Story of our Lives-cz

50.

"Slečno musím dám panu Malikovi proplach, tak pokud by jste mohla." řekla mile sestřička, "Samozřejmě." řekla jsem a vstala z gauče kde ležel i Zayn. "Teď to trochu štípne." řekla sestřička. Celou dobu jsem držela Zayna za ruku a navzájem jsme si koukali do očí. Sestřička mu mezi tím vytáhla kanylu a zalepila místo po jehle. "Zbytek dne by jste měl dodržovat klidový režim, neměl by jste řídit auto nebo jezdit výtahem." řekla sestřička s úsměvem a odešla. 

"Kolik je hodin?" zeptal se Zayn. "Tři-čtvrtě na 3." podívala jsem se na mobil. "proč?" dodala jsem. "Jen tak, tak co podnikneme?" pousmál se. "Máš dodržovat klidový režim." podívala jsem se na něj. "Neboj, můžeme jet třeba do galerie a pak se podívat po nějakém tom nábytku." řekl a chytil mě za ruku. "To by šlo." řekla jsem. Prošli jsme celou nemocnici, až jsme se konečně dostali k východu a na parkoviště. 

Jeli jsme teda do galerie, cestou Zayn stále koukal do katalogů s nábytkem. Asi ho to nějak chytlo. "Zayne, jsem ráda, že se tak zajímáš o galerii, ale nemusíš to dělat."podívala jsem se na něj. "Baví mě to." hezky se pousmál. "No tak dobře." řekla jsem potichu. "Ann, jestli nechceš abych to dělal tak řekni, ale rád se zajímám o to co děláš a to doufám víš." řekl nepříjemně. "Zayne, ne takhle to není, jen jsem nevěděla, že by tě to mohlo bavit." upřesnila jsem mu. "Promiň" dodala jsem. "Asi spolu trávíme moc času, trávíme spolu celý den, a začínáme se hádat."řekl klidně. "Máš pravdu, víš chybí mi Tess, už jsme se dlouho neviděli, a to je dost divný." konstatovala jsem.

Zastavila jsem před galerií. Oba jsme šli dovnitř a pokračovali do nové části. Vypadalo to, že už dokončují, stěny byli přesně tak jak jsem chtěla, krásně bílé a na slunci házeli šedý odlesk, "Dobrý den." řekla jsem. "Dobrý." řekli sborově. "Jeden z nich k nám přišel. "Zrovna jsem vám chtěl volat, už po sobě jen uklízíme. Doufám že se vám to líbí." řekl milý pán. "Vypadá to báječně" řekla jsem s úsměvem.

Se Zaynem jsem si procházela nové prostory, bylo to dokonalé, a kavárna, teda budoucí kavárna byla útulná už teď. Vše bylo perfektně přichystané na nábytek. "Slečno, potřeboval bych podpis o převzetí." řekl ten milí pán, "kde to mám podepsat?" zeptala jsem se. " Tady." ukázal pán a já jsem se tam podepsala. Moc se vám to povedlo, děkuji, jo a peníze jsem vám už odeslala na účet firmy." řekla jsem. "Nemáte zač." řekl pán a odešel.
"Ann?" řekl Zayn. "Hm" otočila jsem se na něj. "Teď už jen vybavení." řekl a usmál se. "Tak jedeme?" řekla jsem spontálně. Zayn nic neřekl, za to mi dal krásný polibek.

Už jsem měla vyhlídnutý obchod, kde bych chtěla všechen nábytek koupit, spíš velkoobchod, něco jako Ikea ale pro podnikatele, co vlastní kavárny, restaurace a bary. "Ann nech mě řídit." škemral Zayn. "Zayne?" nepochopitelně jsem se na něj podívala. Koukal se na mě jak malé štěně, "Nekoukej na mě tak." dala jsem mu dlaň přes obličej. "Náhodou já řídím dost dobře." řekla jsem přesvědčivě. Zayn se na mě akorát nechápavě podíval. "Ps" dala jsem mu prst přes pusu.

Samozřejmě jsem řídila já, nehodlám riskovat Zaynovo přetažení, nebo nějakej kolabs.

Moc dlouho jsme nejeli, obchod byl jen kousek od centra. Vystoupili jsme z auta a vzali si nákupní košík, drobnosti si chci odvést sama, pro nábytek mi sem zítra přijede firma která to v galerii i nainstaluje.
"Tak udělal jsem menší seznam nutností a tady máme ty polepený papíry." roztáhl naše návrhy, co jsme lepili v nemocnici.

"Napřed bych šla vybrat vybavení do kavárny." řekla jsem. Šli jsme do oddělení s předlohami kaváren. "Dobrý den, potřebujete pomoct?" řekla milá malá paní. "Dobrý den, sestavuju kavárnu, měla by být do šedo bíla, nebo celá černá." řekla jsem. "máme tu pár představěných, ale můžete si sestavit jakoby svoji vlastní virtuálně a mi bychom vám to do 12 hodin po objednání, nachystáme k převzetí." řekla milá paní. "Zayne?" podívala jsem se na něj. "My se tady porozhlédneme a pak kdyby jsme nevybrali tak vám řekneme." Zayn se na paní hezky usmál. "Dobře" pousmála se.
"Tahle vypadá dobře a má i zabudovanou myčku, dřezy a kávovary." podotkl Zayn. "Nelíbí se mi ta barva, je to spíš do modra, ale tamhle ta vypadá dobře" ukázala jsem na šedou kavárnu "Ann, ale tahle je moc velká, ta se tam nevejde." podotkl Zayn. "Myslím, že asi bude lepší, když si ji sestavíme sami." řekla jsem.
Seděli jsme společne u počítače, kde jsme si nastavili rozměry místnosti. A teď projíždíme katalogy a vzorkovníky. Bylo to těžší než jsem si myslela. "Zayne?" doslov usl a hlavu měl opřenou o ruku. "Zayný" lehce jsem do něj drbla. "Já nespím." řekl. "Jseš unavenej?" zeptala jsem se. "V pohodě, která linka se ti líbí nejvíc?" poukázal na můj úzký výběr. "Tahle je asi nejhezčí" ukázala jsem na černou matnou linku. "ta je hezká" řekl. " ještě dodám vybavení, nějaký dobrý kávovar a už pojedeme." řekla jsem  pousmála se.

Sestavila jsem celou kavárnu. Zayn šel už do auta, byl hodně unavený. "Paní? už jsem si to sestavila jak bych chtěla." řekla jsem té milé paní. "Dobře, teď akorát vypíšeme fakturu a vystavíme doklad o zaplacení" řekla a šly jsme společně k tomu počítači. Spočítala celkovou cenu a vystavila potřebné papíry. "Ještě jsem si zablokovala nějaký nábytek a poličky, ty budou taky do 12-ti hodin?" zeptala jsem se. "Ano, to budete mít ale velkou kavárnu, tolik sedaček a židlí." podotkla paní. "Vlastně, to je nábytek i do galerie, co vlastním." pousmála jsem se.

"Platbu budete řešit hotově nebo převodem?" zeptala se. "Převodem" řekla jsem. Vytáhla jsem kartu s penězi na galerii, a zaplatila. "Ták, tady jsou potřebné papíry pro vyzvednutí a tady potvrzení o platbě, a po převzení dostanete další papír o převzetí." upřesnila paní. "Děkuju." řekla jsem a šla za Zaynem do auta.
"Všechno vybraný a zaplacený." oddechla jsem si. "Můžeme jet domů? není mi dobře." řekl Zayn. "Jasně." řekla jsem a rychle nastartovala.
Až jsme dojeli do vily Zayn si šel okamžitě lehnout. "Zayne si v pořádku?" posadila jsem se k němu na postel. "Jo jasně jen se potřebuju trochu prospat." řekl a snažil se usmát. "Dobře" pohladila jsem ho po vlasech a dala mu pusu na čelo.

Ještě musím napsat firmě, která to zítra doveze do galerie a nainstaluje.

Dneska jsme jedli jen snídani, tak jsem se rozhodla uvařit. Chvíli jsem přemýšlela co bych uvařila. Nakonec jsem se rozhodla pro smetanovou omáčku a kuřecí maso s těstovinami.

Sešla jsem dolů do kuchyně a podívala se po ingrediencích. Zayn měl pravdu, Niall neopouští vilu když je lednice prázdná. Bylo tu snad úplně všechno.

Stačilo si už jenom vybrat typ těstovin, bylo jich tu fakt hodně. Ale stejně jsem zvolila pene. Klasika.

Měla jsem pocit jakobych slyšela Tess a Liama. Nebyl to jenom pocit. "Tess." křikla jsem a rozběhla se ke dveřím. "Ann." vyjekla. Obě jsme se pevně objaly a asi dvě minuty jsme se objímaly. "A já jsem vosk?" řekl Liam. "Ráda vás vidím." řekla jsem a objala i Liama.
Sedli jsme si do obýváku na gauč, "Tak jak bylo? a kde jste všude byli?" ptala jsem se. " Bylo... jak by ti bylo, kdyby sis válela šunky v karibiku a druhý týden zase na Hawai?" zasmáli jsme se. "Asi úžasně." řekla jsem s úsměvem. "A co vi?" zeptal se Liam. "Většinou jsme měli nabytý celý den, takže jsme se nenudili." řekla jsem. "Jak je mu?" zeptala se Tess. " Nijak se nelepší, ale chodíme na chemo, ale neztrácí naději, takže je nám dobře." rekla jsem a pousmála jsem se. "A kde je teď?" zeptal se Liam. "Byl unavený po chemo tak si šel lehnout." řekla jsem.

Dlouho jsme si povídali, o tom kde všude byli a jak si to užili.
"Ann?" uslyšela jsem Zaynův hlas."Lásko jsme v obýváku." řekla jsem. "Kdo přijel?" řekl předtím než vešel do obýváku. "Zayne, brácho." Liam stoupl z gauče a šel k Zaynovi, podali si ruku a poplácali po zádech. "Rád tě vidím kámo." řekl Zayn. "Tess?" řekl Zayn a rozevřel náruč. Tess rychle vstala z gauče a pevně objala Zayna. Zayn trochu zalapal po dechu. "V pohodě Z?" zeptala se Tess. "Jo neboj." pousmál se.

Všichni jsme společně seděli v obýváku skoro až do 1 hodiny do rána, skvěle jsme se bavili, bylo to perfektní, nasmáli jsme se a bylo to zase takové jako dřív.

Je neuvěřitelné, že je tohle 50. část......víte nemám žádnou zpetnou reakci...takže nevím jestli příběh nepozastavím....abych věděla tak kdyžtak dejte VOTE