E.T. √

Pancake on the ceiling

Perrie's part:

"Aww, podívej jak jsou spolu sladký." "Musím si je vyfotit!" vzbudí mě hlasy ozývající se od dveří. Pomalu otevřu oči a kouknu se ke dveřím, samozřejmě všichni tři jsou tady nasáčkovaní s mobily v rukách.

"Co tady blbnete?" zeptám se jich podrážděně, protože mě vzbudili. "To bychom se měli spíš ptát tebe, co tady děláš." řekne Louis zvláštním hlasem a divně se na mě podívá. Vůbec ho nechápu. "Co by? Spím tady nebo jsem spíš spala." řeknu a přikryji se víc peřinou.

"To vidíme, ale co děláš tady v Liamově pokoji? zeptají se mě. "Potom filmu jsem se bála a nemohla jsem usnout, tak mi Liam dovolil, že můžu spát u něj." vysvětlím jim a doufám, že mi už dají pokoj. Všichni se na mě podívají pohledem ala to ti tak věříme, na což já vezmu jeden z polštářků a hodím ho po nich.

"Nechci už nic slyšet a vypadněte." křiknu na ně a oni naštěstí s rukami v obraném gestu couvají z pokoje. "Dobré ráno." ozve se za mnou až sebou cuknu. "Tohle mi nedělej." řeknu mu a otočím se obličejem k němu. "Promiň." omluví se a rozhlédne se po pokoji.

"Co tady chtěli?" zeptá se mě. "Nevím, nějak jsme se k tomu nedostali. Měli jenom blbý kecy ohledně toho, že jsem tady s tebou spala." řeknu a když si uvědomím, jakým způsobem jsem to řekla, hned se začnu červenat.

"Jsi roztomilá, když se červenáš." řekne s mírným úsměvem Liam. "Jak se ti spalo?" zeptá se po chvíli trapného ticha. "Snad nejlíp za celý můj život." řeknu a začnu se červenat ještě víc. "To jsem rád." řekne Liam a natáhne ke mě ruku. Dá mi spadlé prameny vlasů pryč z obličeje a dá mi je za ucho. Chvíli si díváme navzájem do očí, když Liamovi oči začnou přeskakovat i na mé rty.

Pomalu se k sobě přisouváme, jsme u sebe tak blízko, když se ozve zdola rána. Hned se od sebe odtrhneme, já zpanikařím a rychle běžím k sobě. Co to sakra bylo Perrie?! Nadávám sama sobě. Obleču se do normálního oblečení a jdu se podívat dolů, co způsobilo tu ránu.

Samozřejmě kuchyň je vzhůru nohama, protože se kluci snažili vařit. "Co tady děláte?" zeptám se těch třech kteří jsou kompletně od mouky. "Děláme palačinky!" řekne hrdě Niall. "A to chcete usmažit sebe místo palačinek?" řeknu a zvednu přitom jedno obočí.

"Co to sakra je?" ozve se za mnou Liam, až mi z jeho hlasu vyskočí husí kůže. Co se to se mnou sakra děje?! "Děláme palačinky!" ozve se znovu vysmátý Niall. "A to u toho musíte zasvinit celou kuchyň? Proč jste mi neřekli ať vám je udělám?" zeptá se a přitom se na ně mračí.

"Chtěli jsme, ale Perrie nás vyhodila z tvého pokoje." řekne Louis žalovně. "A to jste jí to nemohli říct nebo ještě chvíli počkat?!" zeptá se jich znovu Liam. Na to už radši neodpovídají a mlčí. "Takže teď tu kuchyň uklidíte a až ji uklidíte, tak vám udělám snídani." řekne ještě, otočí se a jde do obýváku.

"Perrie?" zeptá se Harry. "Ne, Nepomůžu vám." řeknu mu, protože mi je jasné na co se chtěl zeptat a jdu za Liamem do obýváku. "Je to pokaždé takové, když se snaží vařit?" zeptám se Liama, když si vedle něj sednu. "Jo, divím se, že tu kuchyň ještě nepodpálili." řekne smějící se.

"Kuchyň je uklizená pane." řekne Harry když se před nás postaví a napodobí přitom vojáka. "Kašpare." řekne Liam, zvedne se a jde do kuchyně. Já jdu jako pejsek za ním. Kuchyň je vážně uklizená, vypadá jakoby se tady nic nestalo.

Liam si nachystá všechny potřebné věci a já si sednu za pult, co tady mají a sleduji Liama. "Co se tak díváš?" zeptá se mě a přitom nespouští oči z misky. "Jsem tady abych pozorovala lidi, tak pozoruji." odpovím mu jednoduše a usměju se na něj.

On už dál nic neříká a chystá si těsto. Když má těsto hotové, rozehřeje si pánvičku na kterou dá olej. Na pánvičku si dá první palačinku a když ji chce otočit, tak ji vyhodí do vzduchu. "Jak jsi to udělal?" zeptám se s otevřenou pusou. "Je to snadný, pojď ukážu ti to." řekne mi a já tedy vstanu ze židličky a jdu za ním.

Liam mi na pánvičku nalije další těsto, já vezmu pánvičku do ruky a vyhodím ji. Jenže narozdíl od Liama, moje palačinka skončí na stropě. Střídavě se podívám na Liama a palačinku na stropě, která nechce spadnout. Liam se začne smát a já taky, protože kdo by se tomu nesmál.

"Pojď, pomůžu ti." řekne Liam, když se dosměje. Naliji znovu těsto, vezmu si pánvičku do ruk, přičemž si Liam stoupne za mě a dá svoje ruce na ty moje, takže teď oba tržíme pánvičku. Vyšvihneme palačinku do vzduchu a ta tentokrát dopadá zpátky.

"Vidíš, není to nic těžkého." řekne mi Liam blízko mého ucha. Položím pánvičku zpátky a otočím se Liamovi čelem, abych mohla odejít. Zaseknu se ale v jeho očích. Tak nádherné oči jsem zatím neviděla, jsou jako rozpuštěná čokoláda.

Chvíli si díváme do očí, když do kuchyně přijde Niall. "Už je jídlo hotové?" zeptá se a dívá se na nás. "Za chvilku bude, potom vás zavoláme." řekne Liam, který ze mě nespustil oči. Niall odejde, naštěstí to nijak neřešil a já se konečně dostanu pryč od Liama.

"Nechám to na tobě, jde ti to líp. Já budu radši z dálky pozorovat." řeknu a jdu si zpátky sednout na místo, odkud vidím dobře na Liama. Asi se moc zamyslím, protože se proberu až když vedle mě sedí kluci, kteří čekají na svoji snídani.

Liam dá každému svoji porci a my se pouštíme do jídla. Niall já během chvilky všechno v sobě, tak si jde přidat. Když si ale dává na talíř další palačinky, ta co byla přilepená na stropě, mu spadne na hlavu. "Co to sakra?!" zakřičí a my se začneme smát.

"No víš, jedna Perrie vyletěla na strop a zůstala tam." řekne mezi smíchem Liam. "Aspoň ji nebudeme muset sundávat my." řeknu a dál jím. Všichni se dosmějí a sní si svoji snídani. Poberu nádobí a jdu ho umýt, kluci zmizeli mě neznámo kam.

Najednou zazvoní zvonek, ale když nikdo nejde otevřít, jdu já. "Jé, ahoj Lou. Ahoj Lux." pozdravím je, když otevřu dveře. "Ahoj Pezz, mohla by jsi mi dneska pohlídat Lux? Mám nějaké školení a moje chůva nemá čas." řekne okamžitě Lou. "Ale samozřejmě, ráda." řeknu a usměji se na obě dvě. "Díky, jsi moje záchrana." řekne ještě, dá mi do ruk Lux a její věci odnese dovnitř. Rozloučí se s námi a ani se nenadějeme a je pryč.

"Tak co Lux? Chceš se jít podívat co dělají strejdové?"