Ne, to není pravda, Střele se honily myšlenky hlavou jako o závod a narážely do sebe v bolestivých nárazech, nemůže být mrtvý, ne. Přece by mě tu nenechal. Vůdce upřel svůj pohled na Střelu, protože právě ona byla jeho učednící. Střela začala couvat a při tom nevěřícně vrtěla hlavou ze strany na stranu. Nemohla tomu uvěřit. ,,Ne," zašeptala. Upřely se na ní snad všechny pohledy. Některé soucitné, jiné lhostejné. Silák se usmíval. Přál jí to. ,,On není mrtvý," zakňučela, otočila se a utekla.
Seděla u vodopádů- tam kde jí učil- a brečela. Jedině tady se její slzy zdají malé. Jedině ten vodopád jí rozuměl- vždyť on pláče pořád. Je to jeho osudem. Střela pohlédla na nebe a zavyla bolestí: ,,Proč si mě opustil? Slíbil jsi to." ,,Střelo?" ozval se za ní známý hlas. Byla to Záře. ,,Co chceš," zabručela Střela a sklopila hlavu. Záře si k ní sedla a podívala se jí do očí: ,,Chci ti pomoct. Chápu tvou bolest z jeho ztráty. Každý z nás někdy někoho ztratil. Možná už není mezi živými... ale pořád je mezi námi. V našich srdcích a vzpomínkách. Tak už nebreč." ,,Já nebrečím kvůli tomu, že je mrtvý, protože on žije. To jen vy si myslíte, že umřel," odsekla Střela. Záře se jí věnovala soucitný pohled: ,,Tak proč?" ,,Protože mě opustil. Slíbil to. Slíbil, že se mnou zůstane... že mě nikdy neopustí," vzdychla a lehla si, ,,Copak jsem udělala něco špatného?" ,,Ne, to určitě ne," snažila se jí utišit Záře. ,,Tak proč mě opustil?" ,,To já nevím, ale určitě pro to měl důvod. On by tě jen tak neopustil," sklopila hlavu Záře.
Dalších pár dní strávila Střela v Šedouově doupěti a čekala. Věřila, že se pro ní vrátí.
Pět fází smutku
Elizabeth Kübler- Rossová
1) Popírání
2) Hněv/agrese
3) Smlouvání
4) Deprese
5) Smíření
ČTEŠ
Poslední lovec
FantasyV zemi jménem Evelves žijí odedávna čtyři klany. Panteři, tygři, gepardi a lvy. Každý si musí časem získat své jméno. To je prastará tradice. Co se ale stane, když se narodí nezvykle malé mládě? Co se stane, když se z nejmenší stane největší hrozba...
