Poslední lovec

Souboj

Netrvalo dlouho a přišlo se na to, že Střelu napadl její bratr. Byl předvolán před vůdce.

,,Umíš si vůbec představit jak jsem zklamán?" zařval vůdce. Silák se před ním třásl strachy. ,,Ale tati," začal Silák, ale vůdce mu skočil do řeči, ,,Žádný ale tati. Zachoval ses jako zbabělec. To co jsi udělal je nemyslitelné. Vždyť jsi napadl svoji sestru a přitom porušil skoro všechna pravidla lovu. Jsme povinni tě potrestat." Silák začal kňourat. ,,Tím co jsi udělal, ses vzdal práva na následníka. Což znamená, že se následníkem stává tvá sestra," vyřkla jeho matka. Silák jakoby najednou získal odvahu. ,,To přeci nejde. Vždyť je to holka. Ona je slabá. Je moc malá. Nemůže být vůdce. Já jsem tvůj syn, to já mám vládnout!" rozkřičel se. ,,Chceš snad zpochybnit mou autoritu," rozhněval se vůdce a dal synovi facku tlapou. Silákovi se na tváři objevili dva krvavé škrábance. ,,Teď bež, nesmíš zmeškat výcvik," skončil vůdce. Silák na nic nečekal a utíkal pryč.

Všichni učedníci už postoupili na vyšší úroveň. Další částí výcviku byli souboje. Učitelé vždy vybrali dva učedníky a postavili je proti sobě v boji. Samozřejmě se nikdo nesměl snažit protivníka úmyslně vážně zranit. Z osmi nejlepších se stanou právoplatní válečníci. Střela se už úplně vyléčila a byla schopna bojovat. Po zákeřném útoku jí zbyli jen jizvičky. Zrovna skončil zápas Scara a Morly. Učitelé se domlouvali koho proti sobě postaví teď. ,,Střela proti Silákovi," rozhodli nakonec. Konečně, zajásala Střela v duchu. Věděla, že to přijde... že je proti sobě postaví. Silák šel na místo vyhrazené pro boj. Střela už za ním chtěla běžet, ale Šedou ji zastavil. ,,Střelo, nezapomeň co jsem tě učil. Nenech se ovládnout hněvem." Kývla a šla na bojiště. Teď stáli proti sobě a probodávali se pohledem. Všichni jasně viděli a věděli, že se nenávidí. Šedou se potichu modlil, aby se nic nestalo a proklínal ty, kteří vymysleli tuhle blbost. Věděl, že byl špatný nápad je proti sobě postavit. ,,Nechť je souboj čestný," začal jeden mistr, ,,Bojujte." Nato Střela vyrazila jako blesk. Během vteřiny byla u Siláka a zaútočila. Silák byl sice silný, ale ona byla rychlá. Síla mu je na nic, když se jí nemůže dotknout. Kousla ho do přední nohy a hned na to do zadní. Silák vůbec nestíhal reagovat. I kdyby, tak je mu to na nic. Střela přesně předvídala co udělá. Jakoby viděla o tři sekundy dopředu. Její rány byly přesně mířenné a propočítané. Málem by se nechala unést a pořádně by ho zřídila, ale myslela na to co ji řekl Šedou. Silák jí nestihl zasadit jedinou ránu a už ležel na zemi. Sklonila hlavu k jeho roztrženému uchu a zašeptala: ,,Tak... kdo je lepší? Hm?" Napřímila se a s hlavou zviženou odkráčela pryč.