Nejmenší z rodu

853 63 17
                                    

Právě se odehrává slavnostní okamžik. Vůdci se rodí následník. Jsou u toho mudrcové a léčitelé, protože se nesmí nic pokazit. Jediná chyba by mohla znamenat katastrofu. Vůdce totiž zatím neměl žádného potomka. Všichni mudrcové něco mumlaly. Porod však proběhl bez problémů. Byla to holka. Měla tmavě modré oči a... bílou srst. Opravdu. Bíla srst s temnými pruhy. Byla trochu menší. Vůdce nad tím jen kroutil hlavou. Nevěřil tomu. To se totiž za celých sto let nestalo. Počkat. Matka ještě rodí. Tentokrát to byl zdravý kluk s oranžovou až rudou srstí. Vůdce byl nadšen. Děkoval nejvyšším, že aspoň jedno mládě je normální.

Jak čas ubýhal oba sourozenci rostli. Bohužel bílé mládě rostlo velmi pomalu. Ostatní se jí posmíváli a dělali si z ní legraci. Zato to druhé bylo velice oblíbené. Všichni si s ním chtěli hrát. Říkali mu Silák a dívce v ústraní Nula. Nikdo však netušil, že v tom nedorostlém mláděti rozkvétá touha po pomstě.

No tak tohle je krátký úvod. Možná to nebylo nic moc, ale přísahám, že se to zlepší.

Poslední lovecKde žijí příběhy. Začni objevovat