Přátelé i nepřátelé. Spolužáci, kteří vlastně neví, co se stalo. Jedna noc, která vše změní a dvě otravné holky k tomu. Založeno na realitě, která pak sice trochu slehala, ale znáte to... Yaoistky jsou jako mikrovlnka. Něco jim dáte a ony to vrátí t...
Zdravím drahá velikonoční kuřátka, líhnoucí se z čokoládových vajíček! (Občas přemýšlím, kde na tyhle výjevy chodím xD ).
Jsem neskutečně nadšená, doslova unesená z vaší podpory, komentářů, zobrazení a všech hvězdiček! Moc děkujeme! Myslíme na Vás, protože přinášíte radost alespoň do mého (mírně se hroutícího) života!
Užijte si Velikonoce, moc to nepřežeňte s pitím a těšte se s námi na další část! :)
D: Přestával jsem dýchat. Hrudník se mi rychle zvedal a jediné, na co jsem se byl schopen soustředit, byl Jonášův prst. A že to sakra dobře uměl. Vlastně ani nevím, co dělal.
Jemně vsunul celou délku ukazováčku a pak ho ve mně pokrčil.
Šíleně jsem vyjekl, až jsem si musel pusu ucpat polštářem. Měl jsem pocit, že vyvrcholím do dvou vteřin.
„Klid prdelko," uchechtl se Jonáš a jemně mě kousl do stehna. „To nejlepší teprve přijde."
Co tím jako myslí? Nemám ponětí, v jaké dimenzi jsem se octl. Jonáš mě kurva nazývá prdelkou a co se sakra děje?
Vznášel jsem se husté mlze vzrušení, málem jsem vybuchl, jak dobře jsem se cítil, a nejednou...
„Proč přestáváš?!" zakňučel jsem podrážděně.
„Dám ti co proto, nebude to tak rychle." Zvedl se z postele a začal hrabat v jeho krosně. Já jsem se stále zmítal v posteli, neschopen popadnout dech.
„Trochu jsem se vybavil." Řekl, když si na mě zase obkročmo sedl. V ruce držel lahvičku lubrikačního gelu a krabičku kondomů.
„Výborný. První den a já nebudu moct sedět," zakňučel jsem znovu podrážděně.
„Kdo řekl," odmlčel se a sklonil se pro hluboký pomalý polibek, „že budeš trpět ty?"
Tohle se mi líbilo více. Sakra mnohem více. Netušil jsem, že k těmhle věcem bude Jonáš až takhle ochotný. Převalil jsem ho pod sebe a začal oždibovat jeho krk mezitím, co jsem se nemotorně snažil nasadit si kondom. Když se mi to konečně podařilo, nešetřil jsem s lubrikačním gelem, nadzvedl mu nohy a položilo si je na ramena. Jonáš se zatím podivně usmíval a spokojeně si založil ruce za hlavou.
Přidržel jsem si jeho zadek a bez přípravy jsem do něj pomalu pronikal. Plácl pažemi vedle sebe, zavřel oči a nehty zaryl do karimatky.
„Víc..." vydechl a slastně zaklonil hlavu. Na nic jsem nečekal.
Prudce jsem dorazil až ke kořenu a rozdýchával jeho těsnost. Teď už nebyl jediný, který měl problémy nabrat kyslík.
Pomalu jsem celou délku vysunul a znovu rychle přirazil. Jonáš po mně sápal rukama a tak jsem se předklonil a vyzvedl ho na sebe.
Klečel jsem a Jonáš se nade mnou v podřepu pohupoval. Těžce jsem vzdychal mezi hladovými polibky a snažil se nás oba trochu utišit. Nešlo to.
Pomalu se začal ve dřepu nadzvedávat, a tak si sám určoval tempo a hloubku. Držel jsem ho za zadek a roztahoval mu půlky, abych mu usnadnil vstup.
Ten kluk byl kurva boží. Jeho zadek o to víc.
„Už..." zasténal a...
Poslední nadzvednutí a pak se na mě sesunul celou váhou. Vyvrcholil jsem hluboko v něm a jeho sperma dopadalo na mé břicho.
Ještě chvíli jsme zůstali nalepení na sebe. Pak se začal pomalu zvedat, až sebou doslova hodil o posel pod ním.
„Nečekal jsem, že budeme mít tak malou výdrž," uchechtl se znova. „A potřebuju další sprchu," zabručel a přitáhl si mě k němu.
„Smrděl jsi už předtím," rýpnul jsem do něj a stočil se s hlavou na jeho rameni.
„Není nad mužnou vůni," zabořil mi obličej do vlasů a jemně mě políbil.
***
„Vstávat a cvičit koťátka!" ozval se z venku hlas třídního. Ten idiot si snad pořídil megafon. „Rozcvička, snídaně a jedeme!" ozval se křik znovu.
„To si snad dělá prdel ne?!" protáhnul se pode mnou Jonáš, „Oh bože, všechno mě bolí."
„Musíme nachystat lodě, uvařit párky..." ozval se zase.
„Není divu, včera to bylo něco," popíchnul jsem ho a políbil na tvář. Stále jsme byli propletení v sobě a nahá těla se na sebe lepila v těsném spacáku.
„Asi bychom měli vylézt dřív, než tu ta růžová eskorta vleze bez upozornění."
„Dneska má službu na snídani Vilma s Alexem!" nedal si tlouštík pokoj.
„Nebyl bych překvapený, kdyby Henriet s Norou seděly celou noc před naším stanem a čekaly..." nedokončil jsem to. Jonáš mě přidusil polštářem a zvedl se z pelesti. Obličej měl celý pomačkaný a na klíční kosti se mu rýsoval drobný cucflek. Na levé pulce pevného zadku měl čtyři výrazné škrábance a jeho záda na tom byla docela podobně.
„Co je?" otočil se na mě mrzutě, hledal tričko, které včera někde bezmyšlenkovitě odhodil. „Nic lásko," usmál jsem se, načež protočil očima v naprostém znechucení a hodil po mě polštář z druhé postele. Už zase.
Nicméně mi neušel mírný úšklebný úsměv. Líbilo se mu, když jsem mu tak říkal. Moc.
„Tak zvedněte ty zadky, nebo budete o hladu!" ozvalo se z megafonu naposled. Tentokrát jsem protočil očima i já.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
