Nemysli a jeď

Kim v plavkách, nemožné

Luke

Polámaný od spaní na sedačce a vyhnaný z teplého autobusu bez příjemného probuzení do ranního chládku. Nebylo nijak extra zima, ale zrovna dvakrát nejtepleji taky nebylo. To ten den pěkně začíná.

Vešel jsem do našeho autobusu, no spíš to vypadalo, jakoby tady vybuchla atomovka. Všude bylo rozházený oblečení, ale nikde žádná mini sukně či podprsenka. To beru jako dobré znamení. Přešel jsem k sobě do pokoje, kde bylo naštěstí čisto a pořádek. Z vedlejšího pokoje se ozvalo hlasité zamumlání, takže Caleb ještě vyspával. Normálka a já ho budu následovat do říše snů v mojí měkké postýlce, protože takhle brzké vstávání jsem vážně nečekal a už vůbec ne Kim v kraťasech. Bože má vražedně dlouhý a krásný nohy. Nechápu, proč je pořád schovává pod nohavicemi kalhot. Možná to má něco společného s tou skvrnou nebo co to měla na té noze.

Lehl jsem si do postele, zavřel oči a jen čekal, kdy usnu, jenže já se dneska prostě nevyspím, protože do autobusu vletěla nadšeně Lisa. Příště půjdu rovnou do autobusu a včas do postele a nebudu si dělat procházku po závodní dráze, abych se unavil a brzo usnul, jelikož to je nemožné.

„Luku, potřebuji pomoc nebo spíš mám něco v plánu a něco od tebe potřebuju,"spustila Lisa a přisedla si za mnou na postel. Protočil jsem oči a posadil se.

„A co potřebuješ?"zeptal jsem se. Jestli má někdo šílené nápady je to Lisa a vždycky se bojím toho, co ji napadlo.

„Potřebuji Kim odsud na dnešek dostat. Válí se totiž v posteli a nemá v nejmenším plánu vylézt ven. Takže jsem se podívala na počasí a dneska má být příšerný vedro a mě napadlo, že by jsme vypadli k bazénu. Pamatuješ, jak jsme v bazéně vždycky blbli a mě napadlo, že by mohla přijít na jiný myšlenky, protože od té doby, co viděla tu fotku je úplně mimo. "Moc informací najednou a jediné z toho co jsem chytil bylo slovo fotka.

„Počky, Liso. Nadechni se a vysvětli mi, jakou fotku myslíš a co s tím tvým plánem mám já společného." Lisa se zhluboka nadechla a začala se červenat. Sakra, určitě jí došlo, že zase moc mluví až se v tom člověk ztrácí.

„Takže, včera, když jsme viděli někoho odcházet pryč od našeho autobusu, tak ten někdo je někdo koho Kim zná a nechal jí tam vzkaz ve formě fotky, na které je ona s jejími kamarády a Kim teď odmítá nejmíň jeden den vyjít z autobusu, ale jde vidět, že ji to užírá a potřebuje z tadyma vypadnout. Navíc já si chci taky užít sluníčka a přítomnost svého milovaného bratrance a zablbnout si jako, když jsme byli malí. Tudíž, jsem tě chtěla poprosit, jestli by jsi se strýcem nedomluvil bazén, kam by jsme si zajeli. Prostě žádní novináři, žádní závodníci toužící po výhře, ale jenom skupina mladých lidí, která se chce bavit u bazénu." Jeden by i u takhle dlouhého proslovu usnul, ale zajímalo mě, co měl ten vzkaz znamenat, že se s tím Kim snaží vypořádat a kdo jí ho tam dal.

„To zní dobře, konečně snad Kim uvidím bez kalhot,"ozval se Caleb, který vylezl ospale ze svého pokoje a protíral si oči.

„Jsi úchylný Calebe,"obořila se na něj Lisa a Caleb se ušklíbnul, ale to nebylo to co mě na něm udivilo. Měl totiž monokl na oku.

„Kruci, kde jsi k tomu přišel?"zeptal jsem se ho."Že by měla nějaká holka takovou páru, to se mi nezdá." Musel jsem se začít smát. Už dlouho jsem nezažil, aby měl Caleb takového monokla.

„Za to může naše sexy opravářka, neboli spíš někdo, kdo ji zná,"přizná se a opře se o futra dveří. Lisa se na mě nechápavě podívá a mi je jasné, že neví o kom se bavíme. Naznačím ji ústy Kimino jméno a ona vytřeští oči ještě víc.