Lost [H.S.] CZ

-62-

Ahojtee! Je tu další díl LOST. Možná už vám to zní jako klišé, ale já vám zase chci poděkovat za všechny ohlasy k minulému dílu :) Moc si toho vážím. Snad se vám bude díl líbit :)

Pokud budete mít chvilku, určitě hoďte vote nebo koment, abych věděla, jak se díl líbí :)

P.S. Lauren je Harryho bývalá holka.

Mějte se krásně!

-K- 

HARRY'S POV:

Rozrazil jsem vchodové dveře a naštvaně šel do obýváku. Nikdo tam nebyl. Vyběhl jsem schody, které jsem bral po dvou, a vešel do Natova pokoje. Rozhlédl jsem se pokoji a uviděl ho ležet na posteli s mobilem v ruce. Otočil na mě hlavu a zhrozil se. Věděl, proč jsem za ním přišel.

„Ty kreténe" oslovil jsem ho a třískl dveřmi, které se zavřely. Odložil mobil a postavil se přímo přede mě. Chytil jsem ho za triko pod krkem. Divil jsem se, že se vůbec nebránil.

„Musel jsem jí o tom říct. Zasloužila si vědět pravdu... Takže jen do mě" řekl lhostejně.

„Tys jí ale lhal" řekl jsem s vítězoslavným úšklebkem. V jeho očích se mihl zmatek.

„Cože?" nechápal.

„Já s Lauren nespal" odpověděl jsem.

„Ani jsem ji nepolíbil, demente" procedil jsem skrz zuby.

„Kurva" sklopil hlavu a topil se ve svých zmatených myšlenkách.

Svůj stisk jsem zesílil a přitáhl ho blíž k sobě. Spojil naše pohledy.

„Přišel jsem sem jenom proto, abych ti nakopal prdel. Máš ale kurva štěstí, že to kvůli Lott neudělám" svůj vztek jsem držel na té nejužší hranici.

Uvědomil jsem si totiž, že kdybych to udělal, ještě bych to zhoršil, což jsem absolutně nechtěl. Představil jsem si její reakci, která se vůbec neodvíjela v můj prospěch.

„Dej si na mě pozor" strčil jsem do něj a tím ho pustil. Šáhl jsem po klice a bez jakéhokoliv dalšího pohledu na něj jsem opustil jeho pokoj.

Chtěl jsem jít utopit svůj žal v alkoholu, ale došlo mi, že jsem se dostal do týhle situace jenom kvůli alkoholu, takže jsem si to dost rychle rozmyslel. Zalezl jsem do svého pokoje a zamkl se. Posadil jsem se na postel a vytáčel číslo jediný osoby, která mi mohla v týhle chvíli pomoct. Gemma.

Po několika vteřinách to zvedla a nadšeným hlasem řekla:

„Ahoj, už jste v Londýně?"

„Jo, už jsme" zlomil se mi hlas. Gemma to zřetelně slyšela.

„Harry, děje se něco? Je všechno v pořádku?" naléhala.

„Já... posral jsem to. Nevím, co mám dělat" řekl jsem a ucítil, že všechen ten vztek ze mě vyprchal a jeho místo obsadila lítost.

Chvíli mlčela, a pak se zeptala:

„Co se stalo?"

***

CHARLOTTE'S POV:

Ze spánku mě vyrušil můj bzučící mobil. Poslepu jsem hmatala na stolku, který byl hned vedle postele, abych mohla budík vypnout. Promnula jsem si oči a rukou projela vlasy. Mžourala jsem na mobil, jestli mi nepřišla nějaká zpráva. Nic. Čekala jsem, že by se mohl ozvat Harry, ale tentokrát mi zřejmě chtěl dát čas na rozmyšlenou. A to bylo od něho hezké, protože jsem si byla stoprocentně jistá, že mu stálo spoustu úsilí se mi neozvat.