Poslední lovec

Síla ohně

,,Utíkáš? Proč?" zasmála se Střela a během několika sekund dohnala geparda co utíkal pryč. Skočila na něj a zakousla ho. Upřímně, nečekala, že potká ještě jednu hlídku, ale co nadělá. Aspoň se pobaví. Chytla mrtvé tělo a odhodila ho na utíkajícího lva. Ten se pod váhou geparda svalil na zem. Střela k němu přiskočila a jedním dlouhým tahem drápů mu rozsekla hlavu. Cítila se skvěle. Pokaždé když někoho zabila se cítila silnější. Seděla mezi mrtvými těli a dívala se na krev všude kolem. Možná ji nazývají zrůdou, netvorem bez slitování, ale to není její vina. To oni to z ní udělali. Zavřela oči a vítězně zařvala. Je jí jedno, že ji slyšel kmen. Ať ví, že je blízko. Stoupla si a vzala tygří packu- tu kterou asi před půl hodinou utrhla tomu zavalenému tygrovi a šla za svým původním cílem.

,,Myslíte, že něco chystá?" zeptá se nervózně Pán gepardů. ,,Kdo?" dělá, že nechápe vůdce. ,,Ledová smrt," odpoví. ,,Asi," řekne bílý vládce. Právě se nachází v části jeskyně, co patří vůdci a plánují, jak porazit Střelu. Všem se po tom řevu honili hlavou děsivé myšlenky. V tom na Pána gepardů něco káplo. Myslel, že je to voda, ale když si přičichl, zděsil se. Pak ale přímo zařval, když mu na hlavu spadla něčí packa. Ostatní hned zbystřili smysly a podívali se nahoru. Ze stropu se na ně dívala Střela a usmívala se od ucha k uchu. ,,Jak se dostala dovnitř?!" zařval zděšeně bílý vládce. Hned k nim přiběhla stráž a čekali na rozkazi. Střela seskočila na zem a vrhla se na strážce. Vládci kmenů zděšeně pozorovali ta jatka, co se odehrávala před jejich očima. Byly slyšet mlaskavé zvuky, jak Střela trhala maso strážců na kusy. Krev stříkala na všechno kolem a řev naplňoval jeskyni. Bílý vládce neváhal a vrhl se na Střelu. Jenže ona se skrčila před jeho ránou a místo jí rozsekl hrdlo nějakému mladému strážci. Škoda, byl tak mladý a teď... No nic, už se stalo. Zrovna na Střelu zaútočil Pán gepardů, jenže ona uskočila tak rychle a nečekaně, že narazil hlavou do stěny. Jeho bezvládné tělo padlo k zemi a Střela si ho už dál nevšímala. Místo toho uhýbala ranám tak rychle, jako by tam ani nebyla. Pak ale začala utíkat směrem k zavalenému východu. Ostatní ji pronásledovali, ale ona byla rychlejší. Obří kameny, co byly ve vchodu začali namrzat, až se nakonec roztříštily na miliony kousků. Ty, co byly větší létali vzduchem a pomalejší strážce to dostalo. Obří kameny na ně spadli a rozdrtili je. Jejich krev se rozstříkla všude kolem a těm, kterým to zavalilo jen část těla, vylezli vnitřnosti krkem. Křik se rozléhal jeskyní. Morsové. To je mohlo hned napadnout, že tu budou s ní. Vyběhli za ní ven z jeskyně a pronásledovali ji. Někteří však byli moc pomalí a Morsové je uštknuli. Střela běžela směrem k hranicím. Byla ale taková pomalejší než bývá, toho si však nikdo nevšiml. Hranice. Plály na nich věčné ohně. Velké pochodně, které nikdy nezhasínají. Leckdo by se pozastavil nad jejich krásou, Střela ale sebrala do zubů ze země klacek a skočila. Proletěla nad nimi jako nic a zapálila klacek. Jakmile se dotkla tlapkami země, běžela pryč. Gepardí strážci zrychlili a byli jí v patách. Kolem nich se začali objevovat stromy, ale oni nic nevnímali. Když si uvědomili o co se Střela snaží bylo pozdě. Les kolem nich začal hořet. Plameny hladově požíraly vše co jim přišlo do cesty. Zvěř začala utíkat před šířícím se požárem, kouř stoupal k obloze a stromy vzplály jako obří pochodně. Strážci neměli šanci uniknout. Začali panikařit a někteří vběhli přímo do plamenů. Jiní byli zavaleni hořícími stromy co padali k zemi. Ti co zůstali pomalu uhořeli. Jejich řev se nesl krajinou ještě po té, co jejich životy uhasly. Možná že kdyby strážci nespanikařili, uvědomili by si, že je poblíž řeka. Možná by ještě teď žili. Možná že by teď Střela neseděla na druhém břehu.

Jeeeej XD. Další kapča. Načekali jste se, co? Aspoň je konečně tady. Chtěla bych vás požádat o názor, protože budeme brzo končit. Tak zatím hoj :D