Snapchat [1D ff]

1.6

Už druhý den jsem seděla u počítače a psala. Od chvíle, kdy jsem naposledy odepsala Harrymu, jsem mobil nechala ležet na nočním stolku. Nechala jsem ho vyzvánět do té doby, než se mi úplně vybil a jelikož jsem konečně měla pokoj od toho nesmyslného pípání, neokoušela jsem se ho znovu nabít. 

Moje prsty kmitaly po klávesnici ještě rychleji než kdy dřív a můj čas strávený spánkem odhaduji tak na tři hodiny. Dvakrát jsem si došla pro kafe a vypadalo to, že budu muset každou chvíli po třetí. Nemohla jsem dopustit, aby mě zrovna v tu nejlepší chvíli opustila múza. 

Ale jak to tak bývá zvykem, pro kafe jsem si nedošla a tak jsem se o pár hodin později probudila s otlačenou klávesnicí na hlavě  úplně vybitým notebookem. Potichu jsem si zanadávala, ale když jsem, po zapnutí notebooku, zjistila, že mám napsáno něco před patnáct tisíc slov, spokojeně jsem ho zase zaklapla. 

Opatrně jsem si ho položila na zem vedle postele a přikryla se dekou. Moje oči se během vteřiny zavřely a po chvilce jsem se oddala říši snů.

---

"Lil, vstávej ty malej mamute." Dvě velké ruce třepaly s mým tělem a já se odmítala vzdát ještě několika hodin spánku. Něco nesrozumitelného jsem zamumlala a pak se znovu zachumala do své vyhřáté peřiny.

"Myslím to vážně! Dělej, je tu jeden z tý teplý kapely." Moje oči se do široka rozevřely. Během chvíle jsem byla venku z postele a vyháněla svého bratra z pokoje se slovy, ať ho chvilku zdrží.

Otevřela jsem skříň a vzala si bílé tričko s nápisem Relationshit a k tomu džíny. Z nočního stolku jsem si vzala mobil a klíče a přeběhla přes chodbu do koupelny. 

Do pusy jsem si strčila kartáček a mezitím se snažila levou rukou trochu učesat. Vlasy jsem nechala rozpuštěné a na zápěstí jsem si navlékla gumičku, kdyby náhodou foukal vítr. Vypláchla jsem si pusu ústní vodou a nanesla řasenku spolu s korektorem, abych zakryla nedostatek spánku. 

Přísahám, že když jsem sbíhala schody, mohlo uběhnout tak pět minut od bratrovi návštěvy. Odbočila jsem do kuchyně, ale když jsem zjistila, že tam nejsou, vrátila jsme se zpět a zamířila si to do obýváku. 

Niall stál u křesla a můj bratříček byl rozvalený na gauči. Hodila jsem na něj vražedný pohled, ale ani ten nemohl zkazit jeho velice dobrou náladu, kterou z nějakého důvodu měl.

"Tvůj brácha mi nedovolil si sednout. Prý bych ho mohl nakazit Buzikolitidou, i když fakt nevim co to je za nemoc." Usmál se na mě Niall a já ho tak trochu litovala. 

"On si jen dělal srandu. Seš fakt debil Clavine." Ukázala jsem prostředníček na svého nevychovaného bratra a při tom zmínila jeho přezdívku ze střední školy. 

Můj bratr na střední rozhodně nepařil k těm oblíbeným, ale sakra dlouhou dobu se o to snažil. A tak se jednoho dne rozhodl přijít do školy s novým účesem. To se ale jaksi nepovedlo a tak jeho vlasy vypadaly, jako by měly erekci. Toho se samozřejmě ujal jeden ze školních vtipálků a tak vznikla zkomolenina jména Calvin.

"Tu přezdívku bych být tebou nevytahoval." Zavrčel a já se vítězně usmála. On si přeci začal, když mě ráno nazval mamutem. Sice to je moje přezdívka ze základky, ale nevidím důvod ji znovu vytahovat.

"Fakt vtipný." Falešně jsem se zasmála. Popadla jsem Nialla za ruku a táhla ho ke dveřím. "Měj se." Poslala jsem mu vzdušnou pusu a zavřela za námi dveře.

"Takže Nialle, co tě přivedlo do našeho království?" Zasmála jsem se a popadla ho za ruku. Vedla jsem ho celou naší ulicí, aby jsme se dostaly tam kam chci já.

"Chtěl jsem tě vidět." Usmál se na mě a já si všimla skromně vyhlížejícího stánku na kraji ulice. Niall si toho zřejmě všiml a trochu se pousmál.

"Vždyť si mě viděl před dvěma dny." Trochu jsem se zasmála a jeho výraz byl naprosto vážný.

"Před třemi, ale to je jedno. Dovnitř nejdu." Zastavil se těsně před vchodem a civěl dovnitř. Nechápavě jsem se podívala stejným směrem, ale nenašla jsem nic podezřelého. 

"Proč?"

"Je tam moje ex a věř mi, nechceš jí potkat. Náš rozchod nebyl zrovna jeden z těch lepších." Odmítala jsem se vzdát kafe jen protože tam je jeho ex.

"Tak budeme dělat, jako že máš novou přítelkyni." Usmála jsem se na něj a než stihl něco namítnout propletla jsem si s ním prsty a vešla dovnitř.

"Dobrý den." Pozdravila jsem malou zrzku, které teď z očí šlehaly blesky. "Dala bych si jedno lísko-oříškové latté a můj přítel si dá to samé." Drnkla jsem do něj a on jen slušně přikývl, i když na to zrovna asi neměl chuť.

"Bude to všechno?" Zeptala se a přitom nám nevěnovala už ani jeden pohled. Přikývla jsem, což samozřejmě se sklopenou hlavou vidět nemohla, ale odpovídat jsem jí nehodlala. " Posaďte se a já vám to za chvilku přinesu." prskla a se vítězoslavně usmála.

Když jsme si sedli ke stolku, zabrněl mi mobil. Zašeptala jsem potichu a podívala se, kdo píše. Jen blikající ikonka snapchatu mě donutila protočit oči. Rychle jsem na ní klikla a doufala, že když odepíšu ať mě neprudí, bude to stačit.

Když jsem rozklikla obrázek co i přišel od Harryho málem jsem vyletěla z kůže. Místo obrázku mi totiž poslal video toho jak se je sprše a zpívá si. Můj telefon začal celý hrát a já to naštěstí skoro na začátku stihla ztlumit. 

Celá jsem zrudla, když jsem si všimla toho, jak na mě Niall kouká. Měla jsem tak deset sekund na to, abych vymyslela skvělou výmluvu. 

"Ehm promiň, to byla ehm. Moje kamarádka Carly." Zkomolila jsem její jméno, protože mi bylo jasné, že Lily se jim o Carol zmínila. "Ona je trochu posedlá vaší skupinou a pořád mi posílá toho "nejhezčího", jak ho ona označuje." Zasmála jsem se a tím zakryla fakt, že tohle byla jedna velká ubohá lež, kterou jsem byla schopná vymyslet. 

"Aha a jak označuje mě?" Zeptal se se smíchem v hlase. Tohle jsem nedomyslela!

"Ty seš "ten úžasnej", ale ostatní si fakticky nepamatuju." Znovu se zasměju a on se ke mně vesele přidá. 

"Tak v tom případě ji chci někdy poznat. Bude mi ctí potkat dívku, která mě nazývá "ten úžasnej"". Hraně jsem se zamračila a trochu ho šťouchla do ruky.

 "Takže ty mě chceš podvést?!" Snažila jsem se zachovat vážnou tvář, ale když i jemu začaly cukat koutky, už jsem to nevydržela a vypukla v obrovský záchvat smíchu.

"Ehm." Po chvilce smíchu nás vyrušilo něčí odkašlání. Oba jsme se zarazili a podívali s vedle našeho stolu. Stála tam Niallova ex se dvěma hrnky kafe a jedním naštvaným pohledem.

---

VESELÉ VÁNOCE MOTHERFU*KERS! :D
Tohle je asi nejdelší kapitola co tu kdy byla a ano já vím, není v ní žádný texting, ale celkem důležitá. :) No nic, s dílem se tady seru asi 4 hodiny a tak z toho vzešla taková nudná kravina .. 

CHCI PODĚKOVAT ZA 6k READS! Tuhle jsem chtěla poděkovat za 5K a najednou už jich je 6! Ani nevíte, jako mi děláte radost :3 :)

Další díl bude v neděli :) (mooooožná v sobotu)