34.

80 5 0
                                    

„Už máš všechno?“ zeptala jsem se. „Myslím, že jo.“ Přikývl Zayn. Zayn přidal svůj kufr k tomu mému na hotelový vozík a sluha nám ho dovezl až k autobusu.

„Na.“ Podal mi Zayn pití. „Díky.“ Poděkovala jsem mu a dala mu malí polibek. Posadil se vedle mě, přitáhl si mě blíž k sobě a já se o něj opřela. „Kam jedeme?“ zeptala jsem se zvědavě ostatních. „To mě napadá.“ Vyjekl Niall a už si z kapsy vytahoval mobil. Dal ho před Marka, „Kam jedeme? Marku.“ Řekl impulzivně. „Brisban, Brisban a jen Brisban.“ Řekl Mark stejně impulzivně. A vlastně odpověděl i na moji otázku. „Harry, hoď sem taky jeden.“ Zavolal na něj Louis. Harry si právě vytahoval z mini ledničky sendvič. Harry hodil po Louisovi sendvič a bez optání ho hodil i po Niallovi, ten se jen pousmál a s radostí se do něj zakousl.

Z ničeho nic Zaynovi začal vyzvánět mobil. „Ano.“ Přijmul hovor. „Ahoj.“ „Mám se parádně.“ „A ty?“ „Jsem rád, že se ti daří.“ „V Austrálii.“ „Brzy, neboj.“ „Jo dobře, tak ahoj, a díky za zavolání.“ „Taky se měj.“ „Ahoj, pa.“ Slyšela jsem jen jeho odpovědi do telefonu. „Mám vás všechny pozdravovat, máma.“ Řekl taky, aby ho všichni slyšeli. „Že děkujeme.“ Řekli ostatní zároveň. „Nemůže se dočkat, až tě pozná.“ Řekl mi tišeji. „To já taky.“ Pousmála jsem se.

Cesta ubíhala neskutečně rychle, ale to bylo asi tím, jak jsme se všichni skvěle bavili. Smáli jsme se až nám radostí tekli slzy z koutků oka. Ale najednou se to samozřejmě muselo pokazit, Zayn začal neuvěřitelně kašlat a ztrácet dech. Naše reakce by se dala nazvat blesková nebo okamžitá, s batohu jsem rychle vytáhla nějaký inhalátor a nějaké prášky. Zayn si vzal jak inhalátor, tak i jedny prášky. Liam mu rychle podal vodu, aby si Zayn mohl zapít velkou bílou piluli.

Zbytek cesty jsme si samozřejmě povídali, sice jsme se tolik nezasmáli, ale zato jsme probrali spoustu věcí například jak je tisk domýšlivej a ulhanej a jak je to už unavující číst o každém kroku v bulváru.

„Ták panstvo.“ Mark se chvíli odmlčel. „A damstvo, vystupovat.“ Všichni jsme se tomu jen zasmáli a vystoupili jsme z autobusu a rychle jsme přešli zadním vchodem do stadiónu. Kufry jsme si nechali v autobusu, protože hned po koncertě se už vyráží do dalšího města.

„Další hodinu v buse bych už asi nedal.“ Prohlásil Niall a protáhl se. „Máš recht brácho 10 hodin je vážně dost.“ Poplácal ho po rameni Harry. „Už ti jelíp?“ podívala jsem se na Zayna. „Jo, jo už je to lepší.“ Řekl a chytil mě za ruku.

Kluci se už připravovali na koncert, který měl začít asi za 20 minut. Hlediště už byli plné ječících fanynek. Stála jsem v zákulisí a dívala jsem se do hlediště. „Co budeš zpívat s náma.“ Škádlil mě Louis. „Věř, ale nechtěl by si mě slyšet zpívat.“ Pousmála jsem se na něj. Kluci si už odpočítávali poslední minuty. „Hodně štěstí.“ Popřála jsem jim a Zaynovi jsem štěstí popřála i letmím polibkem.

Kluci naběhli na pódium a fanoušci začali šílet. Trochu se to uklidnilo, když Liam začal zpívat začátek písničky. „Jdeš s náma do autobusu?“ křičela Eleanor, „Za chvíli přijdu.“ Odpověděla jsem jí. El se jen pousmála a odešla.

Ještě chvíli jsem tam jen tak stála a pozorovala, jak se z dospělých mužů stávají puberťáci. Až jsem se musela smát, čekala jsem, že budou mít nacvičenou nějakou jakoby choreografii, ale oni jen tak pobíhají po pódiu, lejou po sobě vodu nebo se shazujou na zem.

Chtěla jsem zůstat až do konce, ale můj močák mi to nedovolil. Tak tedy jsem si zašla na WC. Zpátky už jsem se ale nevrátila a namířila jsem se to do autobusu.

Řidič mi otevřel dveře. „Děkuji.“ Poděkovala jsem a šla jsem dovnitř. Vládlo tady neuvěřitelné ticho, v sekci se sedačkama nikdo nebyl, šla jsem dál do lůžkové části. No a jak jinak. Tess i El spali. Abych po pravdě řekla, chtělo se mi už taky celkem spát. Opatrně jsem trochu odhrnula závěs a mrkla se co má Tess na sobě. Ani se nepřevlíkala a ulehla, no proč to tedy neudělat stejně. Autobus je sice vybaven i sprchou, ale nijak se mi do ní nechtělo.  Vyzula jsem si jen boty a ulehla do vrchní postele nad Zaynovou. 

Omlouvám se je to poněkud kratší ale co už. Ale doufám, že se vám líbil. 

Story of our Lives-czKde žijí příběhy. Začni objevovat