Kluk od vedle....(Petr Lexa) ✔

Part #4 - Jenom káva?

Pohled Petra

Nemůžu tomu uvěřit. Ona mě neodmítla. Opravdu to přijmula!

Normálně jsem skákal štěstím, když v tom mi vešel Pavel do pokoje a koukal na mě, jako na debila.

,,Hej, si v pohodě?" Zeptal se Pavel.

,,Jo, všechno v pohodě," Přistihl jsem se jak to říkám dost nahlas.

,,Ok, ok, nemusíš křičet,," Řekl a zasmál se.

Začal jsem s vysvětlováním.
,,Poznal jsem skvělou dívku a pozval ji na kafčo."

,,No a co?"

,,No a co ?" Vykřikl jsem.
"Ona moje pozvání přijmula," Pořád jsem to říkal hodně nahlas.

,,Abys po tý kávě nebyl o pihu chudší," Rýpnul si.

Udělal jsem na něj vražedný pohled a on se rozesmál.

,,Ha ha ha," Ironicky jsem se zasmál.

,,Petře jen nechci, aby jsi zase trucoval s flaškou v ruce,"

,,Tentokrát už ne. Cítím, že to vyjde."

,,Jen aby. A jestli ne, tak tě už fakt přerazím."

Potom Pavel odešel, já hupsl na postel, popadl ukulele a začal zpívat písničku "Happy" od Pharrella Williamse.

Byl jsem tak šťastný, že jsem jí zpíval celý den, až do večera.

Pohled Káji

Už zítra jdu s Petrem na kávu. Strašně se těším, ale jsem nervózní. Klid, vždyť jde jenom o kávu.

Nebo snad za tím stojí něco víc?

Dneska jsem měla jednu chvilku pocit, že když se na mě Petr na té chodbě koukal tím zvláštním pohledem, tak mě chtěl políbit. Ale to je blbost. Vždyť se skoro vůbec neznáme.

Ale jak sám říkal, jenom se zamyslel. Proč by lhal.

Když jsem přišla domů, tak byl slyšet zpěv. Ten hlas mi byl dost povědomý. No jasně. Byl to Petrův zpěv.

Neslyšela jsem melodii zřetelně, ale podle tónu byla hodně veselá.

Nejvíc mě, ale na chodbě udivilo to, jak Petr úplně bleskově zmizel v bytě, jenom jsem sešla první schod.

Nedokážu si jeho chování vysvětlit. Celkově se choval zvláštně.

Když jsem přišla z práce, tak má cesta vedla okamžitě k posteli. Vysprchuju se až ráno. Byla jsem vyřízená. Dělám totiž servírku a každý den je tam děsně narváno.

Jenže tu noc se mi zdál opravdu zvláštní sen.

Sen

Slyšela jsem ťukání na dveře, tak jdu otevřít a tam už čeká Petr, aby jsme mohli jít na to kafe.

Já vyšla ze dveří a zamkla za sebou.

A v tu ránu se to stane.....

Petr mě popadl do náruče. Tlačila jsem mu rukama proti hrudníku ve snaze ho od sebe odstrčit, ale držel mě, tak pevně, až to bolelo.

Chtěla jsem vytáhnout mobil ze zadní kapsy mých džínů, abych si mohla zavolat pomoc. Jenže Petr si toho všimnul vyndal mi mobil a třískl s ním o zem.

Potom mi dal ruku na zadek a postupoval až ke stehnům za které mě vzal, vysadil nahoru a přirazil mě ke zdi.

Já se bránila, jenže byl silnější než já. Chvilku nedával pozor, tak jsem toho využila a vší silou do něj kopla nohama.....svíjel se bolestí na zemi, protože jsem ho kopla do břicha.

Utíkala jsem ven z paneláku. Pryč, hlavně co nejdál od Petra.

Sen skončil.....

Probudila jsem se úplně propocená. Lilo ze mě jak z konve.

Když jsem se konečně uklidnila, že to byl jenom sen, tak jsem vstala a šla si do kuchyně nalít pití.

Jenže mě vyrušilo zběsilé klepání na dveře.

Tak co...kdo myslíte, že klepal na dveře?:D Schválně jsem to usekla v napínavý části ;) Ať se vám ty vaše makovičky pěkně potrápí! :'D