Seven

663 61 3
                                    

"Mini, dones prosím láhev vína." pokynul mi Jackson, když jsme se všichni usadili ke stolu. Kývla jsem hlavou a udělala co po mě chtěl.
Když jsem se zvedla cítila jsem pohled JungKooka na svých zádech. Otočila jsem se. Měla jsem pravdu. Zvedla jsem na něj obočí a on se hned znechuceně odvrátil. 

Po chvíli uvažování kde by Jackson mohl mít láhev vína jsem nakoukla do lednice. 

Bingo. 

"Co ti tak dlouho trvalo?" slyšela jsem hned od Jacksona při vracení k jídelnímu stolu. 

"Neuvědomila jsem si, že tu láhev budeš chladit v lednici. Není mi ještě nejlíp." odpověděla jsem a postavila láhev doprostřed stolu. 

"Mini dnes totiž omdlela ve škole." vysvětlil Jackson. "Proč?" zhrozila se JiYeon. 

"Za ty dva dny toho bylo docela dost." usmála jsem se a letmo se podívala na JungKooka. Ten se jen napil ze své skleničky a zvedl obočí. 

Jsi zvědavý co všechno řeknu, že?

"To mě mrzí." JiYeon se na mě smutně pousmála. Zavrtěla jsem hlavou. "Není co mrzet," řekla jsem "Až na pár výjimek to na té škole ujde." dořekla jsem a konečně se usadila vedle svého bratra. 

"Jaké výjimky máš na mysli?" zeptal se nechápavě Jackson. 

"Spíše koho." zarazila jsem svůj pohled do JungKooka, který se jenom usmíval a hrál si s kusem papírového ubrousku. Vypadal strašně zaujatě. Chtěl vědět co řeknu, a jestli budu mluvit o něm. Očividně si to dost užíval. 


"Strašní učitele?" vyptávala se tentokrát JiYeon. "Dejme tomu." odkývala jsem, a dále to moc nechtěla řešit. 

"Našla sis vlastně už nějaké kamarády? Nějak jsem pořád neměl čas se zeptat." Jackson se na mě podíval a pomalu se napil. 

"Ne."

"S JungKookem by jste mohli být přátele." vypískla najednou JiYeon a podívala se na něj. Málem mě porazilo a soudě podle jeho pohledu, tak i jeho. 

"To je výborný nápad." souhlasil Jackson a nalil sobě i JiYeon víno, které jsem přinesla. 

"To není potřeba." vrtěla jsem hlavou. 

"Vlastně proč ne?" ozval se JungKook a já zkameněla. Tohle dělá ten magor schválně! 

"Jen se mi nelíbí, že mi do toho JiYeon vlezla. Měl jsem nabídnutí přátelství v plánu později." odcekl najednou. 

"JungKooku. Chovej se slušně." zamračila se na něj jeho setra. "Chovám. Jen mám rád věci po svém. Navíc JiYeon,Ty se přestaň chovat jako naše máma." zavrčel a najednou se zvedl. 

"Omluvte mě. Musím si vyřídit hovor." řekl neutrálně a odešel. 

"Omlouvám se za něj." JiYeon se nervózně zahihňala a napila vína. "Po smrti mámy se v něm cosi zlomilo." pokračovala. 

Nemá matku?

"To je v pořádku." uklidnil ji Jackson a konečky prstu ji přejel po ruce. Usmála jsem se. Věděla jsem, že tohle nebude jen kolegyně z práce.

"Nebudeme si ale přeci nějak kazit tento večer, a pustíme se do jídla." pokynul nám všem Jackson, a otočil se na JungKooka, který zrovna vcházel zpátky za námi. 

"Výborný nápad." souhlasila jsem, a propalovala JungKooka pohledem. 

Smrt mámy neznamená, že se budeš chovat jako kretén.

n i g h t m a r e (REMAKE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat