"Mio spíš?" probudil mě hlas JiYeon. Posadila jsem se do sedu, a čekala kdy rozsvítí, abych ji uviděla.
"Co se ti stalo?" zhrozila se a přiběhla ke mě. Nejspíše si všimla mého roztrhlého rtu.
"Asi jsem si to udělala ve spaní." zalhala jsem a protáhla se. JiYeon se na mě zamračila. Podle toho pohledu mi nevěřila.
"Tohle?" ukázala na můj ret. Kývla jsem hlavou. Nemohla jsem ji říct o tom, jak jsou její bratři strašný.
"Vůbec to nebolí." uklidnila jsem ji, a abych řekla pravdu. Bolelo to jako čert.
"Naštěstí na šití to není. Neměla by tam být ani jizva." řekla mi.
"Jak to víš?" zajímalo mě. Doktorka přece nebyla.
JiYeon ztuhla.
"Prostě vím." pousmála se a ukázala na můj kufr. "Včera jsem úplně zapomněla na Tvůj kufr. Tak jsem ti ho donesla teď."
"To je v pořádku. Nějak jsem si poradila." ukázala jsem na své vytahané propocené triko.
"Jinak určitě budeš chtít použit koupelnu. Ta je hned naproti tohoto pokoje. Jimin a JungKook mají koupelny ve svém pokoji, tak tě nebudou rušit."
Oddechla jsem si. Aspoň nějaká dobrá zpráva.
"Super, díky." odpověděla jsem. JiYeon se pomalu zvedla a šla ke dveřím. "Nechám Tě se převléct a tak. Pak se pojď nasnídat."
Když odešla udělala jsem co řekla. V kufru jsem našla nějaké pohodlné oblečení a svou kosmetiku, a šla do koupelny. Potřebovala jsem sprchu. Pořádnou sprchu.
—-
"Máš na něco speciálního chuť?" optala se mě hned co jsem připravená vešla do jejich kuchyně. Byla bych tu i dřív, ale nemohla jsem jejich kuchyň najít. Je to docela velký dům s hodně pokoji, takže mě musel navigovat Nick, než odešel do práce.
"Dám si cokoliv co bude." odpověděla jsem na její otázku, a posadila se.
"Co kluci. Nevzbudili tě včera?"
Samozřejmě, že vzbudili.
"Ne." nervózně jsem se zavrtěla na židli a zabodla pohled do stolu.
"To je dobře. Měli tady bůhví koho. Věřila bys tomu, že jsem našla kousek jejich příčesů tady na zemi?" řekla a postavila něco přede mě.
Věřila.
Zavrtěla jsem hlavou a dělala, jak kdybych o ničem něvěděla. To mi totiž šlo nejlíp.
"Dobrou chuť." usmála se a posadila se vedle mě, aby se taky mohla najíst.
"Co to je?" zajímalo mě. "Teriyaki v omeletě. Nechtěla jsem dělat něco komplikovaného, a na co hlavně nejsi zvyklá."
"Vypadá to úchvatně." pochválila jsem ji a pustila se do jídla.
"A chutná taky tak." řekla jsem. JiYeon mi věnovala úsměv.
"To jsem ráda. Tak se najezme, a odvezu nás pak za Jacksonem."
Už aby to bylo.
"To je taky dost, že se někdo z Vás ukázal."
Zvedla jsem hlavu od jídla a podívala se na JungKooka, který kráčel do kuchyně.
"To jste daly Pastovi na hraní?" nepozdravil ani a šel k ledničce.
"Co máš na mysli?" zeptala se nezaujatě. "To kotě." odpověděl a já zbystřila.
"Co s nim je?" promluvila jsem tentokrat já. Jestli mu někdo z nich něco udělal. Přísahám bohu, že se jim stane něco špatného.
