Lost [H.S.] CZ

-68-

Ahojteee! Je tu čtvrtek a já se hlásím s dalším dílem! :) Doufám, že nejsem jediná, protože už ZOUFALE potřebuju léto a prázdniny!!! :D A taky doufám, že se vám bude díl líbit :D Děkuju za všechny vaše voty a komentáře u minulých dílů, moc si toho vážím :) A když budete chtít, hoďte vote nebo koment i na tenhle díl :3 Děkujuuuuu! Jste nejlepší!

Mějte se krásně!

-K- 

Po pár minutách jsem rychle vystřelila z postele, protože jsem už dál nemohla vydržet pocit, jak mi sperma stéká po stehnech. Přehodila jsem přes sebe svoje tričko a navlékla si kalhotky.

„Kam jdeš?" zeptal se Harry, zkřivil obočí a posadil se.

„Musím na záchod" řekla jsem rychle, zbrkle odemkla dveře a vyběhla z pokoje rovnou do koupelny. Zamkla jsem se, znovu si všechno svlékla a zalezla do sprchového koutu.

Zatímco jsem se myla, jsem přemýšlela o tom, jestli jsem jediná, komu je tohle opravdu nepříjemné. Nechápala jsem všechny ty ženy, které nemají potřebu se jít po nechráněném styku umýt. Pro mě to bylo něco jako menstruace. Je jasné, že to má každá žena jinak, ale opravdu jsem doufala, že nejsem jediná, která to takhle cítí.

Ve sprše jsem strávila asi 10 minut, přičemž jsem mezitím dumala nad tím, jak se s tím vyrovnám. Jestli si na to někdy zvyknu, jestli se na to vůbec dá zvyknout. Sice mi to přišlo průběhově podobné jako menstruace, ale i přesto je to úplně něco jiného.

Zaslechla jsem klepání a Harryho hlas z druhé strany dveří.

„Lott?"

Vypnula jsem vodu, abych ho lépe slyšela, a zároveň jsem vylezla ze sprchy.

„Ano?" řekla jsem nazpátek.

„Jsi v pohodě, zlato?" zeptal se, přičemž jsem sáhla po ručníku, abych se mohla utřít.

Ne, Harry, nejsem. Cítím se jako někdo, kdo neumí udržet svoji moč.

„Jo, jsem" odpověděla jsem a všimla si, jak zalomcovala klika.

„Otevři dveře" řekl klidným a konejšivým hlasem.

„Jsem v pohodě" zopakovala jsem, abych je nemusela otevřít.

„Proč je nechceš otevřít?" naléhal.

Nechtěla jsem se hádat, proto jsem beze slova odemkla a zabalila se do ručníku. Se zvědavým pohledem, který byl zároveň plný obav, vstoupil do místnosti a zavřel za sebou dveře.

„Je něco špatně?" zeptal se opatrně.

„Ne" zasmála jsem se, abych sama sebe ujistila, že je všechno v pořádku.

Usmál se a přitáhl si mě k sobě. Objal mě a políbil do vlasů. Zavřela jsem oči a vnímala jenom jeho.

„Myslel jsem, že se něco stalo, když jsi tady byla tak dlouho" řekl, ale stále mě nepouštěl.

„Nic zvláštního" řekla jsem a vymanila se z jeho sevření. Podívala jsem se mu do očí. Jeho pohled mi naznačoval, že s odpovědí „nic zvláštního" není spokojený, ale zároveň vypadal, že už se v tom dál nehodlá šťourat, což pro mě bylo celkem přínosné. Nedokázala jsem si představit, jak bych mu jako klukovi líčila svoje nynější pocity.

Ale pozitivum bylo, že po sprše se výtok vytratil.

Vzala jsem si svoje věci a vyšla z koupelny, následována Harrym. Rovnou jsem přešla k jeho skříni, kde jsem si vytáhla legíny a jeho tričko. Oblékla jsem se a svoje oblečení, ve kterém jsem přišla, jsem položila na radiátor. Pevně jsem doufala, aby mi to stihlo uschnout.

Harry mezitím zapnul televizi a přepnul ji na kanál, kde zrovna hráli 'Podivuhodný případ Benjamina Buttona'. Lehl si do postele a začal sledovat film. Měla jsem ten film strašně ráda, a i přesto, že jsem ho viděla opravdu hodně krát, jsem měla chuť ho zhlédnout znovu. Lehla jsem si za ním do postele a přitulila se. Jeho ruku přehodil přes moje rameno, abych si mohla lehnout pohodlněji.

Uběhlo několik minut a někdo vešel bez klepání do pokoje. Chvíli se neozýval žádný hlas, a protože jsem se ani nepohnula, nevěděla jsem, kdo že to byl.

„Doufám, že se tu neděje něco, u čeho bych nechtěl být" prolomil ticho Louis, načež jsme na něj oba s Harrym otočili hlavu.

„Ne, jsme oblečený" odpověděl Harry a přesměroval svůj pohled zpátky na obrazovku.

„To se divím" odvětil Louis, vstoupil do místnosti a zavřel dveře.

Harry se uchechtnul a já se v duchu pousmála vzhledem k tomu, co se tady dělo pár minut před tím.

„Měl by sis najít holku" uvažovala jsem nahlas, načež se na mě oba otočili s výrazem 'Jsi normální?'.

„Co?" zasmála jsem se.

„Louis není ten typ" odpověděl Harry s mírným úsměvem a zakroutil hlavou, aby dodal na svou větu určitý důraz.

„Typ čeho?" zasmála jsem se, protože mi to přišlo absurdní.

„Typ na vztahy. Holku vždycky jen ohnu, a pak ji nechám jít" řekl Louis a pozvedl rameny.

„Každý se jednou zamiluje" odpověděla jsem mu, načež jen protočil očima.

Přišlo mi úsměvné a naivní, že si kluci myslí, že mu tahle taktika vydrží na vždy. Není to možné. Každý jednou zatouží po vztahu, ať dřív, či později. Louis samozřejmě není výjimkou.

„Až se to jednou stane, budu ti říkat, že jsem ti to říkala" odvětila jsem.

Dalších několik minut jsme strávili konverzací o Louisově milostném životě, který byl podle toho, co všechno jsem se dozvěděla, velice pestrý.

Nechápala jsem ho. Nechápala jsem, že dokáže vystřídat tolik holek jen na sex. Samozřejmě, že není jediný kluk, který to takhle dělá, ale obecně jsem tyhle typy kluků nechápala, ať už v tom byl Louis zahrnut nebo nebyl. Svěřil se, že v životě byl zamilovaný jen jednou, a to nešťastně. Od té doby se drží od lásky dál.

Je pravda, že sama jsem se scházela s klukem pouze kvůli sexu, s Niallem, ale na rozdíl od Louise, který střídal holky na sex jako svoje ponožky, byl pouze jeden.