Poslední lovec

Uteč, nebo zemři

V tom se ozval bolestný řev.

Vůdce se polekaně rozhlédl. Nic neviděl. Bylo ticho- až podezřelé ticho. Ani ptáci nezpívali. I stromy jako by se zalekly a ztichli. Všichni napjatě očekávali co se stane. Byli ve střehu, ale na to co se blížilo je nemohl připravit nikdo. Z ničeho nic se jeden z vůdcových stráží propadl do sněhu a s řevem zmizel. Všichni se připravili k boji. Další řev a pak nic. Nevěděli kdo bude další. Znovu. Další bojovník zmizel ve sněhu. ,,Rychle do jeskyně!" zařval vůdce. Ve sněhu nemají šanci. Musí na pevnou zem. Tam je nestáhne. V tom ze sněhu vyskočila bílá šmouha a stáhla s sebou zpátky jednoho stopaře. Všichni utíkali jak rychle to jen šlo. Ta věc jim byla v patách. Pokaždé když se ozval další řev, ještě zrychlili. Teď můžou jen utíkat. Nemůžou bojovat s tím co nevidí. Ten bolestný a viděšený řev se jim zařezával do mozku. Další skok a další výkřik. Je to rychlé- hodně rychlé. Každý si chtěl zachránit vlastní život a v té chvíli jim bylo jedno kdo umře. Někteří tygři se rozutekli do všech stran. To bylo chytré. Přeci je nemůže sledovat všechny. Řev se rozléhal krajinou. Konečně doběhli k jeskyni. Uvítala je kamenná zem. Žádný sníh. Tady se můžou bránit. Připravili se na boj s krutým nepřítelem. Vůdce utekl do zadní části jeskyně společně s několika strážci. Nějakou chvíli se nic nedělo. Pak z ničeho nic vyskočila ze sněhu bílá šmouha a běžela přímo k nim. Ze šmouhy se stal bílý tygr s hrozivě vyceněnými zuby. Střela. Nevěřili svým očím. Mysleli si, že se do tábora neodváží, ale opak byl pravdou. Ze sněhu za ní vyskočili takový světle modří hadi. Byli dost velcí a měli na sobě takové ostny. Morsové.
Když se vzpamatovali bylo už pozdě. Střela už byla u nich a zaútočila. Morsové neváhali ani chvíli a taky zaútočili. Otevřeli své čelisti plné ostrých zubů a pokoušeli se tygry uštknout. Tygři byli ale opatrní a snažili se jim vyhýbat. Věděli moc dobře co dělá jejich jed. Morsové jsou velice nebezpeční- zvlášť když bojují po boku Střeli. Nemohli se ale vyhýbat věčně. Ozval se výkřik a první uštknutý se měnil v led. Netrvalo to ani pět sekund a na jeho místě stál ledový tygr v jeho posledním postoji. Ledových soch přibývalo a na zemi se blýštila krev z tygrů co Střela zabila. Tygři se stáhli do útrob jeskyně a Morsové je pronásledovali. Střela bojovala s posledními bojovníky co neutekli. A to nebylo všechno. Tygři si mysleli, že horší už to nebude- nevěděli však, že se blíží další nepřítel.