Be My... Valentine! (fan fiction w/Louis Tomlinson)

- kapitola 10.

LonelyTomcat: Tak jsme strávili dvě hodiny koukáním na tu pitomost

LonelyTomcat: Co je v plánu dál?

MerryKnight: Pravděpodobně postel

LonelyTomcat: A kolik mi dáš času na to, abych se k tobě dostal?

MerryKnight: Tome, nesnaž se být vtipný, víš, že u mě s tímhle neuspěješ ;)

LonelyTomcat: Na začátku filmu jsi říkala, že mě vypneš - a vypnula?

LonelyTomcat: Říkáš, že se mnou nechceš spát - ale ve skutečnosti...?

MerryKnight: Ani ve skutečnosti, brouku

LonelyTomcat: Třeba zítra

MerryKnight: Ani za měsíc

LonelyTomcat: Nebuď zlá!

MerryKnight: Až začnu být opravdu zlá, tak to teprve něco uvidíš

LonelyTomcat: Vrrr...

MerryKnight: Perverzáku! 

LonelyTomcat: Posluž si

MerryKnight: Tome, musíme se rozloučit

LonelyTomcat: Ne, prosím, ještě toho o tobě potřebuju tolik vědět!

MerryKnight: To můžeme nechat až na zítra 

LonelyTomcat: A máš chuť si psát ještě zítra?

MerryKnight: Pokud začneš něčím milým...

LonelyTomcat: Začnu tím, že ti potom popřeju dobré ráno

LonelyTomcat: A úspěšné pracovní nasazení ;)

MerryKnight: To se někomu říká, když se může v posteli válet tak dlouho, jak jen bude chtít

LonelyTomcat: A na to jsi přišla jak?

MerryKnight: Nezdáš se, že bys zítra musel do práce vstávat, když ti vyhovuje ponocovat až do brzkých ranních hodin

MerryKnight: Takže pokud se v práci objevíš vůbec - tak nejdřív až kolem poledního

LonelyTomcat: Dobře, přiznávám, že na tomhle něco je

LonelyTomcat: Jsi rozený detektiv! ;)

MerryKnight: Ovšem, že jsem! Už jako malá jsem měla svou vlastní detektivní kancelář

LonelyTomcat: A víš, že tomuhle bych taky dokázal uvěřit?

MerryKnight: Děláš dobře - je to tak! :) 

LonelyTomcat: Tušil jsem to :)

MerryKnight: Hm... Tak já už opravdu spát půjdu

LonelyTomcat: Ne, Meryl, prosím, chci se tě na něco zeptat!

MerryKnight: A to opravdu nepočká aspoň do zítra?

LonelyTomcat: Ne, neusnul bych, kdybych musel čekat až do rána!

MerryKnight: To máš tedy blbý

LonelyTomcat: Prosím, neodcházej ještě!