Lost [H.S.] CZ

-69-

Ahojtee! Jsem tu s dalším dílem Lost :) Dneska trochu nestíhám, jak je mým zvykem, hah, tak to nebudu zdržovat :D Snad se vám díl bude líbit a pokud budete chtít, hoďte vote, nebo kdybyste měli nějaké připomínky, určitě mi dejte vědět do komentářů :)

Mějte se a užívejte slunečného počasí! :)

-K-

*

Když už se film blížil konci, začala se ze zdola ozývat hlasitá hudba. Louis se zvedl a s těmito slovy odešel:

„Párty mě volá"

S Harrym jsme se ani nepohnuli a dál sledovali film. Po několika minutách, když film skončil, jsem vstala z postele a přešla k radiátoru, kde jsem si nechala sušit oblečení. Naštěstí během té doby stihlo uschnout, takže jsem se mohla převléknout.

„Hned jsem zpátky" řekl Harry a posléze opustil pokoj.

Vzala jsem si svoji taštičku s hygienou a make-upem a upravila se. S líčením jsem to nepřeháněla, jenom jsem si zvýraznila řasy a rty, a přepudrovala se. Vlasy jsem si rozpustila a rozčesala. Když jsem se sebou byla spokojená, odešla jsem z pokoje, jelikož se Harry stále nevracel, a zamknula za sebou, protože jsem věděla, jak je na tohle Harry háklivý. Na chodbě nikdo nebyl, ale když jsem scházela schody, měla jsem výhled na opravdu slušný počet lidí. A to bylo teprve sedm večer.

Zamířila jsem do kuchyně, kde jsem si naplnila kelímek nějakým neznámým alkoholem, který se tu podával. Opřela jsem se o linku, upila z nápoje, a rozhlížela se po místnostech. Zahlédla jsem Conora. Toho Conora, kterému Harry zlomil nos. Bavil se tam s nějakým klukem, ale po pár minutách sledování jsem zjistila, že mě zbystřil.

Nedokázala jsem odhadnout, zda si mě z toho incidentu pamatuje, nebo jsem pro něho neznámá hezká holka, kterou si vyhlédl. V ten den byl totiž slušně opilý, takže bylo dost možné, že si ani nepamatuje, jak se mu stala ta zlomenina, natož aby si vybavoval obličej dívky, jejíž názory se střetly s těmi jeho.

Najednou se u mě objevil usměvavý a očividně opilý Niall.

„Čau krásko" řekl a trochu nemotorně mě objal.

„Ahoj" řekla jsem v objetí.

„Věřila bys, že se ani nedivím, že jsem tě tady potkal?" řekl a já se zasmála. Vzhledem k tomu, že jsme se spolu seznámili na párty, navíc se tam třikrát setkali, mi přišlo, že tahle řečnická otázka byla položena zbytečně a bezvýznamně.

Ale na druhou stranu jsem viděla, jak byl opilý, a proto jsem se celkem divila, že navzdory tomu mluvil naprosto plynule a srozumitelně, což se spoustě lidem v tomhle stavu vůbec nedaří.

„Není trochu brzo na to být opilý?" zeptala jsem se.

„Odpoledne jsme začali zapíjet kamarádovi narozeniny a tady to dorážíme" odpověděl a já kývla hlavou.

„A budeme pokračovat až do zítra, protože pořádá oslavu" dodal se širokým úsměvem, načež se vedle něho objevil Conor. Propaloval mě pohledem, takže jsem mu pohled oplácela, ale mírnějším způsobem. Niall se na něj otočil s tázavým pohledem.

„Ty ho znáš?" zeptal se mě a prstem na něj ukázal.

„Jsi mi strašně povědomá, ale nemůžu si vzpomenout, kde a kdy jsem tě viděl" řekl Conor, čímž mě zabránil k odpovědi na Niallovu otázku.

„Já vím, kdo jsi" odpověděla jsem.

Věděla jsem, že to je kretén. Ale po fyzické stránce vypadal docela atraktivně. Tahle moje myšlenka mě popravdě celkem znepokojovala.

„Nespali jsme spolu?" zeptal se s nahodilým úsměvem, čímž mě vrátil znovu do reality.

Povýšeně jsem se zasmála a řekla:

„Ne. To by se nikdy nestalo"

Chvíli mlčel a upřeně se mi díval do očí.

„Jsem ta, kterou jsi nazval čubkou, a jejíž kluk ti potom zlomil nos" ironicky jsem se usmála a přesměrovala pohled na Nialla, který nás jen vykuleně sledoval.

Conor se zatvářil zamyšleně.

„Ty jsi ta Stylesova holka?" zeptal se s tázavým pohledem, takže si tím zřejmě nebyl moc jistý. Opravdu bych si přála vědět, co si z toho večera pamatoval, protože jak se zdálo, tak v tom moc jasno neměl.

„Tak o tomhle mi potom musíš povyprávět" prohodil Niall, jehož naše „střetnutí" očividně zajímalo.

„Divím se, že si s tebou něco začal. Nevypadáš jako jeho..." zastavil se a projel mě pohledem od hlavy až k patě.

„Typ" dokončil.

„Já si myslím, že tohle vůbec není tvoje věc" vyprskla jsem trochu rozhozená z jeho předešlé věty.

„Jak se jmenuješ?" zeptal se mě.

„Proč bych ti to měla říkat?" opáčila jsem.

„Co máš za problém? Snažím se být milý" řekl a zakroutil hlavou.

„Přestaň tady vykládat tyhle sračky a prostě už vypadni" řekl za mě Niall a podíval se na Conora, který byl očividně zaskočený, že se Niall zapojil do naší konverzace.

Chvíli se na sebe mlčky nenávistně dívali, ale potom Conor obranně zvedl ruce.

„Sorry. Zdá se, že je Charlotte celkem žádaný zboží" řekl a začal se od nás vzdalovat.

„Jak víš, jak se jmenuju? A proč ses na něho ptal, když už ho stejně víš?" zeptala jsem se se zvláštním pocitem. Tenhle kluk se stával stále více a více divným.

„Vážně sis myslela, že nevím, jak se jmenuješ?" řekl nadřazeně a šibalsky se usmál.

„Podceňuješ mě" řekl, otočil se k nám zády a odešel.

„Co to bylo?" zeptal se Niall a zkřivil obočí.

„Nevím, co to mělo znamenat" zakroutila jsem hlavou.

„Jak se vy dva vlastně znáte?" zeptal se, načež jsem mu všechno o Conorovi řekla. Vzhledem k tomu, že jsme se viděli vlastně jen jednou, tak to nebylo žádné dlouhé vyprávění, ale bohatě to stačilo k tomu, abychom se shodli na tom, že to je vůl.