E.T. √

Green lips and green hair

Perrie's part:

Ráno se probouzím na mě neznámém místě a když uslyším vedle sebe něco chrápat, leknu se tak moc, že vykřiknu. "Co se děje?" posadí se vedle mě Liam a já tak můžu tušit, co za chrápání to bylo. "Vzbudila jsem se, nevěděla jsem kde jsem a najednou jsi začal chrápat a já se lekla." řeknu a na konci se začnu smát.

"Já nechrápu!" brání se Liam. "Proč jsem tady ve stanu s tebou?" zeptám se když se dosměji. "No Larry spí v jednom stanu a i kdyby nespali, tak by bylo nebezpečné tě nechat s Harrym samotnou. A u Nialla spát nechceš, pokud se teda nechceš udusit. A venku jsme tě spát nemohli, takže jsem byl jediná možnost." vysvětlí mi. "Proč je nebezpečné mě nechat s Harrym?"

"Protože jsi moc krásná dívka a Harry by na tebe mohl něco zkusit." řekne a přitom se mírně začervená. Bože, to je roztomilé. "Aha. Co máte v plánu na dnešek?" zeptám se po chvíli ticha. "Dneska odjíždíme a ty jedeš s námi. Nejdřív jedeme zpátky do LA a potom do Londýna." řekne mi a já jenom přikyvuji.

"No a když jste slavní, určitě si lidé všímají lidí okolo vás. Jak mezi vás zapadnu já?" zeptám se. "Včera když jsi usnula, jsme se o tom bavili a něco jsme vymysleli. Budeš dělat asistentku naší stylistce Lou, takže budeš moct být pořád s námi. Jenom budeme muset vymyslet, kam tě ubytujeme, ale asi do našeho společného domu, tam stejně trávíme nejvíc času." řekne a vstane.

Vyjde ze stanu a já hned za ním. "Ostatní ještě spí, takže co je tak vzbudit?" zeptá se mě se zákeřným úsměvem Liam. "Dobře, jak to chceš udělat?" "Pojď za mnou." řekne mi a vede mě k autu, které stojí mezi dvěma stany, ve kterých jsou Louis, Harry a Niall. Liam odemkne auto a zmáčkne klakson.

Po celém lese se roznese zvuk klaksonu, že by to probudilo i mrtvé. "Který idiot?" ozve se z jednoho ze stanů. Po chvíli všichni vylezou a jejich pohled zůstane na nás dvou. Prstem ukážu na Liama a oni se za ním rozběhnout. Chvíli se nahání všude kolem jako malé děti, čemuž se musím smát a když Liama chytnout, někam ho nesou.

Jdu pomalu za nimi a když se kouknu před sebe, vidím tam krásně čisté jezero. Kluci rozhoupou Liama a hodí ho do ledové vody. "To máš za to." řeknou a otočí se na mě. "A hele tady je jeho komplic." řekne Harry a už mě táhne k vodě, kam mě hodí, takže skončím vedle Liama.

Když se vynořím, můžu slyšet jenom jejich smích, ale ten hned přestane, když se na mě podívají. "Perrie, tvoje vlasy a rty jsou zelené!" vykřikne zděšeně Niall. "Vy idioti, proč jste ji házeli do vody? C kdyby neuměla plavat?!" začne po nich křičet Liam.

Nevšímám si jich a plavu ke břehu. Vyždímám si vlasy a jdu zpátky ke stanům. Po chvíli přijdou i ti čtyři. "Perrie, moc se ti omlouváme, vůbec jsme nepřemýšleli." začnou se mi omlouvat. "To je v pohodě kluci." řeknu jim a jen nad tím mávnu rukou.

"V pohodě? A proč máš teda zelený vlasy a rty?" vyšiluje ještě pořád Liam. "To se stane když se namočím. Jenom co uschnu, budu mít zpátky fialové vlasy a normální rty." uklidním ho a vypadá, že to zabralo.

"Chceš půjčit něco na sebe?" zeptá se mě Harry a u toho se zvláštně tváří, už asi začínám chápat, co tím Liam myslel, že mě nemohli nechat u něj. "Ty jí nic půjčovat nebudeš. Nialle, půjč ji nějaké rifle nebo tepláky. Pojď, najdu ti nějaké tričko a mikinu." řekne Liam a táhne mě do stanu.

Chvíli se přehrabuje v tašce, takže já mám perfektní výhled na jeho zadek. No co, jsem přece pořád jenom holka. "Tady máš. Ještě zajdu za Niallem, ať máš něco na nohy." řekne Liam, který mi podává nějaké tričko a mikinu a odchází.

Já za ním zapnu zip od stanu, vysvleču si mokré oblečení a dám si na sebe Liamovo tričko s nějakým potiskem a mikinu. Oboje mi je dost dlouhé, takže to mám jako šaty. "Můžu?" ozve se z před stanu a já poznávám Liamův hlas.

"Jasně, pojď dovnitř." řeknu a Liam vstupuje dovnitř. Podá mi světle modré rifle a chce zase odejít. "Můžeš tady zůstat, jen si dám na sebe a půjdu, aby jsi se mohl převléct."

"Já jsem v pohodě." řekne Liam hrdinsky, ale můžu vidět jak se klepe. Už oblečená do riflí k němu přijdu a dotknu se jeho ruky, na což mu naskočí husí kůže. Zvláštní. "Převleč se prosím, nechci aby jsi byl nemocný." řeknu a přitom se mu dívám do očí.

Liam jenom přikývne a já opouštím stan. Zbylí kluci skládají stany a pomalu vše uklízí. "Nemáš hlad? Co vlastně jíš?" zeptá se mě Niall, kterému nejde skoro ani rozumět. "Jsem v pohodě, teď jíst nepotřebuji. A jím normálně to co vy. Jídlo u nás a u vás je stejné, jak vím z předchozího hlášení o vás."

"Jaké hlášení?" zeptá se zděšeně Niall. "To jsi si myslel, že se tady objevím jen tak nepřipravená?" zeptám se ale odpověď ani nečekám. Když Liam vyleze ze stanu převlečený, začne náš stan taky skládat.

Kluci mají dobaleno a tak můžeme vyrazit zpátky do rušného LA. Jedeme dvěma auty, v prvním jede Louis, Harry a Niall. V druhém já a Liam, protože s ním si zatím rozumím nejvíc. Sleduji probíhající krajinu a už se nemůžu dočkat, až se někde zastavíme na jídlo, protože začínám mít hlad.

"Nemáš hlad?" zeptá se mě Liam, ale nemusím mu odpovídat, protože to za mě udělá moje břicho. "Takže máš. Někde se zastavíme. Co říkáš na Nando's?" zeptá se mě, ale pak si asi uvědomí, že bych nemusela vědět, co to Nando's je. "Promiň. Asi netušíš co je Nando's."

"Nemusíš se omlouvat, protože to vím. Když jste uklízeli stany, Niall mi o něm básnil celou domu, takže se tam stavit můžeme." řeknu a tím ho uklidním. "Ano Louisi?" řekne Liam do mobilu, který se mu před chvílí rozvonil.

"Jo, jedeme. Tak za chvíli tam." řekne a mobil pokládá zpátky. "Co Harry chtěl?" zeptám se zvědavě. "Niall jim kňučí v autě, že má hlad, tak jestli jedeme na jídlo." odpoví mi a zbytek cesty je ticho. Po asi deseti minutách zastavujeme u Nando's a já můžu vidět Nialla jak běží dovnitř jakoby týden nejedl.

Dojdeme za Louisem a Harrym a společně vcházíme dovnitř. Musím vypadat vážně skvěle, ještě trošku nazelenalé vlasy a rty, velké rifle, které musím mít ohrnuté, moje bílé boty na podpatku a na tom velké klučičí tričko.

Kluci mě táhnout k pokladně a řeknou mi, ať si vyberu co chci. To neměli říkat, protože si objednám skoro každé jídlo, co vidím. Vážně mám hlad. Kluci se na mě dívají jako na blázna, ale já si jich nevšímám a jdu si sednout za Niallem, který už je obklopený jídlem. A že toho má, možná skoro víc než já.

Niall si v klidu jí a já čekám na kluci, až mi donesou to moje. "Dáš si?" zeptá se mě Niall a strčí ke mě jeden sáček hranolek. "Děkuju" řeknu a házím do sebe hranolky. "Kluci, stal se zázrak. Niall se podělil s někým o jídlo." ozve se před námi a když vykouknu z té hromady jídla, můžu vidět kluky s nevěřícíma očima.

Posunout trošku na stranu Niallovo jídlo a dají přede mě to mé. Hned se do toho pouštím, takže to všechno mám snědené ještě dřív než Niall, který začal jíst dřív než já. Kluci, tentokrát už všichni na mě koukají s otevřenými ústy.

"Tak to jsem ještě neviděl." řekne Louis a kluci začnou přikyvovat. "Co?" zeptám se zmateně. "To že někdo sní rychleji jídlo než Niall a že toho s ní víc." řekne zase Louis. Pokrčím rameny a čekám až dojí. Když dojí, jdeme zpátky k autům a vyrážíme do Harryho domu, jak se později dozvídám od Liama.

To co ale vidím, když přijíždíme, mě vážně překvapí. To není dům, to je zámek.