5.kapitola

577 30 0
                                    

„Ahoj Em. Slyšíš mě?" zeptala jsem se své kamarádky a nasadila jsem si sluchátka do uší.

„Ahoj Lis. Jasně a zřetelně. Hele, kolik je u vás hodin? A jak se má naše nová Američanka?" pozdravila mě moje nejlepší kamarádka. Jak položila otázku s časem, podívala jsem se na budík na nočním stolku, i když mám na ruce hodinky a na počítači je to samozřejmě taky napsaný čas.

,,Něco po poledni. A podle toho, jak jsem zjišťovala, u vás by mělo být zase kolem deváté večer, že?"

,,Správně. Ale ještě jsi mi neodpověděla na otázku ohledně toho, jak se máš? Potkala jsi už někoho?" vyzvídala a šibalsky na mě mrkla.

,,Zatím to tu není tak hrozné. Typuji, že to teprve přijde. Potkala jsem tu už pár kluků.."chtěla jsem pokračovat, ale Em mě přerušila.

,,A jací byli? Už mají tvoje číslo? Líbí se ti?" chrlila ze sebe, až jsem se musela smát.

,,První dva jsem potkala v obchodě. Jeden z nich mě praštil, že mi tekla krev z nosu. Další mě vyrušit od čtení knížky. Chvilku jsem se s ním bavila a dneska by mi měl pomoct s angličtinou. A poslední...no.. včera večer jsem měla trochu slabou chvilku a začala jsem hrát na kytaru a zpívat moji oblíbenou písničku. Zažrala jsem se to toho tak moc, že jsem měla zavřené oči a soustředila se jen na můj hlas a prsty. Když jsem dohrála, tak za oknem na ulici stál nějaký kluk a tleskal mi," ve zkratce jsem jí převyprávěla včerejšek.

Bavily jsme se nepřetržitě, skákaly z tématu k tématu a klábosily bychom asi ještě další 3 hodiny, ale bohužel Em musela jít spát. Ona by sama nešla, ale asi jsme se bavily moc nahlas a její mamka přišla do pokoje. Rychle jsme se rozloučily, domluvily další termín a odhlásily se.

Co teď? Bylo kolem druhé hodiny odpoledne, takže za chvíli bude oběd. Odkráčela jsem dolů a jako kdybych věštila, moje mamka chtěla zrovna svolat na jídlo.

Po obědě jsem měla ještě nějaký čas, než půjdu na schůzku s Liamem, a tak jsem se rozhodla ještě vytáhnout deník. Není to tak, že bych byla závislá, ale spíš mám v hlavě trochu zmatek, tak bych si ho chtěla trochu objasnit.

.....................,

však to znáš, nemusím to pořád psát. Je divný, že se tady s lidmi docela "normálně" bavím, ale v Česku se mi to vlastně ani nepovedlo (nepočítám příbuzné a Em). Nemám z toho dobrý pocit, ale snad je to jenom první dojem. Ráda bych se už konečně s někým novým spřátelila. To neznamená, že by mi Ema vadila, ale ona je ode mě strašně moc daleko a já potřebuji někoho tady. Někoho, komu budu věřit a on bude věřit mně, bude s ním zábava a nezradí mě. To už je jak seznam požadavků pro budoucího přítele :D . Zajímalo by mě, jaké to je s někým chodit. Jane říkala, že je to jako úžasné a Em zase, že bolestivé. Asi se nechám překvapit, jaké to bude pro mě.

Koho jsem zatím potkala:

Scott ? - tmavé možná i černé vlasy, tmavší pleť, trochu křivá čelist, vypadal mile

Stiles ? - tmavě hnědé vlasy, velké hnědé oči, docela milý, dávej si na něj pozor (viz nos)

Liam Dunbar - hnědovlasý, modré oči, přátelský, půjde do prváku,

?????? - kluk!, špinavé blond vlasy?, světle modré oči!, odsud?

Vždycky si dělám přehled o tom, co vím nebo co o někom vím. I o Emě mám takový zápisek někde schovaný.

(Ab)Normal |Teen WolfKde žijí příběhy. Začni objevovat