Lost [H.S.] CZ

-4-

Omlouvám se, že jsem dlouho nepřidala, ale neměla jsem čas. Doufám, že se vám to zatím líbí. Vyjádřete se do komentářů, moc mě to potěší. Moc díky! -K- 

Z nákupů jsme se vrátily až kolem osmé večer. Náročné nákupy, ale stálo to za to.

*

Můj budík mi začal oznamovat, že bych už měla vstát z postele a jít do školy. Dneska se mi obzvlášť nechtělo, ale přemohla jsem se. Šla jsem se jako obvykle nejprve nasnídat, pak si dát ranní sprchu a nakonec se převléct a lehce nalíčit. Vlasy jsem si dnes nechala mé přírodní. Tudíž trochu vlnité.

Dnes mi Amber nabídla, abych šla s ní a Harrym společně do školy. Odmítla jsem. Moc často se nestává, aby něco takového Amber dělala, proto jsem byla jednoduše opatrná. Šla jsem s Liamem. Ten mi přišel jako lepší doprovod. O dost.

*

„Jess, ahoj“ usmála jsem se na ni, když jsem ji uviděla u školy na místě, kde se scházíme.

„Ahoj“ úsměv mi oplatila a dodala „Čau Liame“

„Ahoj Jess.. Tak já asi půjdu, Eathan mě už určitě hledá. Rád jsem tě viděl, Charlotte“ otočil se zády k nám a odešel do školy.

„Nechtěla bys dneska jít se mnou a Eathanem do kina?“ zeptala se, po tom, co Liam odešel.

„Uhm, nechci vám nijak překážet“ odpověděla jsem překvapeně.

„Bože, Lotty, kdybys nám nějak překážela, tak bych ti to přece nenabízela.. Někdy mi přijde, jako bys neměla mozek“ zasmála se svému „vtipu“.

„Budu tam třetí“ opáčila jsem.

„Liam by šel taky“ protočila očima.

„Jako můj doprovod?“ zeptala jsem se.

„Pojď, přijdeme pozdě do školy“ řekla tak nějak bez emocí a vzala mě za ruku.

„Vyhýbáš se mé otázce, Jessico?“ řekla jsem naschvál vyzývavým tónem.

„Nevyhýbám“ zasmála se.

Ačkoli jsem nechtěla, nechala jsem to být.

„Jdeš teda?“ zeptala se, když jsme došly do budovy.

„Nevím“ 

„Takže jo“ usmála se „vyzvedneme tě v pět“

Protočila jsem očima.

I kdybych nějak oponovala, Jess by mě jistě přemluvila.

Škola byla jako vždy nudná. Docela mě štve, že mě rodiče opravdu přemluvili jít na tuhle školu. Neříkám, že tomu nerozumím, ale nebaví mě to. Pozitivum je, že tu jsme s Jess společně. 

*

 „Je někdo doma?“ zakřičela jsem, když jsem vešla do domu. Zula jsem si boty a ještě se ozvala „Haló?“

Nic se neozývalo.

Šla jsem do pokoje, hodila tašku do kouta na zem a pustila si nahlas rádio. Musím si to užít, protože když nejsem doma sama, rádio nahlas hrát nesmí. Super, co?

Pobrukovala jsem si hrající písničku a převlékla se.

Po pár písníčkách jsem si začala zpívat a tancovat do rytmu.

 *

„Pojď nahoru, nikdo tu není“ slyšela jsem Amber. Hudba už samozřejmě nehrála. Jako pilná studentka jsem se připravovala na zítřek.