Poslední lovec

Spolčení

Je to už skoro týden co Střela utekla z tábora. Zanechala za sebou jen smrt. Všichni Truchlili nad ztrátou Siláka a všech padlých strážců. Od té doby ji nikdo neviděl. Jako by zmizela. Nedala o sobě vědět. Ovšem zdání klame. Vždycky když vyjde měsíc, ozývá se z lesa děsuplný řev. Už třikrát se noční hlídka vrátila neúplná. Ti co přežili vyprávěli o teroru který se skrývá ve stínech noci. O bílém přízraku, který zabije vše na co narazí. Začali jí říkat Ledová smrt. Tygři začínali pochybovat o tom co řekl vůdce. Řekl, že jsou v bezpečí. Že jim Střela nemůže ublížit. Proč se tedy hlídky nevrací? Když jim nemůže ublížit, tak proč se vůdce každou noc schovává? Táborem se nesl pach strachu. Jen ti nejsilnější stále věřili vůdcovým slovům. Pro jistotu se zdvojnásobil trénink a z učňů se stala táborová hlídka. Nesmí nic riskovat.

Ve vůdcově jeskyni

,,Jak to, že se hlídka zase nevrátila?!" hněval se vůdce. Jeho věrní rádci stáli v kruhu a vůdce stál mezi nimi. ,,Zdá se, že Ledová smrt opět zaútočila," pronesl jeden z nich i když bylo jasné, že to všichni vědí. ,,Kde?" zeptal se vůdce už trochu klidněji. ,,U Nerského hvozdu, poblíž Věčné řeky," odpověděl jiný. ,,Zdá se, že se dala do pohybu. Zanedlouho by mohla být u Junilského jezera," pronesl další. ,,Vždycky když jste mi řekli kde je, nebo kde bude, mýlili jste se. Vždycky jsem řekl hlídce, aby se tomu místu vyhnula, ale Střela byla úplně jinde než jste si mysleli!" rozčílil se zase vůdce. ,,Nemůžeme vědět kde přesně je. Můžeme jen předpokládat," bránili se. ,,No dobrá tedy," vydechl vůdce, ,,Kolik jich přežilo?" ,,Nikdo," řekli jednohlasně. Vůdce zařval zuřivostí. ,,Jak... jak je možné, že to dokáže?! Už mi zabila polovinu stráží!" Do jeskyně vběhl mladý strážce a tím debatu přerušil. ,,Co je?" zavrčel vůdce. Mladý tygr se nadechl a promluvil: ,,Záře chce zahájit povstání. Právě přemlouvá ostatní aby se k ní přidali."

Vůdce i se strážemi vběhl mezi hlouček tygrů na cvičišti. Uprostřed stála mladá tygřice a mluvila k ostatním. ,,No tak, přidejte se ke mě. Vůdce je blázen když si myslí, že tuhle bitvu vyhrajeme. Sice proti nám stojí jediný protivník, ale zato neskutečně silný. Tohle neskončí dokud Střela nezíská co chce. Smrt vůdce. Buď budeme dál poslouchat vůdcovi příkazy a zemřeme, nebo ho vydáme Střele a tohle utrpení skončí. Nemá snad právo na pomstu. Vůdce ji bez milosti zabil učitele. Příště to můžete být vy." Záře mluvila hlasitě a ani jednou nezaváhala. Už u ní stálo dalších pět tygrů a všichni pobízeli ostatní ať se taky přidají. ,,Tak dost!" zařval vůdce. Všechno rázem ztichlo. Nikdo se neodvážil promluvit. Postavil se tváří v tvář Záři. ,,Co si myslíš, že děláš?" zavrčel. ,,Pobízím ostatní k rozumu," taky zavrčela. Nebála se ho. ,,Ne, za mými zády je lákáš ke zrádcovství," prskl. ,,Ty jsi zradil první. Zaútočil jsi na vlastní rod a to tě bude stát život," vycenila tesáky. Vůdce se napřímil. ,,Takže přiznáváš své zrádcovství?" zavrčel. Taky zavrčela, ale výhružně. ,,Víš co se dělá se zrádci," zapředl. Chtěl zaútočit ale před Záři se postavili dva mohutní tygři. ,,Zpátky," zavrčel vůdce. K Záři se přidali další tygři. Teď jich bylo deset. ,,Nech nás odejít," zavrčela. Pohlédl na ní pohrdavým pohledem a mrskl ocasem. ,,Dobrá, ale už se nikdy nesmíte vrátit," rozhodl a stráže jim uvolnili cestu. Chvíli váhali, ale pak šli. Záře se ještě otočila a řekla vůdci: ,,Přineseš jim zkázu." Nakonec se otočila a běžela za ostatními. Tohle je pro ně nový začátek. Jakmile zmizeli z obzoru vůdce se chtěl vrátit do své jeskyně. Najednou se ale táborem rozlehl bolestný řev.

Čekali jste dlouho, já vím. Tahle část nebyla moc akční, ale aspoň něco. Tak čauky.