- kapitola 40.

448 94 17
                                    

„Jsem těhotná," vytrhla mě jedna prostá věta z říše snů, tak rychle, že jsem na chvíli nedokázal oddělit fantazii a realitu, neboť se mi snažilo splynout všechno dohromady, jako ještě nikdy! Mysl zahalená pavučinou podnětů z mé osobní překroucené skutečnosti zkrátka nedokázala jistě říct, zda se mi ta věta objevila pouze v hlavě, nebo skutečně prožila a proběhla vzduchem, než našla několik párů uší. Během mých nevrlých pohybů v peřinách se bylo slyšet jen slabé šustění, což je skutečně jediný skutečný podnět, co zaručeně existoval i mimo mou hlavu, ale stal se něčím tak nepodstatným, že bylo naprosto zbytečné věnovat mu větší díl své pozornosti. Bez promyšleného impulzu došlo k tomu, že se má pravá ruka zvedla z měkkých, trochu chladivých přikrývek doplněné saténovým ložním prádlem směrem k vlasům, aby mě poškrábala na zátylku, než se znovu volně spustila dolů podél mého těla.

A přitom ta věta - ať už byla skutečná, nebo ne - přerušila tak nádherný sen, který by mi nejeden mladý muž mohl závidět a zároveň, aspoň částečně, si ho pro sebe ani zdaleka nepřál...

Do očí mi prudce svítila záře reflektorů, až se mi na čele objevily hluboké vrásky, jak se snažila vstřebat všechno to světlo, abych snadněji mohl rozeznat několik tisíc siluet pod sebou, co ke mně toužebně natahovalo ruce. Přišlo mi, jakoby mě do těchto podmínek někdo hodil, zatímco já ještě rychle popadl mikrofon a poté už ohromeně zíral do světel a jásotu nadšeného davu. Všechny mé smysly byly ve střehu, jakoby mi hrozilo nějaké nebezpečí, ačkoliv já sám ho přímo nepociťoval. Aspoň ne vzhledem ke své osobě. Větší strach jsem měl z lidí pod sebou. A to i přesto, že jsem se pohledem do jejich tváří nemohl přesvědčit o jejich identitě. 

Za mnou se ozvalo několik lehkých popových dob, co tvořily melodii, ale ačkoliv mi byla velmi povědomá, nedokázal jsem si ani za nic na světě vzpomenout na to, jaká ta slova byla. Mé dlaně se okamžitě zpotily, zatímco hrdlo se mi svíralo rozpaky. 'Musím jim připadat jako úplný kretén! Co tu jen dělám? Proč nezpívám? A proč jsem nezrušil koncert, když jsem takhle blbě zapomněl všechna slova?!' Vyděšeně jsem očima těkal v té ohromné, zlatavé záři a snažil se co nejrychleji najít někde jakoukoliv nápovědu. Zvláštní na celé této situaci byla ovšem skutečnost, že lidé pode mnou stále jásali, nikoliv hučeli a bouřili se. 

V mé dlani se objevila drobná, na dotek velmi příjemná ruka, co uchopila to mou a slabě za ni zatahala. Okamžitě jsem se k tomuto pohlazení otočil a spatřil velká smaragdová kukadla doplněná hustými, dlouhými řasy a ty nejsmyslnější plné rty, jaké mohly patřit jen té jediné. Dlouhé, hnědé vlasy, co se leskly několika sty hnědými odlesky, měla svázané do ledabylého drdolu, zatímco několik pramenů měla volně spuštěné a dělaly ji ještě krásnější. „Pojď se mnou," špitla slabě a aniž by čekala na mé slabé přikývnutí, za ruku mě táhla s sebou do zákulisí, kde nás pohltila temnota.

„Musím se tam vrátit," poznamenal jsem k ní a, když na mou poznámku nikterak nezareagovala, zatáhl jsem ji za ruku, čímž jsem ji otočil k sobě čelem. „Ale nepamatuji si jedinou písničku. Jediné slovo z kterékoliv z nich, ačkoliv jsem je všechny do jedné psal sám," zašeptal jsem k jejímu uchu slabounce, aby mě neslyšely ani holé stěny, které by to na mě mohly říct. Meryl se ve tváři rozlil hříšný úsměv, při němž se slabě kousla do spodního rtu a za ruku mě tahala dál, do míst, kde jsem míval svou soukromou šatnu. A přesně tam měla i ona namířeno. 

„Posaď se," naznačila mi svým levým obočím v uvolněném gestu a rukou mi ukázala, kam se mám posadit. Bylo to docela velké, ale především velmi pohodlné křeslo s opěrkou hlavy, co stálo před zrcadlem, u něhož bylo vyskládáno několik produktů, co na mě kosmetičky nanášely před každou show. Uposlechl jsem její přání a do křesla se posadil, zatímco ona trpělivě čekala naproti mně. „Já už ti pomůžu rozpomenout se na to, na co potřebuješ," vydechla smyslně a slabě přivřela oči při pohledu do mé tváře, když se v jejích rukách objevil hedvábný šátek, s nímž si pohrávala.

Be My... Valentine! (fan fiction w/Louis Tomlinson)Kde žijí příběhy. Začni objevovat