a...no..." snažil jsem se vysvětlit a tak nějak jsem nevěděl jak.
,,A? Chceš tam jít?" zeptala se, jelikož nevěděla, že já tam dokonce jít musím.
,,Ehm," zasmál jsem se.
,,Já jsem účinkující," pochechtával jsem se, koukala na mě s ne moc nadšeným výrazem, jelikož ji docházelo, že nejspíš budu chtít, aby šla se mnou.
,,Nechal jsem ti jeden lístek a jelikož až doteď jsem tě všech akcí ušetřil, byl bych rád, kdyby si šla se mnou...a bude tam i Nicol," dodal jsem rychle, aby hned neřekla jasné ne. Chvilku na mě koukala a vstřebávala informace.
,,Nemohl jsi mi to říct třeba týden předem?" zeptala se rozmrzele.
,,Chtěl jsem tě postavit před hotovou věc!" rozverně jsem odpověděl a už věděl, že stejně půjde.
,,Výborně!" popošla ke mně a šťouchla mě, pak mě obešla a šla nejspíš do kuchyně. Doběhl jsem k ni a poskakoval jsem po kuchyni.
,,Půjdeš, že jo? Půjdeš, že jo?" ptal jsem se mezi svými skoky a pak jsem se uklidnil a sedl si ke stolu.
Rozespale si chystala čaj a snídani.
,,Co je to za akci?" zeptala se konečně.
,,Pořádá ji Fanta, jde o hallowenskou akci. Budeme tam my, youtubeři a nějaký hudebníci. Určitě to bude děsně zajímavý," vysvětloval jsem.
,,Hmm. V kolik to začíná a končí?" pokračovala ve vyzvídání.
,,Ve tři a v sedm," řekl jsem bez podrobnosti.
,,Ale musíme tam být alespoň hodinu předem, tedy já a tedy vlastně i ty," rozpačitě jsem povídal, jelikož jsem chtěl, aby necouvla.
,,Co tam budu dělat?" ptala se bez nějakého výrazu ve tváři. Už si sedla za mnou a zakousla se do své snídaně.
,,Bavit se! Se mnou, s Nicol, s ostatními. Bude tam Gogo!" snažil jsem se ji navnadit.
,,Kdo?" poprvé se zasmála. Neuvědomil jsem si, že svoji nejlepší kamarádku nenavnadím na žádného youtubera a jména těch, které osobně nezná, tak neví.
,,Aha," rozesmál jsem se sám nad sebou.
,,Ale určitě se ti tam bude líbit. Všude malý děti, strašidla a tak," pokračoval jsem v rozhovoru.

,,Bude to šílené, všechny ti dětičky kolem, které z tebe budou šílet," přesvědčovala mě o opaku.
,,Aspoň to uvidíš konečně na vlastní oči," pokoušel jsem se ji přimět.
,,Fááájn. Stejně nemám, co dělat," řekla nakonec a usrkla z horkého hrnku čaje. Pousmál jsem se a odhopkal jsem radostně zpátky do svého pokoje.

Tereza
Martin mě přesvědčil, abych s ním šla na nějakou hallowenskou párty. Nejdřív jsem v tom viděla jen samá negativa, ale pak jsem si řekla, že přeci jen nebude tak špatné se jít pobavit a podívat se, jak takové akce s youtubery vůbec probíhají.
Vstala jsem celkem brzy, jelikož mě Martin vzbudil a tak jsem měla dost času na to, ještě se učit a pak si jit zpříjemnit odpoledne.
Musela jsem ale zavolat Atimu, jelikož mi teda dost chyběl.
,,Ahoj zlato, jak se tam máš?" zeptala jsem se hned, jakmile hovor přijal.
,,Ahoj krásko, zrovna jsme dosnídali. A je to tu super, celkem mě tu mordujou, děcka jedny protivný," řekl, ale smál se, slyšela jsem za ním hlasy dětí, takže to nejspíš řekl kvůli nim.
,,Jak se máš ty? Všechno v pořádku?" zeptal se.
,,Ale ano. Dnes jdu s Martinem na nějakou akci," svěřila jsem mu.
,,Aj. Hlavně se moc neopij," posmíval se mi.
,,Je to akce pro děti s youtubery!" zdůraznila jsem, aby pochopil, že tam se rozhodně pít nebude.
,,Tak aby ti z těch dětí nehrabalo, jako mě tady a nešla si se pak opít," smál se dál a děti v pozadí taky.
,,Musíš si povídat se mnou a mít u toho takové publikum?" zeptala jsem se rozčileně, jelikož mi to nebylo zrovna moc příjemné.
,,Ano, musím, že jo, děcka?" řekl a já pak slyšela ještě dlouhé ,,Jooooo". Výborně. Musela jsem se stejně usmát.
,,Mimochodem, chtějí tě pozdravit," řekl Ati a chvilku bylo ticho než se ozvalo hlasité ,,Ahoooj Terezko!".
,,Ty jsi jim o mě něco vykládal?" zeptala jsem se opět rozčileně, jelikož mě překvapilo, že znají mé jméno.
,,Jen, že se jmenuješ Terka a že tě občas obtěžuju," smál se, cítila jsem, jak se na děti šklebí a to jsem u toho ani nemusela být.