První hodina utekla jako voda a začalo zvonit na přestávku.
Nervózně jsem se zavrtěla na židli, a sledovala jak někteří studenti spolu s učitelem odcházejí ze třídy pryč.
Jediný, kdo tady zůstal byl ten JungKook, a ostatní kluci z jeho povedené partičky. Plus někteří zbývající studenti, který se spíše uložili na stůl a spali.
"Hej blbko," ozvalo se za mnou.
Nebudu lhát srdce mi běželo jako o závod, ale na nějakého nevyspělého tupce, který si myslí, že mu patří svět nemám dnes náladu. Měla jsem ho v plánu ignorovat, protože dopřát mu kousek mé pozornosti by mu ještě zvedlo více ego.
"Slyšíš?!" ozvalo se znovu, když jsem nezareagovala.
Nadechla jsem se, jenže pokud se neotočím nedá mi pokoj.
Otočila jsem se tedy a tázavě se na něj podívala.
"Co tu chceš?" zeptal se kluk co seděl ve vedlejší lavici u JungKooka. Měl šedé vlasy, dračí oči, temný pohled a neodolatelné plné rty.
Zajímavý.
Sledovala jsem jak zvedl obočí a čekal na mou odpověď. Pohnula jsem rameny nebyla jsem schopná na to odpovědět.Nebo spíše mu do toho nic není.
"Slečna Moon?" ozvalo se najednou. Otočila jsem se zpátky a střelila pohledem ke dveřím, odkud se to ozvalo. Stála tam úplně ta stejná žena, která mě odvedla sem do třídy. "Pan ředitel už je ve své kanceláři. Pojďte prosím se mnou." usmála se a pobídla mě rukou, ať jdu za ní.
Při balení svých věci do batohu jsem si všimla, jak mě JungKook pozoroval a propaloval pohledem. Opravdu, kdyby pohled mohl zabíjet, tak jsem na místě mrtvá.
"Když půjdete opět po této chodbě na začátek, hned po Vaši pravé ruce za rohem je kancelář pana ředitele." vysvětlovala mi, když jsme opustily třídu.
"Dobře. Děkuji." poděkovala jsem a vydala se kam mi řekla. Zastavila jsem se přede dveřmi a podívala se na cedulku.
Zamračila jsem se.
Byla to nějaká nesmyslná kupa různých klikyháku. Nejspíše ten jejich Hangul.
Zaklepala jsem na dveře a po pobídnutí vešla dovnitř.
"Dobrý den," pozdravila jsem a uklonila se hned co jsem viděla staršího muže za stolem hledícího do svého notebooku. Korejské zvyky a tradice jsem ještě plně neovládala, ale Jackson mi řekl, že se raději před ředitelem mám uklonit.
"Zdravím." usmál se.
Sledovala jsem jak se pomalu mužská postava zvedá zpoza stolu, a vydává se směrem ke mně.
"Nemusíte se uklánět. Rozumím tomu, že neznáte ještě tyto zvyky." řekl poté co jsem stála před ním skloněná. "Omlouvám se." pípla jsem a zase narovnala.
"Já jsem ředitel Hwa Young Lee," představil se a podal mi nakonec ruku. "Já jsem Miah Moon, nová studentka na této škole," usmála jsem se a stiskla jeho dlaň.
Co to meleš Mio. To on přece už dávno ví, když jsi v jeho kanceláři.
Nervozně jsem se pousmála a sledovala jej.
"Moc mě těší,slečno Moonová," ředitel ukázal rukou na křeslo "Posaďte se," dodal, a já udělala co chtěl.
"Přinesla jsem Vám nějaké dokumenty, které mi dali na mé staré škole," řekla jsem, aniž bych k tomu byla pobídnutá. Chtěla jsem mít tohle co nejdříve za sebou. Vytáhla jsem složku a položila jí na dřevěný stůl pana ředitele.
