15. Válka s vejci

2.4K 167 10
                                    

D: Měl bych se smířit s tím, že mě ten kluk nepřestane překvapovat. Celý večer tady lelkoval, jak neví, co chce a ráno mě donutí vzdychat jako nějakou lacinou děvku. Nestěžuju si na ten sex! To ani náhodou. Jen jsem od našeho posledního aktu ve vaně a následně v mé posteli, na svého ne zrovna malého přítele v kalhotách tak trochu zapomněl. Bylo to na mně dost poznat. Žádná výdrž. Ale teď mi to bylo vlastně jedno.

„Teď je řada na tobě." usmál jsem se na Jonáše a oba jsme stále přerývavě dýchali.

„Jsi si jistý?" podíval se na mě dost překvapeně.

„Jo, když už, tak ať nás bolí zadky oba dva." otřel jsem si zpocené dlaně do povlečení a přitáhl si ho. Potřeboval by oholit. A teď nemyslím nic jiného, než jeho tvář. Chvíli jsem si ji prohlížel. Zrzavá hlava, dost mužné chlupaté tělo a jeho ostře řezaný obličej.

„Jsem nadržený jak králíček Duracell a ty sis mě rozhodl prohlížet?" pronesl velmi tvrdým a otráveným tónem. Přitáhl jsem si ho tak, že jsem se rty dotýkal jeho ucha a tiše vzdychl.

„Tak mě udělej ještě jednou." zašeptal jsem a jemně mu ucho olízl. Jenže to Jonáše nakoplo tak, že vyskočil, přetočil mě na břicho a zalehl mě celou jeho váhou. Tak se mi to líbí. Na náznak další provokace jsem se mírně uchechtl. Ten kluk byl k sežrání i v takovém stavu nadrženosti, že mu to pomalu zatemnilo mozek.

Zavřel jsem oči a čekal, co udělá. Pomalu se zvedl a políbil mi lopatku, bedra a jednu půlku. Pak se nejspíše vyhoupl do kleku a potáhl mě za boky nahoru, tudíž jsem zůstal tváří zabořený v polštáři a zadek jsem vystrkoval vzhůru jako ten nejpyšnější maják všech moří.

„Jony, musíš si vzít kondom." řekl jsem po chvíli, co se nic nedělo a já jsem tam stále nehybně ležel v té podivné pozici.

Jenže Jonáš neodpověděl. Položil obě ruce na moje půlky a jemně je promnul. V tu chvíli ve mně trochu zatrnulo. Chtěl jsem ho provokovat, ale nějak mi nedošlo, čeho všeho je schopný.

„Chci to všechno vidět." řekl tiše a znovu promnul můj zadek.

„A taky cítit." sjel jednou rukou po mých zádech a pak se vrátil zpět na původní pozici.

„A taky ochutnat." zašeptal naposled, ale to už jsem ho chtěl zarazit. Pozdě.

Stačil jsem se jen ještě více prohnout a obličej vtlačit so polštáře abych nevykřiknul. Prsty jsem zaryl do prostěradla a prudce dýchal. Ten parchant!

„Líbí?" odtáhl se na chvíli a tuším, že se vítězně usmíval.

„Drž hubu, Jonáši!" sykl jsem a ten pacholek pokračoval. Pomalu jsem s každým dotekem jeho jazyka ztrácel vědomí. Připadalo mi to hloupé, ale tak zatraceně dobře věděl, co dělá. Pomalu líbal každou část kolem otvoru do mého těla a poté vsunul jazyk i mírně dovnitř. Jenže to už jsem nevydržel a nahlas vykřikl. Fakt jsem byl sakra rád, že jsme v tomhle velkém baráku sami.

Jonáš se jen spokojeně zasmál a jazyk vyměnil za prsty. Kde se to v tom klukovi kurva bere?

Pot se mi řinul po spáncích a těžce jsem dýchal. Jonáš přidal další prst a užíval si pohledu na mé zkroucené tělo. Zadek stále vystrčený vzhůru, nohy mírně rozkročené a hlava zabořená v polštářích.

„Jonáši, kurva tak dělej." zakřičel jsem a on se zase jen uchechtl, což mě na téhle situaci děsilo nejvíce.

Beze slova se zvedl a políbil mě někde uprostřed zad. Pak jsem slyšel, jak otevírá další prezervativ a na jeden příraz pomalu vniká dovnitř. To byl sakra divný pocit. Všechno bylo horké a mokré a kluzké. Vůbec jsem si svůj první sex nepamatoval takhle detailně. Oči jsem měl pevně sevřené, prsty stále silně zaryté do povlečení. Nejspíše jsem ztrácel vědomí. Ne, určitě jsem ztrácel vědomí.

Jonáš těžce vzdychl. Držel mě za boky a pomalu přirazil. Bylo na něm poznat, že se dneska už jednou udělal. Tohle bude dlouhý sex. Pak začal zrychlovat a mně se motala hlava a nestačil jsem už ani dýchat. Přirážel do mě pomalu a nebylo to nic příjemného. Pořád jsem se snažil si vzpomenout, jaké to bylo poprvé, ale akorát jsem se naštval na alkoholové zapomnění.
Jenže pak Jonáš přirazil znovu a to jsem kousnul do polštáře. Celý svět se otočil a najednou jsem anální sex zase miloval. Takže takové to bylo poprvé!
Stále vrážel do onoho místa a já jsem znovu jen přidušeně slintal do polštáře a potil duši. Jak to ten kluk dělá? Jak?!

Aby toho nebylo málo, předklonil se a políbil mě zezadu na krku. Pak uchopil mé vlasy a silně škubl dozadu tak, že jsem se o to více prohnul.

„Máš povolení ze mě vyšukat duši." Zahuhlal jsem do polštáře a Jonáš to vzal doslova hned v dalším přírazu. Zrychlil na takové tempo, že hlasitě vzdychal i on. Uchopil i můj penis a párkrát naposled přirazil, než si sundal kondom a přirazil naposledy. Vyvrcholil jsem hned po tom, co mě zaplnilo horko. Díky bohu, že nejsem holka.

Oba jsme se sesunuli zpátky do postele a tentokrát to byl on, kdo si mě přitáhl k sobě a hlavu zabořil do mých vlasů.

„Taky tě miluju." řekl tiše a políbil mě do vlasů, „A mimochodem, máš moc hezký zadek."

* * *

Později jsme konečně vylezli z postele a dali si sprchu. Ta se samozřejmě neobešla bez dalšího sexuchtivého dění, ale jelikož jsme byli oba vyšťavení, a to doslova, došlo jen k dlouhé romantické sprše s mírným osaháváním. Jonáš se podivně usmíval a vypadal spokojeně. Já jsem jen šťastně vrněl pod teplou sprchou a pevným tělem, které se ke mně tisklo.

Na snídani byla v plánu míchaná vajíčka, jenže to by jeden nevěděl, jak zapeklitá situace to bude! Nijak jsem se neobtěžoval vzít si na sebe více než tepláky, které jsem dostal na spaní. Jonáš měl pro změnu jen trenky a kuchařskou zástěru s obrázkem nahé ženské. Úžasná kombinace.

„Já si skočím nahoru pro mobil, tak to hlídej, ať se to nepřipálí." řekl a vyběhl schody. Líně jsem se zvedl z gauče a vydal se ke sporáku. Už jsem byl v půli cesty, když se ozvalo zachrastění v zámku u dveří.

„Jonášku? Synu! Jsem doma. Ty už jsi vstal?" vešla vysoká zrzka do dveří a odložila tucet tašek, které nejspíše táhla z nákupu. Vždyť my jsme na ni úplně zapomněli!

„Uh..." vydal jsem ze sebe. Mozek mi překvapením zamrzl. Stáli jsme tam naproti sobě. Já do půl těla nahý, ona ve smáčeném jarním kabátě.

„T-tam prší? Huh." pokračoval jsem dále svou neandrtálskou debatu. Ta žena na mě civěla jako bych byl Herkules v šatech Augusty Longbottomové!

„Říkal jsi něco, zla-." přiběhl Jonáš dolů a octnul se tváří v tvář této směsné situaci. „Uh..." přidal se k jazyku mého kmene a jeho matce jen spadla brada.

„Vajíčka!" vykřikl jsem najednou a rozběhl se ke sporáku. Trapnější už to byt nemohlo.

„Ahoj mami, to je Damián, ale ty si ho asi pamatuješ že? Už mi jednou donesl věci do školy." drmolil Jonáš.

„Aha!" vykřikla jeho matka najednou, jako by ji to nemohlo dojít. „A já jsem si říkala, odkud toho kluka znám!" zasmála se. Já jsem situaci pozoroval zpovzdáli sporáku. Díky bohu zachráněno! Aspoň prozatím.

 Díky bohu zachráněno! Aspoň prozatím

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Čokoládové řezyKde žijí příběhy. Začni objevovat