Poslední

2. Informace

Pořád jsme tam jen tak stáli a zírali na sebe. Už to začínalo být divný tak jsem přistoupila k ovládacímu pultu a začala ho zkoumat, v tomhle se celkem vyznám, miluju elektroniku.

Objevil se přímo vedle mě „je to ovládané počítačem co ?" zeptal se a taky si začal pult a počítače prohlížet. „Jop, ale tyhle programy se musí obvykle po pár měsících ručně předělávat".

Nick si zatím zapnul počítač a už se díval na poslední změny systému. 

„Máš pravdu, před pár týdnu tu někdo byl a měnil to" řekl a dál projížděl složky v počítači.

„Hele sice si toho cením, ale já nepotřebuju pomoct" vyřkla jsem mu „když ti pomůžu tak to najdeme rychleji, jestli tu teda něco je" trochu dotčeně se na mně podíval.

„Fajn, koukni se jestli tam nejsou nějaké skryté složky" koukala jsem mu před rameno „jo, jedna tu je, ale je tam heslo, počkej chvíli" začal rychle něco psát na klávesnici, nikdy jsem nikoho neviděla psát tak rychle, trvalo to asi dvě minuty.

„Fajn, sem tam" usmál se na mě „ty máš asi hodně rád počítače, co ?" zasmála jsem se „udělám na tom všechno co potřebuju, nebo spíš co chci. Asi před měsícem se mi povedlo nabourat se do banky. Škoda že teď už mi peníze k ničemu nejsou." zasmál se.

„Teď už jsou ti vlastně skoro všechny věci úplně k ničemu" řekla jsem a podívala jsme se mu do očí.

Otočil se a taky se mi díval do očí „to jo, ale i tak jsme pořád závislí na našich zbraních, mapách, a spoustě dalších věcí. Strašně mě mrzí kolik lidí se místo toho jestli vůbec přežijí soustředili na to co je zrovna nového na facebooku." vypadal smutně, bylo to smutné, ale byla to pravda, z lidí se vlastně stali zombí ještě před tou apokalypsou, už předtím chodili jako tělo bez duše a jen čuměli do mobilů. Teď je to tak vlastně taky, akorát to není jejich vina co se z nich stalo. Teď nemají moc na vybranou, buď žít nebo být jako oni, dost lidí volilo ještě třetí alternativu a zabili se sami. Je to smutný.

„Co je v té složce?" řekla jsem nakonec když už to začínalo být divný. 

„Páni!" doslov to zakřičel „co je? Co tam je ?" vychrlila jsem ze sebe „jsou tu vládní plány, spousty vládních plánů, útoky, strategie, nouzové postupy a různé únikové cesty" když na to koukal doslova zářil nadšením.

„Nejsou tam i nějaké vládní úkryty nebo tak něco?" zase jsem se mu koukala přes rameno.

„Nevím, ale ty soubory tu byly vloženy teprve před pár týdny, přesně v tu dobu kdy se tu měnil ten systém" zasekl se „myslíš na to na co já?" zeptal se mě „proč by to ale někdo dělal?" odpověděla jsem mu otázkou „třeba byl ten někdo nakažený, dává to smysl. Představ si že jsi jedna z mála která ví jak přežít a jak se odsud dostat do bezpečí, ale si nakažená, ztrácíš kontrolu nad svým tělem a už nemůžeš dál chodit. A v tom uvidíš vysílací věž, dostaneš se dovnitř a všechno co víš vložíš do počítače s tím že to snad jednou někdo najde a zachráníš mu těmi informacemi život.".

Tohle bylo dost pravděpodobné, byl chytrý mě by to asi jen tak nenapadlo.

„Počkej, ale kdyby někdo věděl všechny ty informace tak proč by se jen tak potuloval venku a nechal se nakazit?" začala jsme taky přemýšlet i já. 

„To nevím, ale ať tu ty informace nechal kdokoli, může si být jistý tím že splnili účel." otočil se a znova si začal projíždět složky. Chvíli se nic nedělo já zkoumala jeden počítač a on ten druhý, mezitím se venku setmělo. 

„Hej vykašli se na to, je pozdě" kývla jsem na něj a postavila jsem se od počítače, v těch dveřích kde byl předtím zkovaný byla deka vytáhla jsme ji a roztáhla ji na podlahu.

„To je jako nabídka abych s tebou spal na jedné dece?" povytáhl obočí „ne, to je nabídka na to abys vypnul ten komp a šel spát někde daleko ode mě." zasmál se.

Lehla jsme si na deku a přikryla se mikinou, škoda že si s sebou nenosím i deku, vždycky mám jen mikinu, nějaký jídlo, vodu a většinu místa v batohu zabírají šípy. Občas si najdu nějaký zachovalý dům a vezmu si tam nové oblečení, dělám to tak asi dvakrát týdně. Nepřijde mi to špatné ani jako krádež, já ty věci prostě potřebuju víc než mrtví.

Po chvilce jsme tvrdě usnula.

Ahoj! Doufám že se kapitola líbila, budu psát spíše takové kratší kapitoly, protože přes týden nemám na psaní tolik času... pokud se líbila určitě zanechte vote moc mě tím potěšíte :D

to be continued...