Write me! (please)

#2

On: Příjdeš mi zajímavá tvou minulostí.. prišla si o všechno ale..
Ona: Ale? Co? Jak to víš? Co tím myslíš?
On: Myslím to jak ti zavraždili prarodiče. Tví rodiče se dostali do bouračky. Bratra našli mrtvého v napuštěné vaně, přivázaného hlavou ke dnu...
Ona: Proč mi to píšeš? Kdo vůbec jsi a ..
On: A co?
Ona: Kdo si?
On: Brzy se dozvíš :*
Ona: Kdo si?
Ona: Jak to víš?

Zkoušela sem mu pak psát asi ješte týden, ale nepodepsal. A ano moji prarodiče umřeli, pravděpodobně byli zavražděni, alespoň já si to myslím. Babičku našli už mrtvou v lese s pytlem na hlavě a svazanýma rukama. Dědu v jezeře, též se svázanýma rukama a o těch druhých prarodičích se mnou rodiče nikdy nemluvili. Několik let po té se vybourali moji rodiče. Jeli normálně a vrazil do nich kamion a smetl je ze silnice. No a pak mi zbyl už jen bratr milovala jsem ho nadevše, ale poslední dny co jsem ho viděla byl celý ve stresu o ničem se mnou nemluvil a po nocích odcházel. No a jednou v noci nsem ho sledovala. Ale ztratila jsem ho, když jsem se ráno vrátila domů, nebyl tam a když jsem se šla vysprchovat našla jsem ho ve vaně mrtvého. Přivázaného hlavou ke dnu vany. Do zrcadla byl vražen nůž a u něj papírek. S nápisem "Neboj já se vrátím i pro tebe". Nevěděla jsem a pořád nevím co to mělo znamenat, ale v tu dobu jsem to moc neřešila. Bratr byl moje poslední štěstí v mém životě. Po jeho smrti jsem pak byla rok a něco v psychyatrické léčebně. Tehdy mi bylo 14. Dnes mi je 16 bydlím u nějakých milionářů vzali si mě z děcáku. Ze začátku jsem je moc ráda nemněla, ale teď mám nejsou zas tak špatní, alespoň El (druhá máma) a Ed její manžel toho moc v lásce nemám, no každopádně je beru jeko svoji druhou rodinu. Samozřejmě je nikdy nebudu milovat více, než svou pravou rodinu, ale oni jsou teď v podstatě to jediné co mám.