Write me! (please)

#24

-Což znamenalo jediné, že tu nejsem sama.

"Jess? Jsi v pohodě?"

Promluví za mnou, mi moc známý hlas.

Já však nebyla ničeho schopna, ani otočit jsem se nemohla. Jen jsem seděla a neslyšně dýchala. Byla jsem ze všeho psychycky, ale i fyzicky na dně.

Najednou se mi kolem ramen obmotaly ty známé teplé paže a uvěznily mně v hřejivém obětí.

"Už je vše dobrý, neboj."

Šeptla mi tichým hláskem do ucha.

"A co oni?"

Opatrně jsem se zeptala.

"Hledají nás, ale nenajdou."

Řekla mi Kate.

"A jak jsi utekla?"

Podivila jsem se.

"Když se za tebou rozběhly, tak já toho jednoduše využila. A už pojď nebo nás ještě najdou."

Kate mi pomohla vstát, a pak mně objala, ale nějak rychle se odtáhla.

"Oni tě postřelili Jess."

Zařvala na mně jak šílenec.

"Jo já vím a už vážně pojďme pryč Kate, nic to není."

**

Bylo ráno asi tak kolem 7é hodiny, když jsem s Kate dorazili do města, a to znamenalo, že Kate rodiče jsou v práci, proto jsme šli rovnou ke Kate domů, tam jsme si dali sprchu a pak mi Kate předvedla její doktorské schopnosti.

Vzala od jejího taťky ze skříně kožený řemen, který mi vyrazila do pusy, abych si nepřekousla bolestí jazyk. Pak vzala nějaké kleště a začala mi vyndavat tu kulku. Byla to taková bolest jakou jsem v životě snad ještě nezažila. No a aby toho nebylo málo, tak mi celou tu ránu začala polévat vodkou, prý dezingikace.

Pak jsme si to vyměnili a já jí ošetrila ty její rány, a pak jsme se najedly a vydaly se do postele do říše snů.

*
Probudila jsem se, když mi zapípala sms.

Cherile: Jess jsi v pořádku?

Jessica: Ano jsem, nebojte se o mně jsem u Kate.

Odepsala jsem mu a mobil odložila.Bylo viditelné odpoledne a mně už se spát nechtělo, tak jsem vstala a rozhodla se, že nám s Kate vyperu věci.

Aby až přijdou její rodiče, tak aby nedostali infarkt z toho jak je to vše špinavé a od krve.

Svoje oblečení jsem hodila do pračky a pak vzala do rukou Kate kalhoty, ale měla něco v zadní kapse, tak jsem to hned vyndala, aby se to s tím nevypralo.

Byl to deník i s tužkou. A na úvodní stránce deníku bylo nápsáno: Pro Jess.

Hned jsem ho vzala a začala číst.

' Mila Jess.
Jestli tohle čteš, tak já už tu pravděpodobně nejsem, abych ti to vše objasnila, ale je tu pár věcí co jsem zjistila a na které by sis měla dávat pozor.

Doufám, že vše co jsem do tohoto deníku během mých posledních mučivých dnů napsala si vezmeš k srdci.

Tvůj život visí na vlásku...

Další část po dlouhé době. Omlouvám se za to a budu se snažit, části vydávat mnohem častěji. Jinak děkuji všem co tento příběh čtou a kteří mně v psaní podporují. Neskutečně si toho vážím.